Nejprve si přečtěte Pravidla RPG
Něco o historii Gold Pitu
Píše se rok 2027. V Africe byly objeveny náležiště, která skrývala nepředstavitelné bohatství – diamanty. Vznikly díky tomu obrovské doly ve velké hloubce v podzemí. Jelikož Afrika už byla v té době vyspělá, jako zbytek světa, usoudili, že je třeba poslední naležiště diamantů z dolů dostat – potřebovali těžaře. Hodně těžařů Po celé komunitě těžařů se rozšířila zvěst, že do Jižní Afriky se sjíždí ti nejlepší z nejlepších. Samozřejmě, jaké mohlo být lákadlo pro lidi, aby se odstěhovali do dolů? Bylo to něco nového, slibovali jim nové možnosti a samozřejmě hlavně velký výdělek, těm špičkovým. Těžaři přijímali za vidinou pohodlného důchodu. A že jich bylo dost. Do dolů se odstěhovali, a jelikož byli hodnoceni a oceňováni podle práce, kterou odvedli, snažili se v dolech trávit co nejvíce času. O vše bylo postaráno. Technologické pokroky a architekt Tony Hill zařídili, že v podzemním městečku bylo sluneční světlo a s ním spojené teplo, podzemní voda procházela čističkou, takže jí klidně mohli pít, zavlažovat provizorní políčka na čerstvou zeleninu a tak podobně.
Když se jim začalo stýskat po rodinách, vydobyli si u tehdejších správcích, aby se za nimi do Gold Pitu mohli přistěhovat blízcí. Místa bylo dost, všeho bylo dost. Hlavně prostředků. Odůvodnili to i tak, že se bude mít kdo starat o pole a o vše, co bude potřeba a oni budou ještě produktivnější, protože nebudou muset trápit myšlenkami na své blízké. Správci usoudili, že to bude efektivnější pro všechny strany a nebudou také šířit povědomí o městečku v podzemí mezi své známé.
Na povrch se poté vraceli jenom výjimečně. Vše co potřebovali, měli dole, a když ne, z povrchu jim seslali potřebnou zásilku. Vztahy mezi všemi byly dobré. Vzájemně si dělali službu. Postupem času lidem z povrchu napadlo, proč vlastně podzemské neovládnout. Lidé z podzemí o tom se ani nemuseli vlastně dozvědět… A tak to investoři, kteří vystavěli Gold Pit to samozřejmě udělali. Jednoho dne vyšla vyhláška z Prefektury, která zakazovala přístup na povrch a odůvodnila to tím, že na povrchu je nový druh moru. Obyvatelé tohoto městečka tomu uvěřili a na léta byli uzavřeni pod podzemí a jejich potomci již nevěděli o existenci světa nad nimi, kvůli tomu, že ve vyhlášce byl i dodatek o tom, že kdo promluví o povrchu, bude potrestán. Brali to také jako ochranu před morem pro své potomky.
Vládnoucí silou se stali primusové, kteří spravovali město a tato funkce byla většinou dědičná a šedý element tzv. překupníků. Nemluvilo se o nich nahlas ale vědělo se o nich. Byli dosazeni do nejdůležitějších firem ve městě a ovládali peněžní prostředky a obchod, do kterých neměli primusové co mluvit. Tato vrstva se značně rozlišovala od ostatních obyvatel Gold Pitu. Měli luxusní nemovitosti na nejlepších adresách v Gold Pitu, tak i po světě, měli kontakty mezi smetánkou, peníze a také mohli tajně cestovat na povrch. Obě tyto vrstvy byly svrženy v dubnu 2091 od moci.
V dubnu 2091 byly odstaveny tyto síly díky 2 mladým primusům. Jaká to ironie… Tito primusové nemohli nadále držet tajemství o povrchu a rozhodli se sdělit Gold Pitu pravdu. Pouze čistou pravdu. Otevřeli také Gold Pit „povrchu“, také díky Tajnému spolku, který jim pomáhal v utajení, kdy tito primusové se navenek vzdali moci a byli nezvěstní.
Od této chvíle, která obrátila list uzavřenému Gold Pitu se všichni připravovali na velký okamžik, který změní všem život a to na datum 1. června 2091, kdy se dle dohod s mocnostmi na povrchu mohli obyvatelé Gold Pitu poprvé se podívat na skutečný zemský povrch, na kterém svítí opravdové paprsky Slunce a proudí opravdový vzduch. Většina obyvatel procestovala svět, jelikož kupní síla Gold Pitského dolaru byla oproti ostatním velmi vysoká a tedy tito obyvatelé byli v podstatě velmi bohatí… Našlo se ovšem i pár konzervativců, co chtěli zpět do „zajetí“.
