Díl z 31.01.2091
Vysílání na živo… Není to poprvé a snad ani naposledy, ale zrovna pro Erwina to znamená hodně. Že by dostal důvěru od primusů? Přesně ve stanoveném čase se na televizních obrazovkách objeví sponzor pořadu a následující znělka, kterou pravidelní diváci snad znají už nazpaměť. Stejně jako vždy, navazuje na intro nazkoušená písnička Erwina a Ronalda. Dnes tu znovu nejsou sami, kdo ví, jestli je to televizní tah, nebo jestli to mění jejich sledovanost, ale asi v polovině písničky se k nim znovu přidává Thomas.
„Vítejte u dalšího dílu Rowin’s!“ přivítá nás hodně se usmívající Erwin. Zřejmě srší dobrou náladou.
„Dnes pro změnu znovu live a musíme doufat, že nenastane další výpadek.“ Navážně Ronald.
„A nesmíte zapomínat na naší kapelu, co nás dnes doprovází, Black cat!“ zvedne ruce nad hlavu Thomas a začne tleskat, jako vlastně všichni v hledišti ve studiu.
Všichni tři se jdou posadit na svá místa, která už nejsou pro nikoho novinkou. Erwin uprostřed za stolem, napravo Ronald a nalevo na sedačkách Thomas.
Erwin se na ně podívá a proplete si na stole prsty. „Pánové, tak co události posledního týdne. Třeba zrovna ta, kvůli které se minulý týden nevysílalo?“
V hledišti nastane ticho, stejně jako na placu, než si Thomas povzdechne. „No, co k tomu dodat. Něco se tu ve městě děje a jak jsme si celou dobu mysleli, že za tím zřejmě stojí primusové, asi to až taková pravda nebude.“
Záběr na Erwina, který se dívá do svých papírů s logem Rowin’s na zadní straně je až moc výstižný. Ten však hned zvedne hlavu a zadívá se na blonďatého přítele.
„Jestli je něco zatajováno, vědí to jen primusové. Mám však pocit, že někdo se je tu snaží sabotovat. Začalo to vyloupením archívu, různými selháními dalších společenských akcí. Byl někdo z vás na zimních radovánkách?“ zeptá se jich a na oba dva se podívá. Naneštěstí, oba zavrtí hlavou, že ne.
„Pochybuju, že vedení města připravilo to, že v polovině programu tam dojede skupina zamaskovaných mužů a celou akci zničí.“ Pohodlně se opře do křesla a založí si ruce na hrudi.
„A zatím to vše bylo v pohodě, dokud se nezačalo ubližovat na životech. Copak by si primusové sami zabíjeli primuse? Nezní vám to ani trošku jako blbost?!“ Zhluboka si povzdechne a pak se lehce pousměje do kamery. „Musím uznat, že jsem jim křivdil. Je to zřejmě něco víc.“
„I tak ta vražda byla docela brutální.“ Poznamená Roland a zadívá se na Erwina. Kdo ví proč.
Ten pokrčí rameny a znovu si urovná materiály před sebou, než se s lehkým úsměvem, co se mu se štěstím odráží z očí zadívá do kamery.
„Pozvali jsme sem Annu Miles, bohužel, pozvání odmítla kvůli vyšetřování. Omlouvala se, ale nechce prozradit něco, co by veřejnost zatím vědět neměla. To je asi pochopitelné. Naopak… Požádali jsme o rozhovor primuse Patricka Rosse, který přijal. Bohužel, není s námi ve studiu, ale nabídl telefonický rozhovor. Dobrý večer, pane Rossi.“ Promluví a zadívá se na Ronalda i Thomase, zatím co čeká na odpověď, co se dostaví skoro hned.
„Dobrý večer, pane Kaharde.“ Ozve se z reproduktorů a není pochyb, že je to hlas Patricka.
“ Vedení města za pár měsíců od září, už udělalo několik přešlapů. Stále se však musíme podívat i na okolnosti, které se odehráli v okolí. Vyloupení archívu určitě nebyla vina primusů, stejně jako to jak se akce následně zvrtla. Ovšem… Pokud si dáme dohromady jedna a jedna, všechno k tomu co se stalo minulý pátek směřovalo. Myslíte, že někdo chce narušit systém tohoto města?“ zeptá se pevně Erwin a celou otázku řekne z hlavy. Nevypadá to, že by nevěděl, o čem chce mluvit, nebo podobně. Zřejmě má přesně vymyšlené otázky.
„Nepochybně si to myslím. Nevíme ale zatím, kdo to je a i kdyby ano, nemůžu to sdělit.“ Na tuto odpověď všichni tři souhlasně přikývli a Ronald s Thomasem se zadívali na Erwina, který měl zřejmě pokládat další otázku.
“ Jistě, vše je zatím předmětem šetření, to je pochopitelné. Je tedy možné, že zde může působit nějaká skupina, která se snaží vás sabotovat? Vzpomeňme třeba na zimní radovánky, které byly tímto stylem narušeny.“
„Může to být skupina a není vyloučeno, že je to samá skupina.“ Hlas maličko narušený telefonním spojením i reproduktory zašustí, to ale je normální.
