Pocity v exilu

Občas, když sedávám na terase domu v Londýně, vzpomínám na dobu, když jsem žil v Gold Pitu. A představuji si, jak se tam brzy znovu nastěhuji za Vámi.

Bohužel tato představa není reálná, dokud budou u moci lidé, kteří jsou teď. Nesmyslné zákony, vyhlášky, prohlášení. Všichni z toho pouze profitují. Můj milovaný Gold Pit se vrátil znovu do kolejí, které vybrázdila Prefektura před lety. Zajeté koleje, ze kterých jsme pracně vyjeli při Diamantové revoluci, se znovu vrátily.

Sakra, vyhovuje Vám to? Útlak, falešné zprávy, hanění lidí, kteří pomohli k novému režimu. Henry Clarkson? Je snad ve Vašich očích ten nejhorší? Kolik toho udělal špatného? To, že kritizoval Prefekturu? Nebo snad to, že pomáhal při převratu? To, že Vás, nás, mě osvobodil spolu s Tajným spolkem?

Můj švagr Jimmy… Jeden z mála lidí v mém životě, kteří jsou takto dobří. V SPN hraje přesně toho člověka (dobrá anděla), co je uvnitř on sám. Pro druhé by se rozdal, ale co z něj udělala Prefektura? Zrádce režimu. Hail Hitler, chtělo by se mi dodat. Nebo snad Soudruh Jimmy zradil Stalina? Vyberte si, co je pro Vás lepší, ale je to ta samá strana mince.

Můj přítel Gin. Dostal se do vězení také kvůli režimu.

Hodláte tolerovat politické vězně? Opravdu? Necháte je pracovat ve Freedom 4, který ani nemůže být zatím dokončený, tedy pokud Prefektura nepoužívá mimozemské technologie.

Hnůj, který kydá Prefektura a její přívrženci na lidi, co bojují za svobodu, se Vám zdá normální? Nebudu zde ospravedlňovat sám sebe. Vy, co mě znáte, víte moc dobře, že miluju svou ženu nadevše na světě, tedy snad kromě mé dcery. Vy co mě znáte, víte, jak jsem dřel, než se mi na dosah objevila příležitost. Nikdo není svatý, ani já, ale má rodina je můj život. Má práce je náplň mého života, miluji jí.

Vím, že je jednodušší si nechat narvat do hlavy kecy, bezmezně jim věřit, neptat se. Být slepý, přehlížet nesrovnalosti, ignorovat vše zvláštní, chlácholit se slovy Prefektury.

Lidi, sakra, probuďte se! V tomto se nedá žít! Nebo snad ano? Jak dlouho to vydržíte? Námi, Tajným spolkem, to jen začíná! Za pár dní budou na řadě i Vaše rodina za to, že děláte nedělní obědy, Vaši známí za to, že si dovolí šáhnout na Váš zvonek a rušit tím klid Prefektury, Vaše děti za to, že na pískovišti postavily hrad, ne bábovku!

Erwin Kahard