Přezdívka: Rose
Jméno: Rosemarie Charlie de Clermont
Věk: 24 let
Zaměstnání: Známá a úspěšná spisovatelka. Zaměřuje se hlavně na fantasy, vytváří vlastní světy, kam se může kdokoliv uchýlit před realitou. Její tvorbu čtou hlavně mladiství a mladí dospělí, jako je i ona. Její fantazie je bezedná a umí se do svých postav vcítit, snad možná proto jsou její knížky tak čtivé a oblíbené. Právě má rozepsané dvě knižní série a chystá třetí románovou trilogii o zapomenutém světě. (Tajemství nadzemního lidstva však nezná)
Vzhled: Vzrůstem míří k 160 centimetrům, což jí nadmíru vyhovuje. Může nosit své milované boty na podpatku a pořád bude o něco menší než průměrný muž. Za posledních několik let zkrásněla, stouplo jí sebevědomí a může o sobě s klidným srdcem říct, že je pěkná ženská. Přesto byste ji nikdy neviděli ve starých teplácích, neučesanou a s kruhy pod hnědýma očima. Vždycky musí být perfektní. Říká si, že když se nelíbí sama, sobě, jak by se mohla líbit okolí? Přírodní blond vlasy sahající až pod prsa nechává vždy rozpuštěné. Otázkou je, jestli si je vyžehlí, natočí, nebo nechá přirozeně vlnité. Líčení volí buď jemné, nebo si tmavěji zvýrazňuje oči. Co se týče stylu oblékání, dalo by se říct, že zastupuje všechny možné styly. Od princezny, přes rebelskou teenegerku po smyslnou ženu. A nikdo netuší, která z jejích podob je ta pravá. Proto se všichni musí smířit s tím, že je Rose žena mnoha tváří a je jen na ní s jakou se kdy vytasí.
Charakteristika: Není to jen o vzhledu, ani povahu nemá jen jednu. A střídá je ještě častěji než outfity, bohužel pro ni i okolí, je to nekontrolovatelná porucha, s kterou bojuje už od dětství. Jednoduše řečeno má rozštěpenou osobnost. Někdo by také mohl navrhnout, že propůjčuje své tělo postavám z jejich vlastních knih a ony tak ožívají… I tahle bláznivá varianta je dost možná. Rose je empatička, která se dokáže s kýmkoliv ztotožnit, vyslechnout a chápat. Vyrostla z ní usměvavá, sebevědomá, bystrá, vtipná žena plná překvapení s několikati ale. Nechává se ovlivňovat blízkým okolním, přehnaně reaguje, někdy až moc přecitlivěle, umí působit pěkně snobsky a namyšleně, není skromná a hlavně dlouho trvá než vás i uvnitř přijme za blízkou osobu. Na venek se může usmívat a být milá, ale ve skutečnosti vás touží poslat na Měsíc. Druhá věc je ta, když ji zaujmete, pak se můžete těšit z její společnosti. Většinou neotálí a jde přímočaře za tím, co chce. Ale to neznamená, že když ráda poslouchá lichotky, bude vás nutit říkat jí, jak je úžasná a že jí milujete.
Historie: Narodila se 13. 8. jako druhorozená do dobře zabezpečené rodiny. Matthew, její otec, je Primus, jeho hlavní prioritou je ochránit rodinu a zabránit komukoliv, aby se dověděli, že jim dlouhou dobu zatahuje nějaké informace. Hádám, že by ho Rose za to nenáviděla, a to se může pyšnit titulem tátova holčička. Bratr Marcus je o 5 let starší a stejně jako otec zná to velké tajemství. Dá se říct, že ti dva v tom jedou spolu. Marcus je překupník, což o něm ví málokdo a ženská část jeho rodiny k nim nepatří. Její matka Diana je hledačka diamantů. Rose ji miluje a obdivuje, ale u toho končí, sama by takovou práci nedělala ani za nic. Od dětství je moc pohodlná a fajnová, a to je druhý důvod proč se jí ve škole posmívali, ne-li dokonce šikanovali. První byl ten, že jí záviděli, že se tak dobře narodila. Na základní školu nikdy nevzpomíná, potkala tam jen samé nepříjemné lidi, kteří ji zesměšňovali, nebo se přetvařovali a pak jí bodli do zad. Přetrpěla jí jen díky své fantazii – tehdy začala psát první povídky – a pomoci Marcuse. Z toho vznikly další pošklebky, že se o ni musí starat starší bratr, že je slabá a nicotná. Než si uvědomila, že jí za to nestojí, měla deprese a spoustu mindráků. Po odchodu zakopala vzpomínky hodně hluboko a nevrací se k nim. První velký úspěch se psaním slavila v 15 letech, kdy si sama na vlastní pěst domluvila vydání dokončeného příběhu, kde byla ona sama hlavní hrdinkou, stvořenou k obrazu svému, něco jako princezna bojovnice. Kniha se lidem zalíbila a okolí jí najednou přestalo shazovat. Na střední byla tak trochu rebel, konečně získala kamarády a zkušenosti a vydala se na dlouhou cestu, která ji zavedla tam, kde je teď. V současné době se oba sourozenci odtrhli od rodičů, s kterými mají víc než jen dobrý vztah – však kdo by odmítl být rozmazlován – a bydlí sólo. Každý v jiném bytě, ale oba ve stejném domě. Jsou to ty luxusnější byty, kam se dokáže vměstnat Rouzin šatník. Rozhodně ke každodennímu životu potřebuje – Marcus na tom není o moc líp – hospodyni, protože sama neumí vařit, ani si po sobě nijak extra neuklízí, ale lidi jsou schopni pro peníze udělat všechno. I s bratrem má skvělý vztah. Vlastně, když jsou zrovna oba single, tráví spolu hodně času. A když není s bráchou nebo někým jiným, prochází se po okolí a chytá inspiraci, nebo přímo píše. To že si může vymyslet, cokoliv chce, jí dává neuvěřitelnou svobodu a naplňuje ji to. Může své sny převést aspoň částečně v realitu. Teď sní už jen o happy endu se svým pohádkovým princem, ale na to má času dost. Nemusí mít práci jako opravdovou práci, jako spisovatelka si vydělá, a když náhodou ne, vždycky má po boku rodiče nebo brášku. Poslední dobou začíná strkat nos do práce bratra i otce, protože spoustu jejích otázek zametají pod koberec. Bohužel není k tomu tak lhostejná jako její mamka