Na svém místě v televizním studiu jsou usazeni moderátoři vysílání, Helen Rowling a Matthew Andreson. Nová dvojice, která Vás bude hlavně doprovázet v Týdenních událostech, což je souhrn nejdůležitějších událostí v Gold Pitu.
„Krásný večer.“ Vítá Helen diváky, kteří sedí před obrazovkou právě v danou chvíli. „Vítáme vás u našeho vysílání.“ Kamera se zaměří směrem na Matthewa. „Dnes máme pro vás připravený rozhovor z prefektury.“ Otočí se židlí směrem na obrazovku a zvolá na místo natáčení. „Jime?“ Studio z obrazovky mizí a obraz se přepojuje živě na rozhovor s novým prefektem a reportérem Jimem Daltonem.
„Dobré dopoledne. Přináším vám rozhovor s naším novým prefektem, Henrym Clarksonem.“ Jim přivítá diváky a pak se otočí k Henrymu. „Zdravím vás, pane Clarksone. Jak si zvykáte na nové místo?“
„Zdravím Vás, pane Daltone, abych řekl pravdu, jde to těžce ale zatím to zvládám.“
„Proč si myslíte, že je dobré psát stále sloupky do novin? Existují i odpůrci vašeho rozhodnutí, prý byste se měl věnovat pouze své funkci a nezabývat se jinými věcmi.“
„Myslím si, že je dobré informovat obyvatele v Gold Pitu o mých krocích, které podniknu v dalším či delším časovém horizontu, než aby poté tvrdili, že o ničem netušili. Je to takový komunikační prostředek, pro někoho jednostranný, pro ty, kteří mi píšou, tak dvoustranný.“
„Je dobré, když si umí prefekt obhájit vlastní názor, nemyslíte?“ Dalton se obrací ke kameře a už si v hlavě formuluje další dotaz. „Zůstaňme ještě u vašeho sloupku. Píšete v něm, že se občané nemusí bát, vy se nezměníte. Myslíte, že vám moc nezatemní hlavu a vy nezměníte svoje jednání k městu a své chování?“
„Myslím si, že za každým činem musí být smysl a ten smysl se dá přeci vždy obhájit, nemyslíte?“ Clarkson se usměje a poté opět odpovídá, pořád s dobrou náladou. „Moc je taková subjektivní věc, můžeme s ní naložit tak, jak chceme, jestliže se dostane do rukou. Já jsem sám tady prožil léta hrůzy, intrik, omezování svobod, cenzur a další podlé věci, co by se neměly dít. Kdybych od toho ustoupil, nebudu to už já ale někdo jiný. Někdo může pochybovat ale moji voliči mi nejspíše věří, proto hodili papír s mým jménem. Mám na břemenech také velkou zodpovědnost, se kterou musím pracovat a to si myslím, že bude větším problémem než moc, kterou jsem dostal do rukou. Také musíme uvážit to, že tento svět už není uzavřený, nemůže tu dělat ten, kdo je nahoře to, co se mu zachce.“
„Ano, plně s vámi souhlasím. Nyní je otevřená cesta na povrch a je tu mnohem více faktorů, než bývalo. Kdybyste se nechal ovlivnit mocí, tak byste to již nebyl vy. To máte pravdu a voliči ve vás mají velikou důvěru. Určitě nás nezklamete.“ Nevědomky naznačí svou volbu kandidáta, ale jelikož hned pokládá další otázku, tak si toho nevšimne a navíc je to nepodstatné.
