Věk: 20
Zaměstnání: Pracuje jako knihovnice ve své vlastní a malé knihovně. Už od malička byla velký blázen do knih a všeho co se týkalo čtení o čemkoliv. Pokud by to nebyla totální kravina, mohla by se tam objevit jakákoliv vaše knížka. Má tam skoro všechno po čem většina dnešních lidí jde. Sice jí tržby klesají kvůli zfilmování, ale jí to nevadí. Hlavně, že má své království.
Vzhled: Danielle svým vzhledem v podstatě vyčnívá z davu. Dlouhé, fialové, vlnité vlasy, které jí lemují její přirozeně oválný obličej, dodávají její sladké tvářičce tvar šiškové kuličky. Stejně tak jí vlasy odkrývají poměrně vysoké čelo, které zdobí tenké obočí. Její velké oči jsou tou největší pýchou, celé její postavy. Samozřejmě až po vlasech. Když se znovu vrátíme k jejímu obličeji, tak si všimneme kulatého nosánku, který je pár centimetrů pod těma velkýma očima. No a v neposlední řadě si též všimneme sice malých, ale plných rtů. Nádherně doplňují její obličej. Danielle není nijak moc stavěná na sporty, takže stavba jejího těla odpovídá šestnáctileté dívce. Možná i sedmnáctileté, ale to však závisí na situaci. Styl jejího oblíkaní je stručně řečeno chaotický. Souvisí to hodně s její náladou nebo s tím co jí zrovna zajímá. Začne poslouchat rock? Řádně se podle toho obleče.
Charakteristika: Většinou jejímu stylu neodpovídá chování. To je pořád stejné. Velký blázen s neuvěřitelnou vášní pro knihy. Vždycky si sebou nejmíň dvě knížky nosí pro případ, že by se začala nudit. V podstatě byste ji nepotkali s ničím jiným. Teda pokud se nestane něco, co by jí náladu zkazilo. A to je málokdy. Většinou je ke všem milá jak nejvíc umí. Protože přece jen nepotřebuje žádné nepřátele a už vůbec nepotřebuje odstrašovat svoje zákazníky. Rozhodně není pořád veselá. To by bylo až moc divná. Má někdy takzvaná „zatmění“. To prostě nedokáže vykonávat nic fyzicky ani psychicky. Když to tak vezmu, tak ani nechodí do práce. Chodí všude možně jen jako mrtvola, nic neříká, nic necítí a jen prostě přemýšlí nad tím, co to udělala se svým životem a proč pracuje zrovna jako knihovnice. Tyhle chvilky netrvají věčně, ale pár dnů nebo i týdnů byste si s ní prostě normálně nepopovídali. Taky má strach ze vší havěti. Pro ni jsou to nějací zvláštní tvorové, rozhodně ne z tohohle světa. To jak vypadají a jak se plazí nebo naopak rychle lezou je podle ní proti přírodě.
Historie: Danielle se už jako novorozeně dostala do dětského domova. Její matka prý údajně zemřela při porodu a její otec byl alkoholik, který se dítě chtěl zbavit. Tak kam jinam jí dát než do děcáku, že jo? Vyrůstala v jednom z domovů v Podzemí a její pečovatelka si jí za tu dobu strašně zamilovala. Brala jí jako svoje vlastní dceru. A tohle též Dani tiskla do hlavy. Pořád jí říkala, že je její dcerunka a jak moc jí miluje, přičemž to její dcerunka nikdy nebyla. Zřejmě pro ni jen chtěla to nejlepší. Aby si myslela, že má někoho o koho se opřít a nežít v depresích, že ji její matka i otec opustili, jako jiné děti v dětském domově. Ve svých osmi letech dostala svoji první knížku. Samozřejmě, Dani chodila do školy a už uměla číst. Knížku měla přečtenou za dva dny. Její „matka“ se nad tím podivovala, že přece někdo nemůže za tak rychlou dobu přečíst knížku. Obzvlášť tohle malé děvčátko. V té době se u ní projevil velký zájem o knihy a její pokoj byl jimi zaplněn. V podstatě z něj mohl být malá knihovna s žánry pro děti od 8 – 15 let. Když vyrostla do věku dvanácti let, její „pečovatelská maminka“ se jí rozhodla potají adoptovat. Dani o tom v podstatě teď neví. Ani se to možná nikdy nedozví. Ale teď zase zpátky k jejímu nudně úžasnému příběhu. V podstatě celá její puberta byla spíš nudná. Jen čtení knížek, učení do školy a příprava na možné budoucí povolání. Už dlouho věděla, že chce mít vlastní knihovnu, kde budou knížky všech druhů. Od románů po kuchařský recepty. A k tomuhle snu se taky přiblížila ve svých osmnácti letech, kdy nastoupila na jednu vysokou školu, která se zaobírala dějin literatury a literární tvorby. No a tak to šlo. Ještě pořád studuje, ale už bude za rok končit. Mezitím si na školu vydělává prací ve své vlastní knihovně.
Zajímavost: Je to spíše tajemství. Nikdo neví proč má vlastně fialové vlasy. Nechala si to udělat před nástupem na vysokou, čili v osmácti letech. Byl to náznak rebelie, proti vraždění dětské fantazie filmy. Nikdy je neměla ráda. Vždy jen a pouze knížky. Taky má někde v místech levé lopatky vytetovaný čínský znak pro tygra. Vždycky je milovala, i když o nich četla jen v knížkách.