Gustav Engelhart

Kaštanově hnědé vlasy vždy rádoby neupraveně stojící na hlavě, poté co si je nervózně zatahá a neustále tak mění tvar, i když zároveň vždy trčí hlavně jedním směrem. Oválný obličej s hustým obočím, pod kterým se ukrývají velké, světlé oči, které na jeho obličeji pravděpodobně upoutají ihned jako první. Neobvykle bledě modré, skoro až bílé orámované tmavě modrou částí duhovky jež sama sebe odděluje od bělma. Oči jsou následně orámovány nevýraznými trsy řas. Další dominantou jeho obličeje jsou plné rty mnohdy se vlnící v pobaveném úsměvu, nebo poté co nakrčí mírně vykřivený nos. Jeho tvář je taky většinu času oholená, maximálně s kraťoučkým strništěm, které jen málokdy nechá dorůst do vousu.

Postavu má tak přiměřeně svalnatou, avšak nijak vyjímečně udržovanou. Je od přírody mohutnější avšak hubenou. Je180 centimetrů vysoký s širokými rameny a výraznými klíčními kostmi.

Na těle má pak několik dalších poznávacích znameních, které jsou hlavně uměle vytvořené. V obou ušních lalůčcích má stříbrné kroužky, které si sice někdy sundává, ale jen velmi zřídka. Dalším poznávacím znamením jsou jeho tetování, která se táhnou přes jeho paže. Levému rameni vévodí hlava Medúsy, kterou obklopůjí následná menší tetování hlavně ve stylu old school. Růže, karty a podobně. Na druhém rameni má další podobné tetování, jména svých rodičů v mašly, která se vine kolem vytetované zeměkoule jež je obklopená také růžemi, dále se mu po téhle paži vinou trny obklopující lebku, kupku diamantů, na vnitřní straně je kytara a následně shluk not, které tvoří jeho oblíbenou píseň.

Oblečený chodí většinu do sepraných černých skinny jeans, které jsou mu však volnější a větší, takže jej nad jeho zadkem drží černý pásek. V teplých časech nosí černá, šedá a výjimečně bílá tílka nebo trička, sem tam na něm vidíte i denim košily nebo zelenou, károvanou flanelku, potisky moc nenosí a pokud ano jsou to názvy jeho oblíbených kapel nebo různé citáty jež se mu líbí a sám si je na tričko napsal. Když se ochladí nahodí svou koženou nebo jeansovou bundu a v zimě nosí buď černý kabát a rukavice bez prstů nebo další jeansovou bundu s bílým ovčím kožichem uvnitř.

Jako první si na Gusově povaze všimnete toho, jak je ovládaný svými emocemi, svým okolím a tím, jak na něj působí. Většinu času je však v dobré, veselé náladě. Je to ten typ člověka, který se usmívá na stařenky a pomůže jim s nákupem do schodů a podobně. I přes svou hodnou, milou povahu však má své dny, kdy se chová jako naprostý idiot, háže po lidech kolem nerudné pohledy a vlastně je i oním rádoby drsňákem, na kterého vypadá. V těchto dnech s ním není pořádně do řeči, odsekává a straní se lidí. Nerad se jich dotýká, nerad ne ně mluví a komunikuje s nimi, ale to musí mnohdy zkousnout kvůli svému zaměstnání. Naštěstí se tyto dny příliš často nevyskytují a on je většínou oním hodným, milým podivínem. I normálně však není příliš mluvný dokud si na vás nezvykne, s cizími lidmi se dokáže bavit pouze o bezvýznamných, nic neříkajících věcech a o tom vlastně dokáže tlachat i hodiny a nepoví přitom o sobě absolutně žádnou zásadní informaci pokud nechce. Zároveň je s tou svou tajemností až trochu otravný, ale i tak si cení soukromí nadevše. Pokud se však rozhodne si vás pustit do svého života zjistíte o jeho povaze další spoustu věcí, třeba jeho mírné OCD, které jej nutí mít oblečení roztřízené podle barvy, druhu a potisku, takhle má seřazné i trsátka, paličky na bicí a všechno. Možná je až příliš pořádkumiluvný na muže, ale on je takto spokojený. Horší už je to pro jeho návštěvu, která se s tím musí potýkat, má rád svůj pořádek, který není vždy dodržovaný návštěvou a ne každá to zvládne. Sám si tento problém uvědomuje a snaží se kontrolovat, ale nějkdy to prostě nejde a on vyletí jak zatřepaná pepsi cola. Pohybuje se tedy mezi touhami po velké skupině přátel kolem něj a mezi touhou po tom, aby jej všichni nechali v klidu jeho vlastním potřebám.