„Je dobré, když si umí prefekt obhájit vlastní názor, nemyslíte?“ Dalton se obrací ke kameře a už si v hlavě formuluje další dotaz. „Zůstaňme ještě u vašeho sloupku. Píšete v něm, že se občané nemusí bát, vy se nezměníte. Myslíte, že vám moc nezatemní hlavu a vy nezměníte svoje jednání k městu a své chování?“
„Myslím si, že za každým činem musí být smysl a ten smysl se dá přeci vždy obhájit, nemyslíte?“ Clarkson se usměje a poté opět odpovídá, pořád s dobrou náladou. „Moc je taková subjektivní věc, můžeme s ní naložit tak, jak chceme, jestliže se dostane do rukou. Já jsem sám tady prožil léta hrůzy, intrik, omezování svobod, cenzur a další podlé věci, co by se neměly dít. Kdybych od toho ustoupil, nebudu to už já ale někdo jiný. Někdo může pochybovat ale moji voliči mi nejspíše věří, proto hodili papír s mým jménem. Mám na břemenech také velkou zodpovědnost, se kterou musím pracovat a to si myslím, že bude větším problémem než moc, kterou jsem dostal do rukou. Také musíme uvážit to, že tento svět už není uzavřený, nemůže tu dělat ten, kdo je nahoře to, co se mu zachce.“
„Ano, plně s vámi souhlasím. Nyní je otevřená cesta na povrch a je tu mnohem více faktorů, než bývalo. Kdybyste se nechal ovlivnit mocí, tak byste to již nebyl vy. To máte pravdu a voliči ve vás mají velikou důvěru. Určitě nás nezklamete.“ Nevědomky naznačí svou volbu kandidáta, ale jelikož hned pokládá další otázku, tak si toho nevšimne a navíc je to nepodstatné.
„Teď mírně odbočíme. Chtěl byste se vyjádřit ke článku, který se objevil před nějakou dobou v novinách, kde píšou, že jste po vyhraných volbách horečně oslavoval ve spoustě barů?“
Clarkson se pouze pousměje a kýve po celou dobu, co Dalton vlastně odpovídá namísto toho, aby dával otázky. Poté se širokým úsměvem odpoví na jeho následující otázku. „Nebudu vám lhát, kdybych to neslavil, nebyl bych to já. Možná bych měl být rád, že tam nebylo víc fotek, hlavně z dalšího dne.“
Reportér drží mikrofon u úst prefekta a poslouchá. Široce se usměje a pobaveně přikývne. „To máte nejspíše pravdu.“ Přitaká. „Už vás nebudu zdržovat dlouho. Určitě máte jinou práci.“ Řekne, ale zanedlouho už je na Clarksona mířena další otázka.
„Máte připravené nějaké změny, jako je nasazení více policistů a také vyměnění zaměstnanců, kteří byli nějak spojení s Thomasem Blackem. Kdy plánujete s tímto postupem začít?“ Touhle otázkou vlastně bude mít zodpovězené všechny body, které má mít, ale on má v rukávu ještě jednu otázku. Na odlehčení.
„To jsem rád, že máte na to stejný názor.“ Odpoví mu na to s úsměvem a dodá. „No, máme ještě chvilku, tak ji pojďme využít!“ Pobádá ho s úsměvem a poslouchá pozorně další otázku. „Už jsme s tím začali, Jime, v ulicích můžete vidět více hlídek, pár lidí už dostalo výpověď, poté se uvidí, co nastane dále.“
Chápavě přikyvuje. „Děkuji vám za váš čas, ale než se rozloučíme, mám pro vás ještě jednu otázku.“ Tohle určitě bude zajímat spoustu diváků. „Máte nějaký vzkaz pro dámy?“ Na jeho tváři je široký úsměv a pozoruje pana prefekta a kamera zabere blíže Henryho obličej.
„Nemáte za co, udělám si na vás klidně i příště čas, jestliže budete takhle milý.“ Odpoví mu s dobrou náladou a dívá se už do dálky ale uslyší další otázku, takže se musí opět soustředit. Rozesměje se a poté řekne. „Milujte se a množte se, Gold Pit Vás potřebuje!„
„To rád slyším.“ Kývne na něj s úsměvem, ale pak už jen slyší jeho smích. Po jeho odpovědi se krátce zasměje také. Tohle je vážně úžasná odpověď a rozhodně to odlehčí tu vážnou atmosféru. „Uvidíme, jestli si to naše divačky vezmou k srdci.“ Pronese pobaveně a pak mu podá ruku. „Hodně štěstí.“ Stiskne ji a otočí se ke kameře a stojí vedle Henryho.
