Týdenní události v Gold Pitu (3.)

Je sobota a nadešel čas dalších týdenních událostí. Diváci jsou zvyklí, že je vítají jako obvykle Matthew Anderson a Helen Rowling. Tentokrát je to jinak a v křesle sedí pouze Helen, která se pokusí o jeden úsměv, ale nezdá se, že by jí bylo nějak do úsměvu. Pak jí tvář zvážní a zadívá se do kamery.

„Dobrý večer, vítám vás u již třetího vysílání týdenních událostí.“ Helen pozdraví diváky a rovnou přejde k první reportáži. „Včera se konala dlouho očekávaná debata s vedením města. Prefekt, Henry Clarkson, měl společně s radním, Patrickem Rossem, odpovídat na otázky návštěvníků a osvětlit jim jejich nejasnosti. Celou akci moderoval můj kolega Matthew Andreson.“ Helen se na chvilku odmlčí a zhluboka se nadechne, aby mohla opět pokračovat. „Jak jistě víte, debata neproběhla dle představ a byla náhle ukončena násilným vpadnutím ozbrojených atentátníků. Reportér Jim Dalton natočil krátký vstup z místa konání.“

Obraz se přepne na záznam, který natočil v páteční den Jim Dalton, který svírá mikrofon o dost křečovitěji než obvykle. „Tady Jim Dalton.“ Rozhlédne se okolo sebe. Diváci mají možnost vidět všude okolo střepy a také to, jak lidé panikaří. „Jsem v sále, kde byla debata..“ Jim se zasekne a je slyšet i komentář kameramana. „Jime, máš něco v ruce.“ Teprve teď si moderátor všimne zapíchnutého střepu na hřbetu ruky, ve které svírá mikrofon. „Co?“ Jim se lehce zamračí a podívá se na svou ruku. Zamračení vystřídá lehce překvapený výraz. Vytáhne střep a hodí ho na zem. Diváci mohou jasně vidět, že tahle reportáž je natáčená v chvatu a pod náporem celé situace se její kvalita nedá srovnat s jinými reportážemi v tomto pořadu. Kameraman zamíří kamerou na hlouček, který je kolem prefekta, ale následně zase na reportéra. „Kde byla debata přerušena mužem, který postřelil prefekta a radního.“ Jim se opět kolem sebe rozhlédne a pak se podívá do kamery. „Budeme vám přinášet podrobnosti.“ Po téhle větě je záběr poškozen a divákům u televizních obrazovek by se objevilo pouze zrnění, takže byl v redakci ustřižen.

Obraz se přepne opět do studia, kde si Helen srovná papíry a dívá se směrem doprava se značnou nervozitou a zadívá se do čočky kamery. „Omlouváme se za technické problémy a problémy ve střihu reportáže. Dnes ještě uvidíte živý rozhovor s reportérem Jimem Daltonem, který vám přinese více informací o včerejších událostech.“ Přislíbí divákům a pustí se do oznámení další reportáže. „Naše reportérka, Nicole Styron, má pro vás připravené podrobnosti o škodách napáchaných těmito atentátníky a mocným výbuchem.“

„Dobré odpoledne, právě stojím u náměstí, které je uzavřeno veřejnosti.“ Začne s reportáží blondýnka a zastrčí si pramen vlasů, který jí vypadl z rybího copu, za ucho a přendá si mikrofon z jedné ruky do druhé. „Včerejší den probíhala v konferenčním sálu v knihovně debata s vedením města, která byla přerušena násilným vtrhnutím zamaskovaných atentátníků. Celý incident i s výbuchem na náměstí si vyžádal dvacet obětí a šestadvacet těžce zraněných.“ Jindy namyšlené chování Nicole zmizí a v jejím výrazu se zračí nepatrná skleslost. „Dle očitých svědků, kteří se v tu dobu nacházeli na náměstí, koše v jeden okamžik vybuchli a ozvala se ohlušující rána a velký výbuch. Jak můžete vidět,“ Nicole trochu ustoupí, aby se mohla kamera zaměřit na poničené náměstí a policisty, kteří to tam hlídají a provádějí svou práci. Ze záběru je jasně vidět, že okna v okolí jsou vysklená. „Policie se k tomuto incidentu odmítá vyjadřovat, kvůli průběhu vyšetřování.“ Následuje střih a přechod snímků. Reportérka stojí před nemocnicí, kde leží Henry Clarkson a ostatní zranění lidé. „Radní, Patrick Ross, byl propuštěn do domácí péče. Stav Henryho Clarksona je již stabilizovaný, je při vědomí a komunikuje. To je ode mě vše. Nicole Styron, Gold Pit TV.“

„Teď nadešel čas pro živý rozhovor s Jimem Daltonem.“ Helen oznámí divákům další dění. „Jime, co se včera stalo?“ V příští chvíli se přepojí obraz.

„Dík za slovo, Helen.“ Řekne Jim Dalton a upraví si límec u svého saka a poposedne si. Sedí u stolu v jedné ze společných místností ve studiu. „Zdravím vás.“ Pozdraví i diváky s úsměvem. „Včerejší den byl pro každého, kdo byl v tu chvíli v knihovně dost náročný. Všechno šlo bez problémů. Mluvilo se o rozpočtu města a o policejním prezidentovi, o parku a také o novém názvu pro starostu, který se změnil na prefekta.“ Ruce má položené na stole a sepne je. „Znenadání se ozvala ohlušující rána a okna se roztříštila. Střepy se rozlétly po celém sále. Ti, kteří stáli někde v zadní části, byli zasaženi asi nejvíce. Když jsem zvedl hlavu, tak jsem spatřil muže, který měl v ruce zbraň a na hlavě kuklu. Mířil přímo na pana Clarksona a vystřelil. Přikryl jsem si rukama hlavu a zanedlouho poté se ozval další výstřel, který zasáhl pana Rosse.“ Jim dá ruce ze stolu a upře se jimi o svá stehna. Kus za ním lze zahlédnou procházejícího Erwina Kaharda, který se vrátí k Jimovi a stojí za ním. Levou rukou se dotýká jeho levé tváře a tou pravou ho začne po druhé líci hladit. „Po natočené reportáži, kterou jste mohli vidět na začátku vysílání, jsem si teprve uvědomil, co se…“ Jim nepřestává mluvit, dokud Erwin nepřestane a nepoplácá ho po pravém rameni a odchází. Jim přestane mluvit a otočí za ním hlavu. Pak se zase otočí do kamery s úsměvem a rozhodne se dopovědět to, co začal. „V tu chvíli jsem si teprve uvědomil, co se tady vlastně stalo. Atentát na dva vysoce postavené pány v našem městě. Lidé okolo panikařili a snažili se utíkat pryč. Musela se zavolat záchranka, protože na tom byl pan prefekt velice špatně a šlo o vteřiny. Díky včasné pomoci hostů ze sálu se k němu záchranka dostala včas.“ Zase si sepne ruce na stole a pokývá hlavou s trochu zamyšleným výrazem. „To je všechno, co o se tam stalo.“ Tleskne a pak se napřímí. „Dobrou noc a příjemný zbytek večera přeje Jim Dalton.“ Ještě mávne na rozloučenou a obraz se přepojí opět k Helen, která se chystá vysílání ukončovat.

„Uvidíme se společně opět příští týden u našeho vysílání nebo u večerních zpráv.“ Helen se do kamery lehce usměje, aby nějak příjemně zakončila vysílání. „Loučím se s vámi a příště na shledanou. Snad už i s Matthewem.“ Po téhle větě vysílání týdenních událostí končí.

Napsat komentář