Přezdívka: Emily
Jméno: Emily Grey
Věk: 19
Zaměstnání: Tanečnice
Vzhled: Emily je dívka poněkud nízkého vzrůstu, její výška se pohybuje kolem 164 centimetrů, nedá se však říct, že by jí to bůhvíjak vadilo. Je spokojená, alespoň lépe zapadne do davu. Nikdy neměla potřebu si přilepšit o pár centimetrů za pomocí bot na podpatku, které shledává krajně nepraktické, navíc má z nich averzi kvůli práci, kde jsou součástí jejího „pracovního úboru“. Co se postavy týče, vzhledem k jejímu životnímu stylu mnoho přebytečných kil na ní nenajdete. Běžně u kolemjdoucích vzbuzuje dojem pouliční fetky, poněvadž je občas až nezdravě pohublá a pod bledou kůží jí nehezky vystupují kosti. Jedna z ne příliš chvályhodných věcí, které zdědila po své matce, která byla tak vychrtlá, že poslední dny jejího života připomínala kostru zastrčenou v rohu kabinetu biologie. Na druhou stranu ale může být ráda, že je tak hubená od přírody, protože jinak pro svoji fyzičku dělá velké kulové. Je líná jak veš a ani s pistolí u hlavy byste jí nedonutili sportovat. Výjimkou je tanec, který pro ni znamená relaxaci. Na první pohled vás zřejmě Emily ničím nezaujme, to asi proto, že se nesnaží na sebe upoutat zbytečnou pozornost a do společnosti se stylizuje poněkud nevýrazně. Přes den nepoužívá téměř žádný make up, většinou jí ještě na obličejí setrvávají zbytky z předešlého večera. Když má chuť se trochu zušlechtit, použije řasenku a oční linky. Její hnědé vlasy není zvyklá nijak krotit, většinou si je ani nečeše, tudíž jí jen volně splývají po ramenou zhruba do půli zad. Přestože vypadají neupraveně, jsou husté a zdravé napohled, jelikož je nikdy neničila chemickými barvami a ponechala si svoji přírodní barvu. Obličej je na dívku poněkud hranatý, s vystouplými lícními kostmi. Pod hustým obočím se ukrývají velké oči mandlovitého tvaru a sytě zelené barvy, které jsou orámovány hustými řasami. Dále následuje plochý nos, který z profilu není až tak výrazný, zato z čelního pohledu zabírá na obličeji poměrně dost místa. Nesouměrné rty se neustále něčemu ušklíbají, Emily ráda využívá mimiky celého obličeje k vyjádření svých pocitů pomocí různých grimas. Její styl módy není nijak vyhraněný. Obléká se hlavně pohodlně a prakticky, Lodiček a nekomfortních hadříků si užije v práci dost, tudíž to v běžném životě nevyhledává. Nejraději si navleče mikinu a obyčejné džíny nebo teplý huňatý svetr. Šaty nebo sukně v jejím šatníku byste hledali marně. Ohledně doplňků můžeme říct to samé, nevlastní žádnou bižuterii a v blízké budoucnosti to nehodlá měnit.
Charakteristika: Snad první věc, kterou si u Emily všimnete, je její odtažitost. Její postoj, gesta, styl, jakým s vámi mluví, z toho všeho sálá chlad a nedůvěra. Určitě se nedá říct, že by bylo snadné dostat se jí pod kůži, není to žádná toulavá kočka, která by se za trochu něhy a lásky přilísala ke každému. I přes svůj nízký věk toho zažila tolik, aby právem podezírala druhé a udržovala si od nich odstup. Patří mezi samotáře, nejspokojenější je, když se po práci svalí do křesla s plechovkou piva a s opelichaým kocourem své kolegyně v klíně. Vyhýbá se jakékoliv komunikaci s okolním světem, i tak však společnost vyhledává, jakýmsi zvráceným způsobem jí to baví, posedávat na lavičkách a z povzdálí pozorovat další lidské osudy. Reality se příliš nedrží, většinu času tráví dumáním nad tím „co by, kdyby“, někdy jí její vlastní myšlenky pohltí tak, že když si uvědomí hořkou skutečnost, cítí se, jako by se opět dotkla dna. Není to ten typ, který by se od rána do večera litoval, kdysi však měla své cíle a sny, ke kterým se vrací alespoň ve své hlavě. Na první pohled by asi mnoho lidí neřeklo, že by oplývala bůhvíjakým intelektem, většinou je zaškatukována pod pojmem „blbá coura, co si ničí život“. Nikdo zatím neměl chuť pátrat po tom, jestli je