Narodil se dne 24. 9. 2069 v Birminghamu do středně postavené rodiny vysokoškolského učitele a výtvarnice. Jeho rodiče nemohli být rozdílnější, ale taky zamilovanější. Jeho otec, Richard je takový pravidla milující člověk, po kterém nejspíš podědil svoje OCD problémy, i když jeho otec jimi netrpí… Za to ovšem nejspíš mohla jeho matka, Sally (uměleckým jménem SX), která Richarda dokázala vždy naprosto uvolnit a dostat z něj trošku oné spontánosti a uvolněnosti. Po ní podědil své vlohy k umění a k hudbě, ke které jej oba rodiče vedli. Richard ke klasice a Sally ke klasickému rocku, i když jej vedla všemi etapami hudební historie. Během dospívání tedy žil ve dvou prostředích, občas s otcem chodil na univerzitu, kde mohl prozkoumávat všechny labortorní pomůcky (byl to biochemik), dívat se skrze mikroskop a zkoušet si míchat bezpečné chemikálie. S matkou poté chodil po výstávach, ateliérech a často jí stál modelem nebo byl inspirací pro její výtvarnou tvorbu. Možná i tyto dvě prostředí se podepsaly na jeho povaze, která se kývá od uvolněné přátelské k oné OCD posedlé uzavřené. Jeho dětství nicméně nebylo nijak výjimečné z vnějšího pohledu, i když pro něj to jsou jedny z nejkouzelnějších okamžiků jaké ky zažil. Všechno se začalo až měnit s nástupem na střední školu, kdy se nechal strhnout špatným kolektivem, se kterým se sice netahal příliš dlouho, ale zatím to nejvíc ovlivnilo jeho povahu. Před tím byl hodně otevřený, neměl problém sdělovat o sobě věci a sdílet svůj život s okolím. Bohužel pro něj jej oni nikdy nepovažovali za kamaráda a vlastně si z něj chtěli celou dobu vytřelit, začalo to celkem nevinně. Zamiloval se do dívky, kteár byla s party a ta na něj donášela, různá tajemství, slabosti a podobně. No nakonec s ez něj stal takový otloukánek pro všechno, půjčoval jim peníze a byl za nimi vláčen aniž by se o něj oni starali. Ti proti němu využívali jeho slabin, často mu dali nějakou drogu s tím, že to bude legrace a natačeli jej v trapných, potupných situacích a dávali to na inernet. Nakonec jej však ještě ztrapnily před celou školou během jednoho z tradičních plesů což pro něj v ten moment byl konec jeho dosavadního života. Zprvu chtěl nějak rodiče (nevěděli o tom) přemluvit, aby mohl změnit školu a začít někde jinde a znovu. Po krátké „nemoci“ se však rozhodl pro něco jiného, už mu přece jenom zbýval jen jeden rok do ukončení školy a tak se rozhodl to zkousnout. V té době se začala tvořit jeho povaha jak ji známe nyní. Vybíral si své kamarády opatrně, málokomu se opravdu otevře.Poslendí rok střední tedy strávil spíš samotářsky, věnoval se hře na kytaru a bicí, aby se co nejvíce zlepšil a mohl odjet studovat hudbu do Londýna. To se mu na krátkou dobu i povedlo, ale v Londýně vydržel asi jen rok než se rozhodl cestovat různě po světě a poznávat všechna místa. Do rodného města se vrátil krátce před 24 narozeninami, hlavně aby navštívil své rodiče a těch pár kamarádů, které tu měl. Ve městě se však cítil nesvůj, i tak však s rodiči zůstal asi 3/4 roku než se rozhodl odejít do Gold Pitu.

O Gold Pit se poprvé dozvěděl před dvěma lety, zrovna byl v Jižní Americe a ani netušil proč, ale ta myšlenka podzemního města se mu clkem zalíbila, hlavně oné představy bezpečné izolovanosti v komunitě lidí, kteří se moc neměnili. Hned se však nerozhodl, chtěl být ze svými rodiči a pořádně si rozmyslet své rozhodnutí. Začal si přitom o Gold Pit hledat co nejvíce informací co to šlo, nic však stále neměnilo jeho názor a on po onom místě začal skoro toužit. Zkusit si tam žít. Netušil jestli natrvalo nebo jen na chvíli… Ale chtěl to. Sbalil se tedy a odjel.