Johnathan Green

Tak tohohle chlapíka na veřejnosti rozhodně nepřehlédnete. Se svou žirafí výškou přesahuje většinu obyvatelstva a někdy mu dělá trochu problém schovat se do davu. Samozřejmě, není ještě tak vysoký, aby se musel sklánět při průchodu dveřmi nebo by se bouchal hlavou o lustr. Má zhruba 194 centimetrů, ale přece jen je to trochu víc. Ačkoliv by se mohlo zdát, že díky své výšce to bude jen čahoun z kostí a kůže, není to vůbec tak. Postavu má vypracovanou, nebojí se pohybu a vlastně tak celkově sportuje rád. Díky tomu si vypěstoval svaly a působí tak spíše mohutně. Nicméně ani jedna věc z toho mu nevadí. Vysoký je rád, vidí všechno a za svaly je vděčný, protože se hodí vlastně v každé situaci, navíc, jako Sam Winchester je rozhodně potřebuje. Díky tomu seriálu vlastně i objevil svou zálibu v běhání, které využívá pokud možno každé ráno, stejně tak různých druhů cvičení a světe div se – dokonce občas cvičí i jógu. Jo, nejspíš to vypadá divně, ale krásně si přitom protáhnete tělo.

Jeho vlasy jsou delší, než klasické pánské sestřihy a často se setkává s větou „Nech už se sakra ostříhat!“, ale on si většinou stojí za svým. Nechává si je dlouhé několik centimetrů a často se můžete setkat s tím, že si je prohrábne. Dělává to obzvlášť když se snaží usilovně přemýšlet, stejně tak to můžete poznat na jeho očích, kde se také často odráží veškeré pocity. Když už jsme u těch jeho kukadel, nebylo by od věci zmínit jejich barvu. Když je jen tak přeletíte pohledem, asi vám to připomene nějakou podivnou šedivou, ale jeho oči v sobě šedivou vlastně vůbec nemají. Na okrajích jsou jakési kouřové modré, ve středu pak hnědé. Zkrátka taková ta divná barva, která se mění podle světla. Na něm je těch věcí divnějších však víc. Jednou z těchto věcí je pak třeba i jeho obočí, které není husté a široké, jak mají někteří pánové. Je takové.. upravené, jak by se dalo nazvat. Sám si ho ale nijak neupravuje, takhle ho má od přírody a nemůže si stěžovat. Pořád totiž lepší než vypadat jako někdo se zlověstným srostlým obočím.

K těm jeho obličejovým úpravám by taky nestálo za řeč jeho holení. Většinou nosí takové mírné strniště, někdy víc a někdy zase naopak míň, zkrátka nejspíš podle toho, jakou má ráno náladu. Většinou jde ale o čas a chuť. Když se pak ale oholí, vynikají jeho celkem ostře řezané rysy s výraznějším nosem, které však díky strništi mizí v pozadí.

Nicméně, nyní se vzdalme od jeho milého a velmi přitažlivého obličeje a vlastně i celého těla a přesuňme se k jeho stylu oblékání. Nate nemá přímo určitý styl. Nosí takřka všechno, ale stejně ho většinou ho uvidíte v nějaké té košili nebo tričku a přes to svetr a v případě chladného počasí, tak má i kabát. Někdy se však vrhne i do outfitu alá Sammy, což pak je kostkovaná flanelová košile, mikina a bunda. Zkrátka nosí to, co je mu pohodlné. Někdy se v tom totiž pohybuje i na zkouškách v divadle a většinou tam tráví spoustu času, proto se obléká do pohodlných kousků z jeho skříně.

Johnathan je už od prvního pohledu naprostý sympaťák. Na jeho rtech je po většinu času upřímný úsměv, kterým obdařuje své okolí. Je to přátelský mladý muž, který nejraději tráví čas se svými přáteli a rodinou, což jsou pro něj vlastně dvě nejdůležitější věci. Rodina a přátelé. Drží si je blízko, nikdy by jim nezalhal, pokud by to samozřejmě nebylo pro jejich vlastní dobro. Pro své nejbližší by udělal opravdu cokoliv v jakékoliv situaci a pokaždé by to udělal s úsměvem. Rodinu přeci nikdy nic nenahradí, že? Proto si je drží blízko.

S tou jeho přátelskou povahou taky souvisí to, že málokdy si vytvoří nepřítele. Snaží se všem vyjít vstříc a hádky taky většinou řeší s chladnou hlavou, jen když se opravdu vytočí – což díky Bohu nebývá často – je lepší držet se stranou. Všechny špatné chvíle si pamatuje a je na schopný je na vás vyklopit, nehledě na to, jak moc vám tím ublíží. Samozřejmě, když si uvědomí co řekl či udělal, nemá problém se omluvit. Omlouvá se upřímně, nikdy to nemyslí jen povrchově, jen kdyby jste ho opravdu nějak ranili, nějak hodně.

Upřímnost mu rozhodně nechybí, ale samozřejmě ví kdy upřímnost použít a kdy ne. Nikdy by se proto nestalo, že by řekl něco špatného, to vůbec ne. Je upřímný spíše po té lepší stránce, když to někomu sluší, oznámí to, když uděláte něco špatně, pomůže vám a opraví vás, když je to třeba. Díky tomu také moc nelže, přestože lhát umí perfektně. Naučil se to nejspíš s tím hraním, ve kterém je fakt, ale fakt dobrý. Nemá problém improvizovat v jakékoliv situaci, jeho fantazie je nekonečná a stále si něco představuje, přemýšlí nad tím. Role většinu ani nějak příliš studovat nemusí, je schopen vcítit se do jakékoliv, ať už hodné nebo zlé. Když už jsme tedy u toho jeho hraní, jestliže jste viděli (Nebude uvidíte) Sammyho Winchestera, přijde vám, že je mu dost podobný. Kolikrát ho Johny vlastně ani nehraje, hraje vlastně sám sebe. Má toho s ním hodně společného a občas mu přijde, jako kdyby ta role byla napsaná přesně podle něj.