to vůbec pravda a proč se její život ubírá tímhle směrem. Ačkoliv se pohybuje na okraji společnosti a kvůli svému zaměstnání je mnohdy odsuzovaná i ostatní spodinou, má stále svoji hrdost. Když už se dá s někým do řeči, nepředstaví se mu ani pod skutečným jménem, i když sama ví, že takovéhle vztahy nebudou mít dlouhého trvání, chce začít s čistým štítem, aniž by ji někdo odsuzoval. Má ve zvyku se přetvařovat, ať už se to týká svého opravdového já a nebo jejich pocitů. Nikomu by se nikdy nesvěřila s tím, co v danou chvíli doopravdy cítí a lidi jednoduše neotravuje s tím, když jí něco trápí, raději si své starosti nechává pro sebe, protože ví, že před problémy neuteče a jediný způsob, jak se jich zbavit je, srovnat si to hlavně v sobě. Ve volném čase se nejraději poflakuje po městě, avšak, má také pár ctnostých koníčků, jako třeba četba a nebo karetní hry, se kterými si krátí čas se svými spolubydlícími. Knížky přímo hltá, nikdy nemůže usnout s chladnou hlavou, dokud ji nepřečte do konce. Sama si občas na nějaké cáry papíru píše různé básničky a poznámky, je to pro ni taková malá terapie.
Historie: Emily se narodila ve špinavém bytu na kraji Gold Pittu ani ne dvacetileté Amandě Greyové. Kdo byl její otec neví dodnes, matka se o něm nikdy nezmiňovala a ona po něm také nikdy nepátrala, také z důvodu. že by se jí zřejmě nelíbilo to, co by zjistila. Matka bývala v práci do pozdních večerních hodin a někdy se to protáhlo i do rána, když chlastala se svými přáteli u baru, dětství strávila prakticky mezi různými tetičkami a sousedkami, které jí počas matčiných rautů hlídaly. Nicméně, mělo to i své kladné stránky, díky tomu se Emily naučila postarat se sama o sebe, což se jí za dalších pár let hodilo. Její dětství by se určitě nedalo považovat za kouzelné, máti si na byt neustále tahala nové tatínky, kteří většinou patřili mezi stále štangmasty v hospodě, kde Amanda pracovala. Smrděli alkoholem stejně jako ona, akorát oni se navíc téměř vždy chovali hrubě a nebylo to nic zvláštního, když matku některý z nich občas uhodil. Ačkoliv se tohle prostředí může zdát neúnosným pro malé dítě, nehledě na dění kolem sebe Emily poslušně plnila povinnou školní docházku a chodila na hodiny baletu, které jí zdarma poskytovala sousedka z vedlejšího bytu. Lidé se jejich čtvrti vyhýbali a posmívali se lidem, kteří v ní žili, avšak právě ti jí pomohli se protloukat dál. Bylo až dojemné, jak tehdejší komunita držela pospolu a navzájem si vypomáhali i v nejmenších maličkostech. Zato vztahy doma byly rok od roku napjatější, když Emily byla prvním rokem na střední škole, přítel od její matky se jí jednou v noci pokusil znásilnit. Naštěstí byl natolik opilý, že nebylo natolik těžké se vymanit z jeho sevření, horší byly následky, které si odnesla matka. V tu dobu začala být Emily chodit za školu a čím dál tím víc častěji utíkala z domu. Azyl nalezla u jedné své spolužačky, kde žila necelé tři měsíce. Domů se neměla v plánu nikdy vrátit, pouze si vždycky sbalila svých pár švestek a táhla o dům dál. O necelý rok později se dozvěděla od matčiny známé, že se nakonec Amanda předávkovala prášky. Přestože se s matkou nestýkala, velice jí tahle informace, ranila, poněvadž pro ni to znamenalo, že už nadobro nemá místo, kam se vrátit. Rozhodla se, že skončí se školou a ve svých sedmnácti letech pobývala v ulicích jako krysa. Chvíli se snažila uživit prodejem lehkých drog, které na diskotékám nabízela ještě mladším a naivnějším hlupačkám, než byla ona sama. Šlo to s ní ale z kopce, přespávala v opuštěným budovách a neměla věčně co jíst. Proto také příliš neváhala, když jí jeden chlápek v baru, kde tehdy prodávala trávu, oslovil s tím, jestli by se nechtěla dát trochu do kupy a dělat v jeho stripbaru. Dalo by se říct, že nyní se Emily vyhrabala z toho nejhoršího. Prozatím.