Na televizních obrazovkách v celém městě, kteří mají zapnutý hlavní kanál goldpitské televize, po krátké chvíli ztichnou písně z reklam a objeví se opening talkshow, která je nemálo známá, stejně jako její moderátoři. Po krátké znělce se už okem kamery můžeme zadívat do studia, které právě teď má v područí aplaus od diváků, který je na živém přenosu přímo ve studiu něco kolem dvou stovek. Jako první se již tradičně před kameru dostane Erwin Kahard, který vystoupí na podium ještě za potlesku ve světle šedém obleku s černou košilí a tentokrát bez kravaty a chviličku po něm se z druhé strany objeví i jeho kolega, Cameron Sweets v tmavě modrém obleku, šedivé košili s obyčejnou černou kravatou.
„Vážení diváci jak před televizními obrazovkami, tak i zde ve studiu, jsme rádi, že jste si vybrali náš pořad pro dnešní večer.“ Řekne s úsměvem Erwin a zadívá se na Camerona, který stojí vedle něj.
„Tak, kdo že to bude dnešními hosty? Á už vím. Pro začátek Yvana Flauber, velmi známá a talentovaná operní zpěvačka z Los Angels a neméně talentovaný Manfred Bysshe novodobý hudební skladatel.“ Oznámil v zápětí publiku s úsměvem Cameron. „Tak co budeme dneska dělat? Šťourat se v nose, dělat z holubů netopýry a čekat na hosty?“ Nadhodí zvesela Cameron, který už se stihl posadit do své obvyklé židle a vypadá dnes ve velmi dobré náladě.
„Můžeš to zkusit, Camerone. Jestli se ti zdá, že máme až moc velkou sledovanost, tímhle je určitě odlákáš… Šťourání v nose si nech až na doma, Sonea to jistě ocení.“ Odpoví mu s pousmátím Erwin a stejně jako Cameron se už posadil do svého křesla, tentokrát v čele stolu, po dlouhé době, tedy od minulého vysílání. „Možná by stálo se zmínit o tom, co se stalo v pátek. Už o tom měl pořad Jimmy a ta reportáž z místa byla opravdu dost emotivní, ale tys to zase neviděl, že Came?“
Cameron se na Erwina pouze zadívá a pozvedne v omluvě obě ruce do vzduchu. „Ne, televize je pro mě pouhým doplňkem v obýváku, aby ta zeď co je za ní nevypadala tak moc prázdně. Ale noviny čtu a tam to bylo také.“
„Buď rád za to, že máme Chrise, který nám něco z toho, jak probíhalo zasedání natočil, pojďme se na to podívat.“ Uvede Erwin a na televizních obrazovkách se ukážou záběry z poklidného sezení a odpovídání na otázky vedení města, než se ozve strašná rána a vypadá to, jako by najednou všechno vybuchlo, včetně světel a skla, ten zvuk tříštění skla je až mráz po zádech vzbouzející, stejně jako nastalý jekot účastníků debaty. V záběru sice neuvidíme střílejícího muže, ale záblesky od vypálení kulek jsou jasně viditelné v tom zšeřelém sále a i první reakce lidí okolo. Jde vidět Henryho jak padá k zemi, Rosse jak se chytá za rameno, Erwina, jak se zvedá ze židle, ochranku, jak se najednou začíná starat, Laylu jak běží za Solomonem, Jimmyho, který kousek od Chrise natáčí svůj vstup, Sebastiana jak vbíhá zpátky do místnosti a snaží se uklidnit lidi a tohle všechno plní výkřiky panicky zděšených lidí.
Nahrávka končí.
Do tichého studia se vrátí záběr kamery a zaměří se jak na ztichlé obecenstvo, tak i na lehce zaražené moderátory.
„Vypadá to vážně děsivě.“ Poznamená Cameron nakonec do ticha. Erwin se zhluboka nadechne a vydechne.