Narodil se ve Spojených státech amerických, v Texasu. Už od malička to byl usměvavý malý rošťák. Vyrůstal v milující rodině, otec byl policista, velmi dobrý a malého Nathana hodně naučil. Matka pracovala jako dětská lékařka a k dětem měla úžasný přístup. Svého prvorozeného synka milovala a dopřávala mu spoustu péče. Vyrůstal stejně jako každé dítě a byl rád tam kde žil. šest let od radostného okamžiku obou manželů Greenových, je potkal další. Narodila se jim malá roztomilá holčička a John měl konečně někoho, o koho se mohl starat, komu mohl být vzorem. Šel příkladem malé Jamie od prvního dne jejího života a nikdy s tím nepřestal. Brzy po dokončení střední školy s naprosto výbornými výsledky, dostal stipendium na Texaskou univerzitu. Na školu však nenastoupil, místo toho se odpojil od rodiny a zamířil do Gold Pitu za svou přítelkyní. Začal pomáhat v divadle, kde následně také zúčastnil několika konkurzů a obsadil vedlejší role. Nevadilo mu, že nebyl hlava celého představení, ale byl neskutečně rád, že se konečně mohl postavit na prkna.o Uběhlo několik měsíců od jeho přesunutí a začátku nového života, byl šťastný. No jenže. Tessa ho bez jediného slova opustila. Zkrátka si jednoho večera sbalila své věci a odešla. Jistě že byl z toho Johnathan smutný a naštvaný zároveň, ale netrvalo to naštěstí dlouho. Přijela za ním totiž jeho mladší sestra a ta mu okamžitě zvedla náladu. Díky ní to byl zase ten usměvavý Johnathan, kterého každý znal. Po hlavě se vrhl do hraní, bavilo ho to víc než kdy jindy a konečně se dočkal svých vysněných hlavnějších rolí.Zabydlel se v malém domku společně se svým pejskem jménem Riot, kterého našel jako štěňátko na ulici a od té doby s ním to malé škvrně bydlí. Samozřejmě, už to není škvrně, je to velký pejsan, ale pro Johnyho je to stále to malé čtyřnohé chlupaté cosi, co mu čůralo na koberec v obývacím pokoji, což dělá vlastně pořád, když je naštvaný a chce se Johnovi pomstít.

Za poslední roky se toho hodně změnilo. Jeho sen, stát se hercem, se splnil. Christopher, který již bohužel není mezi námi, mu nabídl hlavní roli v jeho seriálu jménem Supernatural. Se svou postavou se přímo zžil. Nebyla chvilka, kdy by se nechoval jako on, kdy by neměl bratra jako on. Seriál o bratrech měl dvě hlavní role, Sama a Deana, a právě toho šíleného kluka, který miluje koláče a svoje auto nadevše, hrál polda, Sebastian Blackwood. Stal se jeho přítelem, jeho nejlepším přítelem a rodinou. Byl mu bratrem, oporou v každé situaci, ať už na scéně nebo tam venku. Začal k němu vzhlížet a vzhlížet k němu bude napořád. Stal se jeho opravdovým bratrem, už ne jen postavou v seriálu. Oni byli Sam a Dean.

Rok 92 ale všechno změnil. Ten poklidný život, který měl v Gold Pitu nastat, svobodný lid, který měl být šťastný, byl v čudu. Zmizel jako lusknutí prstem. Do vlády se dostali Watson s Mayem, kteří původně vypadali docela normálně. Ukázalo se však, že to jsou další dva idioti, které město poznalo. Postupně se všechno hroutilo. Nejdříve nenápadně, opatrně manipulovali s obyvatelstvem a pak bum a všechno bylo v háji. Společně s Tajným spolkem uspořádali protest, na který přišlo snad patnáct tisíc lidí a také to podle toho dopadlo. Byl to skoro masakr, sám vyvázl s rozdrcenými kostmi v levé noze.Situace byla čím dál horší, nelepšilo se to a jeho rodina se po něm neustále ptala. Byla v nebezpečí, bez ohledu na to, že jeho tatík měl doma ve sklepě přímo úžasný arzenál. John si uvědomil, že tím, že se od nich drží dál, je vystavuje mnohem většímu nebezpečí a rozhodl se pro opuštění Gold Pitu.

Brzy zabalil své věci a psa a vyrazil na cestu. Letěl do Ameriky, kde byla jediná povolená destinace New York, ale spokojil se s tím. Pronajal si malý byt v centru a znovu se dal do herectví. Stále je však v kontaktu s Tajným spolkem a stále se snaží bránit své město a ochránit ty, kteří uvnitř zůstali. Sice chrání zvenčí a ne zevnitř, ale své snahy nepovolí, dokud bude živ. To město musí být svobodné a klidné jako dřív.

Do vztahů se nikdy moc nehrne. Má sice hodně přátel, ale většinou jsou to opravdu jen přátelé. Na holky měl totiž vždycky děsnou smůlu, samozřejmě až na svou malou sestřičku. Navíc, možná taky ještě nepotkal tu pravou. Jasně, je spousta hezkých holek, ale prostě jsou to kamarádky. Nic víc, nic míň. K žádné totiž ještě necítil takovou tu.. pravou lásku. Proto většinou čeká, ale nevyhledává jí. Nechává to šťastné náhodě.