„To jsem rád, že máte na to stejný názor.“ Odpoví mu na to s úsměvem a dodá. „No, máme ještě chvilku, tak ji pojďme využít!“ Pobádá ho s úsměvem a poslouchá pozorně další otázku. „Už jsme s tím začali, Jime, v ulicích můžete vidět více hlídek, pár lidí už dostalo výpověď, poté se uvidí, co nastane dále.“
Chápavě přikyvuje. „Děkuji vám za váš čas, ale než se rozloučíme, mám pro vás ještě jednu otázku.“ Tohle určitě bude zajímat spoustu diváků. „Máte nějaký vzkaz pro dámy?“ Na jeho tváři je široký úsměv a pozoruje pana prefekta a kamera zabere blíže Henryho obličej.
„Nemáte za co, udělám si na vás klidně i příště čas, jestliže budete takhle milý.“ Odpoví mu s dobrou náladou a dívá se už do dálky ale uslyší další otázku, takže se musí opět soustředit. Rozesměje se a poté řekne. „Milujte se a množte se, Gold Pit Vás potřebuje!„
„To rád slyším.“ Kývne na něj s úsměvem, ale pak už jen slyší jeho smích. Po jeho odpovědi se krátce zasměje také. Tohle je vážně úžasná odpověď a rozhodně to odlehčí tu vážnou atmosféru. „Uvidíme, jestli si to naše divačky vezmou k srdci.“ Pronese pobaveně a pak mu podá ruku. „Hodně štěstí.“ Stiskne ji a otočí se ke kameře a stojí vedle Henryho.
„Loučíme se s vámi a hezký zbytek dne.“ Nechá prostor i Henrymu, aby se rozloučil s diváky.
„Děkuji vám, samozřejmě také přeju hodně štěstí, jako reportér ho budete určitě potřebovat.“ Odpoví mu s úsměvem a podá mu ruku. „Mějte se pěkně a užijte si víkend. Na shledanou!“ Rozloučí se i s diváky.
„Pro Gold Pit TV Jim Dalton.“ Následuje přepojení do studia, kde dostává slovo Helen Rowling.
Helen se s úsměvem ujme představení další reportáže, která se odehrává na podzimním plesu. „Hudba, pozitivní atmosféra a zábava a mnoho dalších. To vše se spojilo v jedné události.“ Dívá se s příjemným úsměvem do kamery. „Na podzimním plese, který by se mohl nazvat i oslavou nového vedení města, byl i náš reportér, který zaznamenal mnoho zajímavostí z této události.“
„Jak ples probíhal, nám teď řekne Jonas Hendrickson. “ Po větě se přepojí obraz ze studia do Velkého sálu v Kulturním domě.
„Dobrý večer.“ Hendrickson má pečlivě upravený smoking a dokonce i účes. „Právě se nacházím v kulturním domě, kde se dneska koná podzimní ples.“ Následuje střih a už je slyšet jenom komentář moderátora a diváci mohou vidět zaplněný parket. Třeba se tam někteří z nich i poznají.
„Je tu spousta návštěvníků a ples se nese v tom nejelegantnějším duchu. Dámy tu mohou obdivovat nádherné róby a pánové své partnerky a nebo bar. Každý si tu přijde na své.“ Kamera se opět zaměří na Hendricksona.
„Teď se podíváme, jak si ples užívají návštěvníci.“ Usměje se do kamery a rozhlédne se kolem sebe. Jeho pohled si vytipuje mladší ženu v dlouhých zelených šatech a zajímavým účesem. „Dobrý den, slečno. Měla byste chvilku?“ Záběr je nyní na dívku, která vypadá trochu nervózně a na moderátora, který se ji snaží pobídnout úsměvem a kývnutím hlavy. Ona nakonec jenom přikývne.
„Líbí se vám tady?“
„Ano, líbí se mi tu.“ Žena se trochu osmělí a moderátora počastuje úsměvem.
„Co vás tady nejvíce okouzlilo?“
„Jsem žena a je tu spousta mužů ve smokinzích. Člověk neví, kam se má dříve dívat!“ Ženě se rozzáří úsměv i oči.
