Summer Montgomery

Na první pohled působí tato dívka velmi křehce. Svou výškou převyšuje jen malou část obyvatelstva. Její výška se pohybuje kolem 165 cm. Je to takový průměr, s kterým se všude schová a nebude vyčnívat. Co víc si přát? Jí by se ale pár centimetrů navíc hodilo. Nesnáší, když nedosáhne na nějakou věc, kterou by opravdu zrovna potřebovala. Komu by se chtělo pořád tahat židli, na ní vyšplhat, podat si určitou věc, slézt dolů a zase jí odtáhnout? Kdyby měla těch pár centimetrů navíc, šlo by to hnedka lehce. Jelikož je umělkyně, sport jí zrovna nic moc neříká. Ne, že by ho neměla ráda, jenom ho zrovna aktivně neprovozuje. Její fyzička je na bodě mrazu. Svou hubenou postavu zdědila po své matce. Nemůže si stěžovat. Může sníst tunu jídla a stejně jí to je prd platné. Takže už se smířila se svýma rukama jako z koncentráku a žádným zadkem. Což je občas na škodu. Už jí párkrát napadla myšlenka, že se dá do posilování právě této zadní části těla, ale nikdy se neodhodlala.

Svým nevinným pohledem sleduje dění okolo sebe. Někdy jí nedojde, že její hnědá očka s nádechem zelené mohou budit nemilý dojem. Jí to ale prostě nedá. Oči, které jsou velké a nejsou zapadlé, rámují husté dlouhé řasy, která stačí přizvednout řasenkou a z jejího nevinného pohledu se hnedka stane svůdný a tajemný. Nepreferuje výrazné líčení, pokud jde o všední dny. Je zastáncem názoru, že by měla být vidět přirozená krása. Tuna make-upu jí navíc přijde hrozně nepraktická, už jenom z toho důvodu, že večer se musí zdlouhavě odličovat. Obočí, které se line nad jejíma očima, je vždy upravené. Nos jí přece jenom vyčnívá trochu víc. Má ho po otci. Na jednu stranu jí občas vadil, ale pak si uvědomila, že je to vlastně znak toho, že je dcerou svého otce a změnila na něj svůj pohled. Růžovoučké plné rty se velmi často roztahují k úsměvu. Ne, že by se usmívala na kdekoho jen tak. Většinou se směje situacím, které si v hlavě představí, nebo vzpomínkám, které jí zrovna naskočí před obličej. Její chloubou jsou mírně vlnité světle hnědé vlasy, které volně spadají až pod prsa. Na krku má větší pihu, kterou právě schovává pod vlasy. Nelíbí se jí.

V jejím šatníku byste našli volná delší jednobarevná tílka, ale i trička s potiskem a vlastnoručně vyráběná trička. Přes ně většinou nosí různé svetříky a svetry. V poslední době si také velmi oblíbila pánské košile. Konkrétně jsou to košile, které patří jejímu příteli. Dalo by se říci, že doma nenosí skoro nic jiného. Pokud je líná, dokáže jí zkombinovat s jinými kousky ze svého šatníku, aby se nemusela převlékat a nevypadalo to divně. Na nohách nosí upnuté džíny, kraťásky anebo legíny. Pár šatů by se v jejím šatníku také našlo, i když ne nějaké převratné množství. Po městečku si vyšlapuje v ošoupaných converskách a nebo balerínkách. Conversky ale převažují. Její nechtěný doplněk je kdejaká šmouha od barvy.

Summer je svou povahou nevyzpytatelná. Samozřejmě, že na první pohled může působit trochu jako podivín, nebo samotář. Přitom to je právě naopak. Neříkám, že není podivín. Kdo nemá žádnou úchylku, že ano. Summer je ráda ve společnosti lidí. I když někdy nemůže najít společné téma, společnost jí dělá dobře. Ať už je to jenom šum ostatních hlasů v kavárně, které se míchají dohromady, nebo rozhovory dvou kolegů, kteří čekají na autobus z práce. Někdy je pro ní obtížné zapojit se do rozhovoru, nebo ho s někým navázat. Jindy je to pro ní hračka. Záleží na okolnostech, člověku a její náladě. Summer je velmi chaotická. I když se snaží si ve věceh udělat pořádek, většinou jí to nevyjde. Pokouší se o to, aby udržovala pořádek v prostorách, kde právě žije. To se však nedá říct o jejím ateliérku. Je tam všechno naházené páté přes deváté a někdy ani ona sama neví, kde co hledat. Nadává si za to, ale nemůže si pomoct. Někdy v tom sama vidí inspiraci. I když, co je na tom vlastně inspirativního. Považuje se za královnu chaosu. Nerada tomu říká bordelu. Není jako většina dívek, která by si pamatovala všechna výročí, data narození, svátků a tak podobně. Na tohle se u ní nehraje. Je schopná zapomenout i na Vánoce, dokud neuslyší zpívat koledy. Proto dárky shání zásadně na poslední chvíli. Někdo by o Summer mohl říct, že je splachovací. A bohužel tomu tak je. Jen s velkou snahou a přemlouváním sama sebe se nenechá ovlivnit nebo oblbnout. Ví, že se k ní někteří lidé chovají, jako kdyby byla kus papíru, ale její až předobrá povaha jí nedovolí dělat nic jiného. Pokud se ale stane nějaký velký problém, nebojí se nahlas projevit svůj názor. Neuzná, když jí někdo vyvrací pravdu přímo před nosem. Snese nesmyslné výmluvy, že něco nešlo, tak jak to bylo naplánované, že jim vlítla muška do oka a proto přišli déle, ale pokud se jí někdo pokouší oklamat a ona tu pravdu ví, nezná se. Summer je tak trochu blázínek. Ráda si doma v teplákách a volném tričku pouští hudbu tak hlasitě, jak jen to jde. Běhá po bytě, tančí a zpívá přes celé sídliště. Ano, teď trochu přeháním, ale nějak obrazně se to muselo vysvětlit. Pokud je nervózní, červenání se jí nevyhne obloukem, tak jak by si přála. Místo toho se z ní stane růžový vepřík. Nesnáší to. Mezi její zlozvyky patří natáčení vlasů na prst. Dělá to permanentně. Pokud tedy v ruce nemá tužku nebo něco jiného, čím by se zabavila. Také si velmi často kouše ret, pokud je nervózní, má strach nebo jiné podivné pocity. Summer je velkým snílkem a věří, že všechny její sny se jednou splní. Věří ve šťastné konce.

