Elijah Dunn

Přezdívka: Tess
Jméno: Elijah Dunn
Věk: 24
Zaměstnání: Barový zpěvák po večerech, obsluha v samoobsluze ve dne.
Vzhled: Elijah nepatří mezi ty slaďoušky s dokonalým obličejem dnešní doby. Není to jen takový medvívek na pomuchlání. Jeho obličej nemá jiný tvar, než hranatý. Lícní kosti vystpují z jeho tváře tak viditelně, jako jsou vidět jeho uši. Ano, opravdu je má od trochu větší, než by si je přál. Dřív z toho byl hodně špatný, ale teď se přes to přenesl. Naučil se je považovat za přednost, i když neví, v čem by mu mohli pomoct. Možná, že díky nim má právě tak dobrý hudební sluch. Jeho oči jsou zelené. Už několikrát mu lidé říkali, že má řasy jak děvče. On sám si teda zrovna jako mrkací panenka nepřipadá. Nos má špičatý víc, než by měl být. Rty nemá tak plné, ale nejsou to jen úzounké nitky. Jediné, s čím je on tak v celku spokojený, ne že byl byl nějaký manekýn, ale kdo se nepodívá do zrcadla, jsou jeho vlasy. Nemusí jim věnovat nějakou přehnanou péči. Prostě je prohrábne a občas i nageluje. Elijah je poměrne vysoký muž. Samozřejmě, že se najdou i dívky, které jsou větší než on. Většinou to tak ale nebývá. Postavu nemá nijak zvlášť vypracovanou. Do posilovny nechodí. Jenže, dalo by se říct, že má posilovnu v práci. Kolik kilo vzládne zvednout za celý den? Vcelku dost, nikdy to nepočítal. Pokud ho nepotkáte v obchodě, kde musí mít předepsanou uniformu, uvidíte ho v ošoupaných pohodlných džínách a jednobarevném tričku, svetru či mikině. Jediná příložitost, kdy se dá trochu víc do kupy je, když má koncert. Přece jenom si musí udělat dobrou vizitku, aby si ho pozvali i příště.

Charakteristika: Elijah je velmi zvláštní typ člověka. Nedá se popsat jedním slovem. Nenašlo by se ani jedno, které by ho co nejvíc vystihovalo. Je to taková směska. Dětství ho naučilo drzosti a soběstačnosti. Nepotřebuje někoho, kdo by se o něj musel starat, opečovávat nebo mu dokonce vařit. Zařídí si to sám. Naučil se, že může věřit jenom sobě. Svět je plnej podvodníků, kterým záleží jenom na sobě. Jemu záleží na celé společnosti lidí. Malým kouskem je však také sobecký, ale kdo není? Ostatní lidé, kteří se s ním seznámí, jen těžko získávají jeho důvěru. Oni na to ale nepřijdou. Dokáže svou nedůvěřivost skvěle zamaskovat. Společnost lidí si ale užívá. Nejkrásnější chvíle jsou pro něj ty po koncertě, když mu publikum tleská. Připadá mu, jako kdyby se jim svěřil s celým svým příběhem a neměl před nimi žádné tajemství. Cítí se hned o něco svobodněji a lehčeji. V tu chvíli je šťastný nehledě na všechny okolnosti. Snaží se být veslým člověkem. Někdy však na něj spadne splín a on se z toho dostává za pomoci alkoholu. Rád vtipkuje a dobírá si ostatní lidi, když na to má zrovna náladu. Jeho nálady se u něj mění jak aprílové počasí. Jediná stálá věc je jeho kytara. U ní si vždycky urovná své myšlenky a uklidní se pokud ho něco nebo někdo naštve. Je to dost výbušný muž. Proto se nevyhnul rvačkám. V blízkosti dívek není nervózní pokud ho něčím nezaujme. Nemůže o sobě říct, že by byl svatoušek a nezažil nějaký úlet. Každý byl v jeho věku, kdy si myslel, že láska je na nic a jenom se pčeceňuje. Něco se v něm ale zlomilo a on si to rozmyslel. Samozřejmě, že párkrát naletěl i nějaké slečně. Proto je pro něj důvěra tak důležitou věcí.
Historie: Elijah se narodil jak jinak než matce s otcem. Bohužel neměl to štěstí jako většina dětí. Jeho rodiče ho odložili. Nikdy se nedozvěděl proč a na jednu stranu ho to už i přestalo zajímat. Žádný z důvodů by mu nepřišel rozumný. Nikdy po rodičích nepátral. Co by jim asi tak řekl? Jsem tady, váš odložený syn. Už jenom při té myšlence se mu křiví tvář. Dětství prožil v dětském domově, kde mu byla dána láska, kterou od rodičů nedostal. Mezi dětmi si uměl prosadit svou. Byl to takový malý raubíř. Jelikož dětí bylo hodně a jejich „náhradní matky“ se o něj nemohli starat furt, stal se soběstačným. Ve škole byl průměrným žákem. Žádné vyznamenání, žádná pochvala. Nebyl ale hloupý, jenom se mu nechtělo učit. V pubertě byl tuctový nácek. Trochu samotář. Neměl svou partu ve škole. Hrál si na drsňáka a o svém talentu nikomu neřilal. To až „teta“ Agnes ho donutila k tomu, aby začal chodit na hodiny zpěvu a hry na kytaru. Mohl si vybrat kytaru nebo klavír. Kytara mu přišla praktičtější. Pubertou prošel nějak bez úhony. Asi jako každý jiný kluk. V samobsluze byl nejdřív jako brigádník a pak už tam zůstal na trvalo. Samozřejmě, že si nevysnil takovéhle zaměstnání, ale je to lepší než nic. Proto se rád živí zpěvem. To je právě to, co by chtěl dělat.

Napsat komentář