„Henry na sezení říkal, že bylo z rozpočtu vyčleněno dost peněz na vybudování parku v západní čtvrti a opravení toho ve východní. Dal bych ruku za to, že to jsou ty peníze, co dřív padaly primusům do klína. Nic proti pane Rossi.“ Zadívá se hned s vážným výrazem Erwin do kamery. „Ale myslím, že tyhle peníze teď potečou prvně do knihovny a do náměstí. Je to naše reprezentativní oblast, snad to lidi pochopí stejně jako my všichni ostatní. Navíc…“ Erwin hodí smutný a zoufalý pohled na Camerona. „Ten výbuch mi vysklil mou třetí holčičku.“
Cameron se lehce odtáhne a s otazníky se na něj zadívá. „Netušil jsem, že si pedofil. A ty máš ženu a dítě? Není to třeba trestný?“
„Ne člověka! Auto! Mého nového krásného range rovera.“ Upřesní Erwin.
„Aha… Někteří lidé pláčí protože jim zemře rodinný příslušník, někteří pláčí proto, že jim bylo odebráno to nejcenější, co měli. Tady náš Erwin ale pláče, když mu někdo zničí jeho nové auto.“
Poznamená s pobavením Cameron do kamery a v pozadí jde vidět vražedný pohled Erwina.
„Erwine, hrál jsi někdy The Sims? Lidé vždy měli rádi 3D pohledy na různé plánky jako v té hře. Ale je možné, že většinu lidí na ní spíše zaujalo nekonečné množství jak poslat svého „simíka“ do záhrobí. Já osobně jsem měl jenom verzi The Sims 62.““Nehrál jsem to nikdy, moc jsem na to neměl čas, celou dobu, co jsem vyletěl z hnízda od rodičů, jsem docela tvrdě makal, abych měl co do pusy. Takže počítačové hry zůstaly v mém seznamu s kolonkou nesplněno.“ Uculí se na Camerona. „Takže to je něco jako ty a televize. I když už mívám čas a i prostory a vybavení, neudělám to.““Měl bys začít, aby měl jenom Joe o čem psát.“ Poznamená Cameron o trochu méně vesele ale s velkým zájemem.“Prosím tě, ten když má okurkovou sezónu, tak řeší, jaké druhy okurek jsou v hypermarketech po Gold Pitu… Joe vždy najde námět na článek, i kdyby měli přiletět mimozemšťani, tak se to podle něj stane. Mimochodem… Už dlouho jsem od něj neviděl nějaký článek, existuje ještě vůbec, nebo konečně dospěl a začal se věnovat svému osobnímu životu místo těch druhých?“ zeptá se a pak se jen pousměje.
Na televizních obrazovkách se objeví najednou záběr na Kindla, jak si čte něco na tabletu v kavárně a popíjí k tomu nějaký ovocný čajíček. Pak se v záběru objeví i Erwin se svým knírkem, brýlemi a francouzským čepcem, pod kterým má schované vlasy, v průhledném hrníčku má stejně zbarvený ovocný čaj. Sedne si vedle něj ke stolu a vytáhne nějaký notýsek. Krátce se zadívá na Kindla, odkašle si, aby na sebe nenápadně upozornil, a s občasným pohledem na Kindla začne psát něco na řádky. Popravdě, Erwin není ani moc poznat, spíš vypadá jako magor, co si hraje na již zmíněného bulvárního pisatele.
Následuje střih a vidíme z dálky Kindla, jak jde po chodníku, zřejmě na druhé straně cesty na bulváru a nese si svou tašku. Proplítá se mezi lidmi, když najednou se za ním jako jeho duch začne proplítat jeho další napodobenina. Díky fezu můžeme poznat, že se jedná o Camerona. Ten mu zaťuká najednou na rameno a jakmile se Kindle otočí, poupraví mu motýlka, opráší ramena a vydá se zase pryč.
Na televizní obrazovky se dostanou ještě další dva záběry toho, jak jeden nebo druhý moderátor se pokouší nachytat Joeho a pak se znovu dostaneme do studia. Publikum tleská a směje se, Erwin s Cameronem už znovu ve svém oblečení se také pobaveně uculují.
„No, život je tvrdý a srážka s debilem je občas nevyhnutelná, že pane Kindle.“ Poznamená pobaveně Erwin a zadívá se na Camerona.
„Když už mluvíš o tvrdém životě… Život v show byznysu není žádná pohádka, ale to víš. Jaké to je ale mezi hudebníky nám teď přijde říct náš první host, Yvana Flauber.“ Pozve a přivítá Cameron na podiu prvního hosta…