Summer se narodila do rodiny jednoho z vlivnějších mužů. Dalo by se říct, že její tatínek se jí postaral o dětství, kde jí nic nechybělo. Její talent na umění se projevil už v útlém dětství, kdy její pokoj zdobily různé obrázky jednorožců a víl. Ano, byla jimi posedlá. Vyrůstala s ní její starší sestra, která teď žije na opačném konci města, než ona. Nebyla to poslušná holčička. Už jako malá pobíhala po sousedství a domů přišla s odřenými koleny. Ano, jako malinkaté holčičce jí nevadilo pobíhat a dokonce ani jezdit na kole. Dělala to ráda. Svou sestru Andreu brala jako svůj idol a vzor do života. To se pak v pubertě změnilo. Přestaly si rozumět a doma se mezi nimi objevily první nesváry. Vadilo jí to. Samozřejmě, že se snažila to mezi nimi urovnat, ale každý den se objevovala nová hádka. Proto se snažila vyhýbat všem ošemetným tématům a být skvělou sestrou. Jenomže neshody se objevovaly i s příchodem jejich přítelů. Samozřejmě, že Andrea měla přítele dřív a bylo jich i víc. Summer byla jako blázínek zamilovaná do svého dlouholetého kamaráda, až jednou se rozhodli, dát to dohromady. Zdálo se to jako dobrý nápad, dokud si oba dva neuvědomili, jak nepřirozené to je. Jenomže na sebe byli tolik zvyklí. Trvalo jim dlouho, než se rozhodli to spolu ukončit. Jejich celý vztah trval 2 roky. Do jejích 19 let. Summer randila i s ostatními, ale nikdy nenašla to pravé ořechové. Vždycky si myslela, že už je to konečně on, ale mýlila se. Hlavu však nesklání k zemi a čeká na svého prince. Ve škole se pohybovala v té lepší půlce. Nikdy ale na sobě nedávala znát, že by byla snad něčím víc. O hodinách si věčně čmárala do sešitu, takže vypadaly spíš jako omalovánky, než jako sešity. Vystudovala svou vysněnou školu. I když by ráda považovala umění za svojí práci, nejde to. Jen málokdo v dnešní době dokáže ocenit dobrou práci. Proto byla velmi ráda, když jí přišla kladná odpověď na její životopis z redakce. Stala se z ní členka novinářského týmu. Při převratu, ke kterému došlo, se vyšvihla výš, než kdy sama chtěla. Ráda by se byla zapojila do Tajného spolku, jež měl na tomto zlomovém bodu velký podíl. Její problém ale byl ten, že věděla, že by o tom musela napsat. A to by podle ní celou akci zkazilo. Proto se radši držela vpovzdálí.

Nyní po převratu pokračuje dál ve své práci. Je na stejné pozici a nestěžuje si. Aspoň má také nějaký čas na své malování a kreslení. Jejím snem je alespoň jednou uspořádat výstavu. Za svým snem si tvrdě jde a také na něm pracuje. „Nový svět“ nad nimi jí velmi láká. Bohužel nenašla nikoho ze svých přátel, kdo by se odhodlal prozkoumat ho s ní. Proto čeká, až najde nějakého parťáka, který se tam s ní vydá. Samozřejmě, že by to zvládla sama. Ale o čem by to bylo, objevovat nepoznané krásy úplně sama?

Její sen se splnil a ona se nahoru podívala. Objevila úžasné Mexiko díky Sebastianovi, který jí tam, dalo by se říci, propašoval. Její život běžel dál. Z jejího přátelství se Sebastianem se stalo něco více, než jen přátelství. Je z nich nový pár. Sice se občas dohadují a tak podobně, ale nevyměnila by ho za nikoho jiného. Když se situace v Gold Pitu začala přiostřovat, měla velké obavy, které byly oprávněné. Spolu se Sebastianem tak trochu nedobrovolně vycestovala do Londýna, který se pro ně stal prozatímním domovem. I když oba se tam doma necítí. Jejich domov je v Gold Pitu, kam se také hodlají vrátit. Po dobrém, nebo i po zlém.