Divák na první pohled může vidět, že je něco jinak. Nálada celého pořadu se trošku povznesla nahoru, pánové jsou celou dobu uvolněnější a více vtipkují, i vlastně na svůj účet. Dostáváme se do druhé poloviny pořadu po reklamě a vidíme, že před námi stojí Erwin. Mile se usmívá do kamery a ruce má před sebou spojené konečky prstů.
„Všichni víme, že teď Gold Pit není zrovna nejklidnějším městem, i když už se to trošku začalo uklidňovat. Děkujeme slečno Miles!“ poznamená trošku více nahlas jakoby do éteru, pak se ale vrátí ke svým slovům. „Proto by bylo dobré vás trošku naučit se bránit.“ Pobaveně mu procuknou koutky a kamera se obrátí na Thomase, který právě vychází zpoza červené opony a táhne za sebou nějakou plastovou figurínu.
Postaví si jí hezky na podlahu, vyzkouší ještě, jestli pevně stojí a pak spojí ruce před tělem a zadívá se na Erwina. Ten spustí znovu.
„Nechceme ale, aby se na nás lidi dívali jako na paranoidní idioty, takže zbraň, kterou budeme používat nebo moc výrazná, že Thomasi?“ Obrátí se na svého kolegu, který s vážným výrazem vytáhne zpoza zad figuríny opravdu hodně nenápadnou dřevěnou baseballovou pálku a protočí si s ní v rukou.
„Přesně tak.“ Poznamená stále vážně Thomas.
„S baseballovou pálkou nebudete vypadat jako paranoidní idiot a ještě se s ní dobře brání. Názornou ukázku vám tady předvedeme.“ Pokračuje ve svém přednesu Erwin a Thomas se pousměje do kamery, načež chytí pálku oběma rukama a Erwin na nějakém ovladači stiskne tlačítko a udělá charakteristické „cvak“. Najednou se z Thomase stane zpomalený záběr, jak ve tváři, tak i v pohybech. Co o to, že kousek vedle něj stojí Erwin, co se pohybuje normálně.
„Jak můžete vidět, uchopení oběma rukama je nejjistější. Máte pak větší možnost ovládat cíl úderu.“ Erwin začne komentovat Thomasovo jednání, ten se napřáhne za hlavu a pomalu se rozpřáhne, zřejmě i s křikem na figurínu. Pálka směřuje k její hlavě, než se těsně předtím zastaví. Znovu stisknuto na ovladači.
„První úder do hlavy, pro omráčení nepřítele. Ať je to zloděj, kapsář nebo jiný plevel tohoto města, co si hromadí peníze do svých kapes.“ Poznamená Erwin a pomalu obchází Thomase i s figurínou. „Bývá to účinná metoda.“ Zase cvaknutí na ovladači. Thomas se vrátí do své polohy kdy jen držel baseballovou pálku, pak se vydá na boční uhození figuríny, těsně před tím se znovu zastaví.
„Ano, žebrový úder.“ Přikývne si Erwin a pokračuje vážným tónem ve výkladu, i když se polovina obecenstva směje. „Dobrý útok, když chcete, aby se už dotyčný ze země nepostavil, ale vyslechl si vaše slova. Můžete začít třeba s tím, že po něm budete chtít absolutní pravdu o tom, proč tohle všechno dělá. I když odpověď bude vždy stejná. Pro peníze.“ Mírně pokrčí rameny a znovu Thomase přetočí na počáteční stav. Ten se rozpřáhne a bez zpomaleného záběru i bez baseballové pálky nakopne figurínu mezi nohy i s pořádným pokřikem. Odletí jí jedna ruka a když dopadne na zem, oddělí se jí i nohy.
„A nebo taky vůbec pálku nepotřebujete.“ Promluví klidně Erwin a s vážným výrazem se zadívá na smějící se diváky ve studiu.
„Ale tuto techniku bych doporučoval jen pro vyrovnání se s lidmi, kteří vám zatajují ty informace už dlouho. A nejlepší na tom je, že nebudete nikdy úplně sám… Pokud se chcete bránit proti křivdě od blízkých, nebo těm, kteří by měli mít vaší důvěru, protože mají váš život v rukou, věřte mi, že najdete ještě spoustu lidí, kteří také budou kopat. Stačí jen trošku hledat a ptát se.“
Figurína už je odklizená, Thomas sedí na svém místě a s pobaveným úsměvem se zadívá na Erwina, co se vrací ke stolu.
„Hned je tady líp, co?“ poznamená s pobavením.
„Zlikvidoval jsi nám hrozbu města. Samozřejmě, že je líp. Musel se jít schovat, aby si vylízal rány.“ Odpoví mu také s pobavením Erwin a posadí se za čelo stolu.
„Když už mluvíš o tom schovávání… Náhody existují nebo ne, co myslíš?“
„No tak… Malé náhody asi ano, velké náhody náhody nejsou, jen tak mají vypadat.“ Poznamená Erwin a mírně pokrčí rameny.
„A jak velká je náhoda, že se nedlouho po sobě podaří vyfotit Amber i Patricka a nebo až teprve teď odhalit, že mají dvojníky?“ Thomas se opře loktem o stůl a se zájmem se zadívá na Erwina.
„No tak to bych jako náhodu už neklasifikoval, dvojníků by si spíš lidé všimli ještě když by mezi námi Amber s Patrickem byli a pokud se schovávají… Jestli mají důvod k tomu nechat Gold Pit opravdu v takových… píp… jako je teď, proč ne. A to jsem si o nich myslel, že pro Gold Pit byli dobrým vedením.“ Svou mluvu si vycenzuruje i sám díky tomu píp, protože to slovo by nebylo rozhodně slušné.
„Mimochodem, drahý Henry nám moc na naše slova neodpověděl, co?“ poznamená s pobavením stále Erwin k Thomasovi.
„Je dobrý, dokáže se z toho snadno vykroutit, aniž by řekl jediné slovo, co nechtěl.“ Přikývne Thomas.
„Co bychom ještě mohli probrat…“ poznamená Erwin a začne si odpočítávat polohlasně na prstech: „Povrch – to nemá smysl právě teď, Darby – dejme tomu, že šťourat do něj, když se neodvažuje ani předstoupit před své lidí, se mi už vážně nechce, se sraby se nebavím. Bývalí primusové – to už jsme probrali, goldpitské tajemství – už jsem říkal, že o povrchu mluvit nemá právě smysl… Napadá tě něco?“ obrátí se na Thomase, když sám nenachází žádné další téma.
„Myslím, že bude lepší další host.“ Poznamená skepticky Thomas.
„Srabe…“ uculí se na něj Erwin, ale opravdu si toho hosta zavolají.
Co měly znamenat ty slova při tom napadání té figuríny? A proč najednou už do primuse nemá chuť Erwin šťouchat? Je možné, že by to nějak souviselo spolu?