Jenže nové pořádky nevyhovovaly lidem, které chtěli z celého Gold Pitu vydolovat více, než co jim zatím město dalo. Na začátku roku 2093 byl spáchán atentát na dříve zvoleného prefekta. Díky této události, při které přišel Gold Pit o polovinu členů svého vedení, se konaly nové volby, které ovšem výrazně zmanipulovali a ovládli lidé, kterým nové pořádky ve městě příliš nevoněly. Na konci března 2093 byl Gold Pit těmito lidmi ovládnut vojensky a v Gold Pitu znovu zavládla diktatura. Do čela města povstal jistý Ben Watson a Anthony May. I přes nové vedení ve městě sem jezdilo mnoho turistů a obchody kvetly jako předtím. Jenom mezi obyvateli Gold Pitu zavládl obrovský strach, kterou dávali Watson i May dávat dost na vědomí hlídkami a namátkovými kontrolami obyvatel uprostřed noci. Popravy v Průmyslové oblasti byly běžnou praxí, o které se mluvilo nebo „nehody“ v dolech.
Tyto praktiky se jim nakonec vymstily a ke konci své vlády se tyto podobné podivné „nehody“ stávaly i členům jejich Rady města a také samotného Maye, na kterého byl spáchán atentát.
Ke konci roku 2093 se dostal k moci opět právoplatně zvolený prefekt Henry Clarkson a o rok později vyhrál další volby. Idylka ale netrvala věčně, v listopadu 2094 postihly Gold Pit ničivé záplavy, kde přišlo o život mnoho obyvatel a až v červenci 2098 se město otevřelo pro své obyvatele ve své původní podobě.
Základní údaje o městě a rozložení čtvrtí
Gold Pit se rozprostírá na uměle vybudovaném prostranství. Lidské oko by však nepoznala rozdíl od přírodního. Projektoval jej známý architekt Tony Hill, který se proslavil mnohými architektonickými skvosty ve světě. Jeho podpis je znát na každém kroku, avšak odtajnění jeho jména přišlo až s otevřením Gold Pitu světu.
Díky létům bádání v Africe se našel bývalý ropný vrt, který byl už dostatečně prohlouben a stačilo jej pouze zabetonovat. Velké mozky v čele s Hillem se rozhodli udělat betonovou skořápku ve tvaru kopule, bez jakýchkoliv pilířů uprostřed města, aby vypadalo vše přirozeně. S tím přišly také komplikace a také vývoj nových materiálů ale dá se říct v podstatě, že je město vytvořen ze základu z betonu na platformě, která dává i možnosti k zvětšení města. Město je v hloubce 12 km pod zemí a jediné spojení se světem je podle dostupných informací 20 šachtám, které jsou velmi dobře zabezpečené a poté vodovodní systém s ventilací.
Podzemní město je dokonalou kopií „povrchového“ města, dokonce ve středu města teče řeka Alive.
Po roce 2091 se provedla jistá rozšíření, která poskytnula další prostor pro růst města, které si žádaly trhy s nemovitostmi. Město je rozděleno do 5 oblastí – Centrum, Západní periferie (Luxusní obytná zóna, nákupní centrum, komplex Mrakodrapů E1 – E4 a další), Průmyslová zóna (továrny, Výzkumné centrum, zemědelské usedlosti a čistička odpadních vod), Východní periferie (Obytná zóna, park, tenisový klub) a Jižní periferie (plovárna, zimní stadion, fotbalové středisko, tenisové kurty, golfový restort, Centrum zimních sportů a univerzitní městečko).
Gold Pit se může řadit mezi nejčistější města na světě. O pořádek se pečlivě starají najatí zaměstnanci, kterých muselo díky zvýšené návštěvnosti značně přibýt. Moc nezaměstnaných tedy v Gold Pitu nenajdete. Všude zato najdeme vysokou koncentraci zeleně, která neoddiskutovatelně k ní patří. Pokud tu jde o úroveň života, dalo by se říci, že je poměrně vysoká i oproti Monaku. V Gold Pitu nenajdeme žádnou chudinskou čtvrť, jelikož chudší se vystěhovali na povrch hledat šanci na lepší živobytí. Východní obytná zóna se dělí na honosná sídla, rodinné domy, řadové domy a činžovní domy, které jsou sice skromnější, ale pořád jsou nad evropským standartem. Západní obytná zóna zahrnuje nejhonosnější sídla místních bohatýrů, luxusní bytové domy a nadstandartní rodinné domy.
