Eleanora Calder

Tahle dívka se nedá počítat mezi lidi se světobornou výškou. Měří necelý sto sedmdesát pět centimetrů, ale už při prvním pohledu na tuhle drobnou ženu zjistíte, že z ní čiší sebejistota a nadhled nad okolím. Když zafouká vítr a rozevlaje její hnědé dlouhé vlasy, tak vám tato scéna může připadat jako z nějakého romantického filmu. Stačí, aby přiběhl nějaký muž a romantika může pokračovat….

Můžeme se přesunou k obličeji, který má víceméně oválný, ale u brady se zašpičaťuje. Pod upraveným obočím poutají pohledy ostatních šedé oči, které uvidíte u málokoho. Nos vybíhající z obočí je téměř symetrický a nenarušuje celkový pohled na její tvář. Na své rty obvykle nanáší vrstvu výraznější rtěnky, aby podtrhla jejich tvar a byla svůdnější. Na jejích uších samozřejmě vynikají decentní náušnice od Tiffanyho. Její styl by se dalo říct, že je city chic, ale občas si ráda oblékne kromě ranního běhání i mikinu a legíny s běžeckými botami a vyrazí s tím doma města pro nákupy jídla.

Investigativní novinářka, bulvární stvořitelka odpadů, ano, takovéto přezdívky dostává poslední dobou tato půvabná slečna Eleanora. Jako každé dítě v tomto městě se narodila v místní nemocnici v Gold Pitu, kde přišla na svět trochu předčasněji, než se očekávalo. Vlastně, do teď je to pořád taková slečna, co přináší pořád nová a nová překvapení. Měla štěstí na rodinu. Narodila se totiž do zámožné rodina Calderových, kde její otec pracoval ve společnosti s Michaelem Darbym a byl na vysokých příčkách vedení firmy a její matka byla jeho sekretářkou…

Tato bruneta prošla základní školou s naprostou grácií, bez sebemenších problémů a dostala se na svou vysněnou střední školou zaměřenou na ekonomiku. Tam psala do školních novin, kde dělala dokonce šéfredaktorku. Trochu to připomíná cestu Joe Kindla, se kterým se teprve skříží cesty… Po maturitě byla jasná volba vysoké školy, na kterou půjde. Rozhodla se jít na žurnalistiku, kam jí se štěstím vzali. Trocha zase podoby s osudem Henryho Clarksona. Během studia psala články do časopisu Život v bavlnce a občas přispěla nějakým svým studentským názorem do Deníku Gold Pitu. Mezi novinami byla velmi žádaným zbožím a čekalo se od ní mnoho. Nakonec ale se přidala na špatnou stranu, tedy do bulváru, kam se zapletla úplnou náhodou, když se potkala s Joem Kindlem. Nabídl jí veliké peníze, aby přestoupila k němu, protože v ní viděl dost velkou naději pro jeho skomírající bulvár. Vábení velkých penězů nakonec zvítězil v žebříčku hodnot této krásné Eleanory a teď její články můžete vidět v bulváru. Nejsou to žádné pěkné články, které by měly nějakou informativní hodnotu, spíše těch v rovině spekulativních…