„Do této skupiny zřejmě nemůžeme zahrnovat Pohádkové město, to očividně ve svém přístupu k dospělým návštěvníkům podvečerního programu přitvrdilo. Ale zpátky k událostem pátku. Mohl byste tu shrnout věci, které se už podařilo vyšetřit a které můžete říct veřejnosti? Nemalou část z nás to jistě trošku šokovalo. Stejně jako odchod Thomase Blacka a Rebeccy Thompson s Johnem Mayerem v průběhu týdne. Bylo to ze strachu?“
Erwin se znovu opře do křesla a ruce, držící poznámky nechá ležet na stole, než se se zájmem zadívá na určitý bod na stole. Čeká zřejmě na odpověď.
„K pohádkovému městu se nebudu vyjadřovat podrobněji. Podrobnosti se dozvíte později, takže prosím, bez domněnek. K událostem pátku, jsou to pořád samé informace, které víme. Estebanovi byli zavražděni kulkami do týlu z velké vzdálenosti z dalekonosné zbraně, takže jejich osobní strážci neměli šanci těmto střelám nijak zabránit. Byl to brutální čin, který byl na objednávku. Mně to velmi zasáhlo, byli to lidé, kteří mě zasvětili do práce primusů a jejich náhlý skon mě velmi zarmoutil. I slečnu Reed. A odchody… Nemůžu to nijak vyvrátit ani potvrdit. To se musíte zeptat jich.“
Ronald si podepře tvář a se zájmem se zadívá na Erwina. Zřejmě ví, jaké jsou otázky, nebo aspoň okruhy, ale i tak je docela zajímavé slyšet tyto informace z úst primuse.
„To chápu, i mojí přítelkyni smrt jejích rodičů zasáhla.“ Nadechne se a chtěl by pokračovat dál, ale z reproduktorů se ozve lehce překvapeně: „Vy chodíte s Leou Esteban?“ Při záběru Erwina mu povyjede obočí výš, než se zamračí. „Ano?“ nemá to být jen přitakání, ale podtón otázky: A je to nějaký problém? tam slyšet je. Dřív než však stihne Patrick odpovědět, promluví znovu Erwin. „Poslední otázka, která se spíš bude zabývat budoucností, než minulostí. Plánují se nějaké změny, nebo opatření, která by měla krachům městských akcí zabránit? Šetří se i toto rivalství?“
„Samozřejmě budeme teď muset změnit přístup policie, zdá se nám, že bezpečnost v Gold Pitu už není na úrovni, na které byla před rokem. Zvýšíme hlídky a uvidíme, co to přinese. Děkuji za rozhovor, na shledanou a přeji divákům příjemný zbytek večera!“
„My také děkujeme, že jste si na nás v tuhle dobu udělal čas. Na shledanou.“ Pousměje se Ronald a znovu se obrátí na své spolupracovníky.
„Sami jsme to slyšeli, většinu z toho už víme ze zpravodajství, i tak je příjemné to slyšet přímo od primuse. Dodávám to zvláštní jistotu.“ Promluví Thomas.
„Mě by zajímalo, co mu přišlo divného na tom, že chodím s Leou… Ale na to odpověď už asi nedostanu.“ Pokrčí rameny Erwin a pak se znovu opře lokty o stůl.
„Po pravdě? Měl jsem držet hubu, promiňte za sprostý výraz. Ale jinak bych to nenazval. Po tom všem, co jsem zde řekl, na mě bylo posláno komando chlapů s kuklami a hodně tvrdými pěstmi. Kdo ví, co mě ještě čeká, když jsem to takhle narovinu už řekl, ale nepochybuju, že zrovna tahle skupina má něco společného se sabotováním akcí a dokonce i s vraždou pana a paní Esteban. A myslím, že nejsem jediný, kdo se s nimi setkal z mého okruhu lidí ze zpravodajství.“ Na koho tím naráží? To už si lidé musí domyslet sami.
„Já jsem si hned myslel, že ty modřiny ti udělat Lea v posteli nemohla.“ Promluví vážně Thomas a kontroluje si své nehty na rukou.
„Cože?!“ Rozesměje se Erwin.
„No… Tak ta hezky fialová barva, přecházející do zelena. Na to bylo potřeba dost síly.“
„Pan H. s kuklou, měničem hlasu a vrtačkou měl pěsti tvrdé, to ano.“ Odpověděl mu zamyšleně a pak si ale najednou tlesknul. „Dost, jdeme dál, nebo tu skončíme jen u pitomého tlachání.“
Vysílání je naplněno spíše debatami o posledních událostech, než řešením něčeho vtipného, i když i tady si pánové dokázali najít nějakou vtipnou vsuvku, aby jim byla zachována čest.
Erwin má zřejmě podezření, ale prstem ukázat nemůže a ty narážky, které by zřejmě nikdo pochopit neměl také nejsou moc uklidňující.
Takže? Erwin změnil stranu? Už nejde proti primusům, ale s primusy? Zdá se tak…