Celým Gold Pitem vedou kvalitní silnice (celkově infrastruktura), po kterých se prohánějí nejrůznější modely aut. Díky otevření světu se zde objevují nejnovější modely. Pro ty, kteří si nemůžou dovolit auto, tu jezdí městská doprava (autobusy, nově i metro). O zřízení tramvajů se prozatím pouze diskutuje v Radě města. Měla by také snížit počet aut prohánějících se po silnicích a tak ulevit ještě více životnímu prostředí, i když většina aut už jezdí na vodík. Za severní částí, tedy Průmyslovou zónou, najdeme jediný hraniční přechod na povrch, který je hlídán místními úředníky a silovými složkami, kde mohou procházet volně občané Gold Pitu, tak i cizinci.
Organizace – Tajný spolek
Organizace, která vznikla na přelomu roku 2091 napopud Patricka Rosse a Amber Ross. Tato organizace měla za úkol vést Gold Pit ke svobodě a k poznání světa na povrchu, jelikož v té době ještě obyvatelé nevěděli, že existuje svět nad nimi kromě tehdejších vládců – primusů. Tato organizace pomocí Henryho Clarksona, náboráře, nabrala členy, kteří šířili pravdu o povrchu dále mezi obyvateli a na v květnu, pouhých pár měsíců od vzniku odstavili Gold Pit od primusů a začala fungovat demokracie jako každá jiná.
Jenže happy endy nemívají moc dlouhého trvání a už z předchozích řádků víte, že se roku 2093, tedy letos, zmocnili moci Ben Watson s Anthonym Mayem. Tato skupina se znovuseskupila pod vedením Clarksona (bývalého náboráře) a novým členem, Gordonem Hardym. Tato organizace pracovala v Londýně, kde měli hlavní sídlo. Podporovali Deník Pravda, který měl být protipólem ovlivněných deníků ve městě.
Ke konci roku 2093 se jim podařilo opět zmocnit se vlády nad celým Gold Pitem a nastolit mír spolu se svobodou ve městě.
Jenže jak to bývá, tato organizace měla vždy vnitřní rozpory, když ustoupil hlavní zájem, tedy mír v jejich rodném městě. Kvůli volbám ve městě došlo k rozkolu a odešel z nich Clarkson. Vedení spolku se ujal opět „otec“ organizace, Patrick Ross a jeho úkolem je udržet organizaci v chodu. Úkolem této organizace je kontrolovat dění ve vedení města a komfort obyvatel pro případnou odezvu.
Vláda ve městě a její historie
Po referendu se v červnu 2091 utvořil z Gold Pitu městský stát. Můžete si pod tím představit něco jako Singapur či Monako. Všechny státy jej uznaly a zařadily se na světovou mapu. Dokonce už se stačil zařadit mezi světové velmoci, které také těží diamanty a jsou a na nich závislí. V září téhož roku se konaly první volby na prezidenta, který s přehledem vyhrál Thomas Black a poražený Patrick Ross se stal starostou města. Každé 3 roky se měly konat volby na prezidenta a každé 2 roky se konaly volby na prefekta a radní do Rady města.
V září 2092 se konaly první volby na starostu a zastupitelstvo. Na místo starosty zvolili Henryho Clarksona. Funkce ve městě se přejmenovali. Ze starosty na prefekta a ze zastupitele na radního. Ovšem během pár měsíců byly na něho spáchány 2 atentáty, při tom Clarkson přežil svou vlastní smrt ale veřejnosti byl prezentován jako mrtvý. Konaly se díky tomu doplňující volby a k moci se dostali Ben Watson s Anthonym Mayem, kteří potom dosadili do Rady města své lidi, co byli dříve u moci jako primusové a navrátili staré pořádky.
Ke konci roku 2093, v prosinci, se stalo něco neuvěřitelného. Tajný spolek se dokázal dostat opět do Gold Pitu, kde naprosto odrovnali Watsonovu armádu a policii, kteří se přidali na jejich stranu a svrhli tuto krutovládu. Do čela města se dostal opět Henry Clarkson, záda mu kryl místoprefekt Nick Daniels (dřívější agent Tajného spolku).
