Joe Kindle

Joe je dlouhán měřící přes sto devadesát centimetrů. Je velmi obtížné, abyste si ho nevšimli na ulici. Neupoutá vás jenom díky své vysoké a štíhlé postavě, ale i díky jeho vlasům, které má většinou sčesané na jednu stranu. Nedá se říci, že je to nějaký „krasavec“ ale rád navštěvuje jeho oblíbené kadeřnictví na bulváru a wellness ve Východní obytné zóně. Kvůlii svým vlasů si dopřává nejdražších šampónů jenom proto, aby vypadaly objemněji. Poslední dobou však občas se nechává někdy krátké účesy a tím pominula trochu i jeho mánie o nejobjemnějších vlasech.

Nicméně, jeho vlasy nebrání tolik na pohledu na atypicky velké čelo zakončeným skoro mini-obočím, které tařka nespatříte na první pohled. V dětství si za to sklidil dost posměšků a vytrpěl si své. Pod obočím se skrývají hnědé oči s nádechem zelené barvy a jsou lemovány řídkými řasami. Obvykle má pod očima kruhy, které vypovídají o jeho nevyspalosti, ale ani tím si nijak hlavu už neláme. Jednu dobu ale zkoušel mnoho druhů gelů, které slibovaly, že po vstřebání už žádné kruhy pod očima nebudou vidět ale bohužel nezabraly. Jeho nos je o trochu větší, poměrům jeho obličeje, ale k jeho neobvyklému vzhledu to naprosto sedí. Při sledování lidí či psaní poznámek ke svým článkům se jeho světlé a občas suché rty roztáhnout do lehce šibalského úsměvu. Na veřejnost vyjde vždy upraven a málokdy ho uvidíte neoholeného.

Co se týče jeho oblečení, které je také dost extravagantní. Tedy, z kterého pohledu si to vezmete. Nenosí nic, co by výrazně ukazovalo jeho slabiny v podobně jeho vyzáblé postavy, ale na ulici ho většinou neuvidíte v teplákách a vytahaném tričku s černými teniskami. Kromě sledovaček. Obvykle ho uvidíte v obleku z hrubé vlny či hedvábí. Libuje si v kostkovaných košilí či výrazných kapesníčků v klopě svého saka. V zimě ho zahlédnete v dlouhém kostkovaném kabátu až po koleno.

Když ho vidíte kráčet ulicemi, můžete lehce nabít toho dojmu, že je velmi sebevědomým člověkem a také velmi arogantním. Může si to však dovolit vzhledem ke svým úspěšným zářezům v podobě zničených životů v Gold Pitu.

První, co si o něm člověk myslí po přečtení jeho starých článků je určitě to, že nenávidí lidi. Částečně je to pravda. Nikdy si nedokázal utvořit soustavné přátelství, které by ho podporovalo v dalším rozvoji. Ani naopak to nefungovalo. Vždy byl vyvrhelem ve všech společností, avšak články, které psal ho začleňovaly zpět do kolektivu. Joe neměl moc šťastné dětství, jelikož rodiče byli většinou zaměstnaní a nevytvořil si k nim prakticky žádný vztah. Ve 20 odešel z domu a začal žít v jednom starém bytě u náměstí, který platil z platu, který dostával z Aféry z Gold Pitu, pro který psal. Na někoho může působit, že je to velmi arogantní člověk a neumí přijmout některé argumenty. Je to pravda, opovrhuje lidmi, kteří s ním nesouhlasí a většinou si dokáže získat ostatní lidi k tomu, aby přijali jeho myšlenku a naprosto zdiskreditovali danou osobu, která s ním nesouhlasila. Nesouhlasit s ním je vstupenka do pekla. Tento chlápek rád sportuje a díky penězům svých rodičů si v dětství osvojil golf, který aktivně provozuje občas i na Floridě v USA. Většinou na všechny události, které nejsou dle jeho představ, reaguje dosti podrážděně a velmi vztekle. Když není po jeho, dokáže se dost rozzuřit. Má ale i další slabiny…

Umí být velmi samostatný, jelikož opustil domov velmi brzo a ví, že bez práce ničeho nedosáhne. Je to zapřísáhlý workoholic, který nedbá na své vztahy s ostatními lidmi, ani svými milostnými vztahy. Měl pár vztahů vždy s kolegyněmi ale nic z toho nevzešlo a žije do teď sám ve svém domě ve Východní obytné zóně. Miluje krásná auta a oblíbil si velmi Mercedes-Benz S Classe.

Tento mnohým nenáviděný novinář, rozvraceč vztahů, se narodil před 32 lety v místní nemocnici v Gold Pitu, jako každý jiný podzemní obyvatel. Narodil se kupodivu do rodiny, kde jeho matka pracovala jako redaktorka v Gold Pit TV a jeho otec jako šéfredaktor Deníku Gold Pitu. Všichni v něm viděli v dětství velkou naději, že vyroste z něho velký žurnalista. Není ani k podivu, že tento jedináček trávil většinu času sám se svou chůvou nebo mezi dětmi, kteří ho neměli kvůli jeho výrazným rysům v obličeji moc rádi nebo si z něho utahovali. V té době začínal nenávidět lidi a začala se v něm, v této době, kulminovat něco velmi špatného.

Na základní škole byl hodně šikanován ostatními dětmi ze starších ročníků a waterboardingu si užil až až. Byl dostkrát v ředitelně, kde svědčil proti některým šikanujícím spolužákům a někdy sloužil i jako pátá fronta ve své třídě. Jeho rodiče neměli na něho dost času a neměl se komu moc svěřovat. Prakticky v pubertě si neuměl utvořit, kvůli svému ranému věku žádný vztah k ostatním lidem, kromě toho, když se mu to hodilo. V té době začal si psát vlastní deník a zjistil, že psaní mu pomáhá ale nikdy si nemyslel, že tím jednou bude vydělávat.

Na střední škole dělal v redakci školních novin, kde byl dobrým písálkem a všimli si ho některé noviny. Však po sérii článků, které vykazovaly jeho velký potenciál se začal zaměřovat na pošpiňování jeho spolužáků a učitelů, jelikož ani tam ho neměli rádi.

Jednoho dne na vysoké, kam chodil na fakultu žurnalistiku, mu přistála na stůl nabídka na redaktora v Aféry Gold Pitu, kterou s radostí přijal, jelikož v tom viděl velký potenciál, jak ovládnout město. Po letech snažení se ve 28 stal šéfredaktorem. Po sériích jeho očerňujících článků ostatních lidí si uvědomil, že to co dělá není prostě správné a rozhodl se odstoupit z funkce šéfredaktora Afér. Má v nich pořád nějaký menší podíl, který mu zajišťuje dobrou rentu. Jako koníček teď moderuje Týdenní události v Gold Pitu, kam ho přijali jako náhradu za Matthewa Andersona, který odešel za lepším. Teď si zatím spokojeně žije v Gold Pitu, nejspíše dokud ho někdo nezabije za jeho minulost nebo se nerozhodne opustit jeho koníček a neodejde na povrch, kde bude rozhodně bezpečněji než v Gold Pitu.