„Děkuji za rozhovor.“ Kývne na ženu s úsměvem a pak se otočí ke kameře. „Z podzimního plesu, Jonas Hendrickson.“
„Ano, líbí se mi tu.“ Žena se trochu osmělí a moderátora počastuje úsměvem.
„Co vás tady nejvíce okouzlilo?“
„Jsem žena a je tu spousta mužů ve smokinzích. Člověk neví, kam se má dříve dívat!“ Ženě se rozzáří úsměv i oči.
„Děkuji za rozhovor.“ Kývne na ženu s úsměvem a pak se otočí ke kameře. „Z podzimního plesu, Jonas Hendrickson.“
Matt si urovná papíry a zadívá se do kamery. „Normálně se nevěnujeme bulvrním článkům ale dnes uděláme vyjímku. V novinách se objevil bulvární článek, ve kterém Joe Kindle, tvrdí, že známý moderátor uhodil jednoho japonského klenotníka. Tady Vám přinášíme rozhovor s útočníkem Erwinem Kahardem.“ Ze studia se přepojí obraz do kavárny, kde je opět reportér Jim Dalton, který měl náročnou týdenní šichtu a vedle něho Erwin Kahard.
„Dobré odpoledne. Právě naproti mě sedí muž, kterého určitě dobře znáte. Ať už z televize a nebo bulvárních článků, Erwin Kahard.“ Dalton si drží u úst mikrofon, aby mu bylo rozumět a dívá se do kamery. Svou pozornost přesune na kolegu. „Erwine, jistě víš, jaký článek se v bulváru objevil. Jaká byla tvá první reakce po jeho přečtení?“
Pousměje se na Jimmyho a bez rozmyšlení odpoví. „Máme málo jedu na krysy.“ Stále se mile usmívá, ale to jediné slovo neslo tolik sarkasmu, že to jistě je cítit i za televizí.
Jistě. Podobnou odpověď mohla čekat spousta lidí. „V článku pana Kindla se píše, že jsi uhodil jiného muže. Popisuje to jako náhlý zvrat a přisuzuje to chování tvé psychice. Myslím si, že by diváky zajímalo, jak to ve skutečnosti bylo.“ Jimmy se podívá do kamery, ale pak se zase dívá na Erwina a drží mu mikrofon u úst. Příležitostně mu ho i nabídne, aby ho držel sám, kdyby chtěl více gestikulovat.
„Pan Kindle píše spoustu věcí, ze kterých si vyvozuje své smyšlené fantazie, ale to všichni víme. Jednalo se o osobní problém mezi mnou a panem Parkerem ohledně mé sestry. Většina lidí ví, že na svou rodinu jsem háklivý a svá slova plním. I v tuto chvíli jsem je vyplnil… Pan Parker uznal, že si tu ránu zasloužil a vše je stále v pořádku. A pokud mohu říct, ano náhlý zvrat to byl. Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl určité informace, jednal jsem. Mohu jen říci, že pan Parker je jeden z mých oblíbených obchodníků díky svému kvalitnímu zboží a jako člověka si ho vážím, ovšem obchod a soukromý život jsou dvě oddělené místnosti.“ mluví vážně, pomalu a klidně. Nic nenasvědčuje tomu, že by ho tato otázka nějak rozhodila, ani to, že mu je nepříjemné to objasnit.
Je jasně vidět, že se reportér lehce při Erwinově řeči zasekne. „Erwine,“ Podívá se mu do očí. „diváky by určitě zajímalo, proč jsi jim neřekl, že máš sestru.“ Musel se toho chytit. Stejně by bylo studio zahlceno dotazy na Erwina a také by toho byly plné noviny a tohle je šance, aby si to Erwin vysvětlil sám.
Překvapeně se na Jimma podívá. Ano, asi si neuvědomil, že svou sestru zmínil. „Protože jsem se to sám dozvěděl teprve nedávno. Víc o tom nebudu mluvit, dohodli jsme se, že jí nebudu vytahovat mezi média. Promiň.“ Pousměje se omluvně.