V červenci 2094 se konaly další volby, ve kterých se utkal Clarkson s Danielsem o post prefekta. Clarkson s těsnou většinou vyhrál a ujal se vlády na další 2 roky. Do rady města se dostala nová jména Ira Divine, Andromeda Carter, Carl Hamilton, Gordon Hardy, Joe Kindle a Jim Dalton. Z této Rady zůstala pouze Andromeda Carter.
Média
Ruku v ruce s pokročilými technologiemi, Internetem, televizí a mnoho dalších, jsou tu samozřejmě dostupné zpravodajské weby, zábavní kanály, zpravodajské kanály.
Obyvatelé samozřejmě mohou chytat i zahraniční kanály, z povrchu, jenže na produkci z Gold Pitu si nedají dopustit, byť je kvalitativně trochu jinde.
Můžete tu narazit na zpravodajský kanál Gold News, zábavní kanál Gold Fun, Gold Documentary či netématický Gold Pit TV. Tyto kanály vlastní město, které sype každý kvartál více a více peněz, aby mohly konkurovat i kanálům na povrchu. Existují však i komerční kanály, kde se dávají hlavně filmy, seriály.
Nejznámější zpravodajský web je Gold Pit News, který je také nejsledovanější. Nejčtenější tištěné noviny jsou Deník v Gold Pitu a bulvárnější Aféry v Gold Pitu.
Časopisy již moc nefrčí, byť pořád tu existuje Život v bavlnce či něco z povrchu, jako Cosmopolitan či GQ. Brávíčko tu také mimochodem skončilo…
Všechny napsané články, sloupky či úryvky z různých talkshow najdete v sekci Média v Gold Pitu.
Počasí
Když Tony Hill, projektoval podzemní město Gold Pit, samozřejmě nemohl zapomenout na důležitou věc. Vytvoření klimatu v podzemí. Mezi těžaře diamantů udělal anketu, které vlastně počasí by chtěli mít v podzemí. V podzemí původně chtěl mít prostředí s 20°C a pořád sucho, občas déšť (pomocí technologií z Číny), jenže by to nebyl Hill, který by nechtěl všechno dovést k dokonalosti. Podle ankety by se těžařům líbilo klasické počasí jako na povrchu. Někomu by chyběl déšť, někomu sníh, někomu silný vítr. Rozhodl tedy vytvořit v podzemí počasí o všech 4 obdobích, které bývá v mírném podnebním pásu.
Pomocí přístrojů, které se používaly k zavlažování na Blízkém východě se mu povedlo přivést do podzemí deštivé počasí, které se vyskytuje samozřejmě ve všech 4 obdobích. Pomocí větrných šachet, které vedou z Atlantického oceánu, čerstvý mořský vítr a pomocí technologií od lyžařských středisek zase sníh. Proto máme v Gold Pitu a jeho hornatém okolí všechny druhy počasí. Problémem ale byl takový, že počasí bylo stálé a vše bylo naprogramováno díky počítači. V červenci roku 2091 se rozhodlo, že se počasí v Gold Pitu bude řídit podle běžného počasí v Evropě, tedy většinou dle mírného pásma (konkrétně převzaté z Paříže). Můžeme tedy očekávat jaro, léto, podzim a zimu ve stejných měsících, jak je to v ČR. Vyjímkou jsou hory v severní části Gold Pitu, kde je neustále zima, aby se udržel sníh, aby mohli tedy lyžaři a další zimní sportovci trénovat a mohli si milovníci zimných sportů si užívat svých zálib po celý rok.
Umělý sluneční svit je vytvořeno díky tisícům led žárovek, které dokáží simulovat jak sluneční světlo, tak šero, které doprovází při deštích či i dokonce duhu. Hvězdy v noci jsou samozřejmostí 🙂 Vše je napájeno díky generátorům, který je v odlehlé oblasti Gold Pitu, kde je zakázaný vstup nepovoleným osobám. Je napájen díky vodíku a hlavně slunečnímu světlu, které zachycují na povrchu foto-voltaické panely. Denní doba v podzemí je stejná jako denní doba v Paříži. Patří do časového pásma GMT +1, z historických důvodů, kdy překupníci chtěli mít stejné časové pásmo, jako většina klenotnických firem pro lepší obchodování.