„Jistě, děkuju.“ Přikývne a na chvilku sklopí pohled, ale rozhodne se to něčím rychle zamluvit a tenhle rozhovor ukončit. Omluvně vzhlédne k Erwinovi. „Myslím, že diváci už vědí vše, co potřebují. Tvá rodina má štěstí, že Tě má.“ Řekne a nechá mu ještě prostor, aby případně něco řekl.
„Myslím, že já mám štěstí, že mám takovou rodinu.“
Otočí se zase ke kameře. „Pro Gold Pit TV, Jim Dalton.“
Helen významně povytáhne obočí, ale pak jí obličej zase zvážní. „V úterý byl napaden Michael Darby. Přímo před branou ke svému domu a musel být hospitalizován v nemocnici. Více informací vám přinese naše reportérka, Nicole Styron, která natáčela na místě natáčení. „
„Dobré odpoledne.“ Pozdraví a automaticky a nevědomky si ještě upraví cop, do kterého má spletené blonďaté vlasy.
„Přímo na tomto místě byl nalezen zraněný Michael Darby.“ Trochu poodstoupí, aby kameraman mohl zabrat pořádně místo. „Útočník udeřil Darbyho dvakrát do hlavy tupým předmětem a on padl do bezvědomí.“ Nicole je zatím mimo záběr, takže má možnost si upravit slušivý kostýmek a trochu přešlápnout na místě, aby ji nezačaly z podpatků bolet nohy. Kamera se opět zaměří na ni.
„Kdo byl tenhle útočník a proč zaútočil na bývalého primuse? Z jeho domu se nic neztratilo a policie vylučuje loupežné přepadení.“ Nicole vystrčí trochu bradu a lehce zvedne nosánek. „Je možné, že se po Gold Pitu pohybuje útočník, který si vybírá oběti na vysokých místech a nebo se jedná o psychopata, který náhodně útočí na obyvatele Gold Pitu? Budeme vám přinášet nové informace o případu a o stavu Michaela Darbyho. Pro Gold Pit TV, Nicole Styron.“
„Včera se kus za východní obytnou zónou stala havárie dvou osobních aut.“ Matthew se vážně dívá do kamery. „Na místě už je náš reportér, Jim Dalton, a přinese vám více informací.“ Záznam ze studia se přepojí na místo nehody.
„Dobrý podvečer. Stojím na místě, kde se střetla dvě osobní vozidla.“ Záběr na nabouraná auta. „Viníkem této situace je řidič modrého osobního vozidla. Policisté naměřili pomocí dechové zkoušky přes 1 promile. Dle výpovědi druhého řidiče, kterým je sedmadvacetiletý muž, viník autohavárie vjel do protisměru a střet byl nevyhnutelný. Viník nehody vyvázl pouze s lehkými zraněními. Ve druhém autě cestovaly s řidičem další dvě osoby. Muž, který vozidlo řídil, vyvázl se středně těžkými zraněními.“ Záběr na hasiče, kteří od sebe oddělují oba vraky auta. „Dvě ženy zůstaly v autě zaklíněny a hasiči je museli z auta vystřihávat. Po vysvobození z vraku musely být s kritickými zraněními převezeny do místní nemocnice. Více informací naleznete na webu. Pro Gold Pit TV, Jim Dalton.“
„Tohle bude z našeho vysílání vše. My se s vámi loučíme a přejeme krásný zbytek večera.“ Helen obdaří kameru úsměvem. „Na shledanou.“ Dodá rozloučení i Matthew. Končí týdenní vysílání plné reportáží, při kterých se obyvatelé dozvěděli spoustu novinek.
Informace pro hráče:
– Nový prefekt, Henry Clarkson, už začal s plněním svých plánů
– Erwin Uriel Kahard zatajil obyvatelům svou sestru.
– Napadení Darbyho vyvolává v některých obyvatelích pocit nedostatečné ochrany ze strany policistů
– Při autonehodě byl zraněn Sebastian Blackwood, Joanna Blackwood a Niece Ayers jsou s kritickými zraněními v komatu.