Člověk a rodina
Průměrný muž měří kolem 1,9 metrů a průměrná žena meří kolem 1,79 metru. U obou pohlaví převládají tmavé vlasy a sportovní postavy, díky rožšířeným možnostem pro sport – park na běhání, různé kurzy jógy, posilovna či tělocvičny tedy alespoň u „starousedlíků“. U nových obyvatel z povrchu můžeme zaznamenávat bohužel i morbidní obezitu.
Dříve tu spíš byl sport rekreační záležitostí, však po otevření se světu se tu otevírají první sportovní kluby, sportovní školy a rekrutují se první profesionální hráči tenisu, hokeje, fotbalu či floorballu. Cíl města je, aby se zúčastnili někteří i příští letní a zimních olympiád.
Jednou za 2 měsíce se hraje městské derby ve fotbale (Ďáblové proti Indiánům). O adrenalinové sporty jako je třeba bungee jumping, motokáry, vodní lyže je samozřejmě postaráno. Více o sportu si přečtete zde.
Průměrný věk obyvatel je kolem 90 let, ovšem ti, kteří pracují v dolech se dožívají kolem 80 let. Tedy skoro o 10 let méně než průměr, což je i kvůli prašnému prostředí a špatným podmínkám.
Průměrná rodina v Gold Pitu je pětičlenná. V okolí samozřejmě žije širší příbuzenstvo jako jsou prarodiče, strýčkové a tety. Počet obyvatel v tomto městě čítá v současné době kolem 325 000 lidí. Za ta léta se město samozřejmě zvětšilo. Hodně lidí se odstěhovalo za svými příbuznými na povrch či naopak.
Móda
Móda v Gold Pitu je u většiny ležérně elegantní, takže uvolněná a pohodlná. Záleží ale také na čtvrti. Třeba v Jižní periferii můžete najít hodně lidí zaměřených na preppy styl a třeba většina v Západní periferii preferují oblečení od největších módních návrhářů. Najdou se tu ale i vyjímky, které jsou hned na první pohled vidět. Většina lidí se však drží šedého průměru a snaží se splynout s davem, což je dáno sebevědomím.
Ve školách se nosí uniformy. Chlapci oblek s bílou košilí a dívky sako, halenku a sukni. Barvy úboru bývají modré či černé. Záleží na škole. Jediná individuální část úboru jsou kravaty, které si mohou zvolit či jej vůbec nenosit.
Hitem pro mladé slečny i chlapce jsou legíny, ať už černé, hnědé nebo s různými vzory a oversized kabáty. Starší občané volí formálnější styl. Nebojí se však výrazných barev. V jejich šatnících se převážně vyskytují obyčjené džíny, sukně, šaty, košile, saka… Zaléží na každém z nich. Doma si každý rád odpočine v pohodlných teplácích. Móda v Gold Pitu není nijak zatím extravagantní jako v metropolích na povrchu, byť nabídka se hodně zvětšila otevřením města.
Služby a hodnota peněz
V obchodech se platí dolary, kterými můžou platit v určitých státech i na povrchu. Samozřejmě se v obchodech může platit kartou či šeky. Ve městě je síť malých supermarketů či tzv. express prodejen skoro na každém rohu a dost obchodních center (Západní obytná, Východní obytná a outlet center v Průmyslové), ve kterých jsou hypermarkety a mnoho dalších obchodů.
Po městě je 5 knihoven (největší je na náměstí), které jsou pro občany Gold Pitu zcela zdarma. Jsou tu ale i menší knihovny, které mají spíše výtisky z povrchu členství je za poplatek. Kolem 5 dolarů/rok.
Průměrný plat Gold Piťana je 4500 dolarů. Ceny potravin jsou stálé. Pro představu jedna lahev kvalitního whisky stojí 35 dolarů a máslo kolem 2 dolarů. Samozřejmě existují jak nižší, střední tak i vyšší vrstvy.
Technologie v domácnostech
V každé domácnosti se samozřejmě vyskytují podobné věci jako na povrchu, například mobilní síť a televizní síť. Takže se hojně používají počítače, mobilní telefony, televize a další komunikátory.
V podzemí je také dostupný Internet, tedy obyvatelé se mohou dostat k informacím jak na povrchu, tak i v podzemí. Opět se do módy vracejí sociální sítě, které měly boom před desítkami let.
Čtěte dále: