Tentokrát Rowin’s posunuté ve vysílacím čase ještě před televizní noviny. Kdo ví, jestli kvůli jarní slavnosti… A hned z úvodu vidíme změnu, dnes nemá Ronald obyčejný černý oblek, ale tmavě červený, až skoro černý, stejně jako Erwin nemá také černý, ale světle šedý s černou košilí a bez kravaty.
V druhé polovině pořadu se dozvíme, že jeden host zde je o mnohem důležitější, než ostatní… Do pořadu dorazila sama primuska Amber Reed.
„Jsme rádi, že jste přijala pozvání do naší talkshow. Dovolte mi jednu takovou asi zvláštní otázku, díváte se na počasí, slečno Reed?“ zadívá se na ní s malým úsměvem Erwin, když už jí i on podal ruku a se znovu usadil. Pohledem přejede na Ronalda, který se také maličko usmívá.
„Já jsem ráda, že jsem dostala nabídku od vás.“ Usměje se Amber a pohodlně se opře do křesla. Jeho otázka jí zaskočí. Zvedne obočí a pohlédne na něj. „Opravdu divná otázka… Ale samozřejmě, že jako snad každý občan se na počasí podívám. Je dobré vědět, jestli to bude na kraťasy nebo na bundu.“ Pokrčí rameny a na tváři jí pohrává úsměv.
„Hm. Nezdá se vám, že je až moc přesné? Víte… kouknete se na počasí, hned víte, co a jak a taková nevyzpytatelná věc, která by měla být v podstatě neovlivnitelná, protože proudy vzduchu se často mění, jedou jako kdyby na něčí příkaz.“ Trošku přiostřená otázka, Erwin maličko zúží oči a povytáhne jedno obočí, na rtech mu ale stále hraje úsměv.
Amber si promne ruce a položí si je do klína. „Máte pravdu, že je nevyzpytatelné. Myslím si ale, že bychom měli být rádi, že máme tak skvěle meteorology, kteří dělají svou práci pořádně. Samozřejmě, že technika taky pomáhá.“ Odkašle si a narovná se v křesle.
„Copak pane Kaharde nevíte, že se předpovědi mění a někdy nejsou zcela přesné. Pokud ale vy ty malé odchylky považujete za perfektní předpověď, potom prosím a můžete poděkovat lidem, kteří sledují a předpovídají počasí.“ Zvedne obočí a usměje se na něj, jako kdyby jí to dodalo pocit zadostiučinění. Už při té odpovědi, se ale Erwin začne tiše smát a zavrtí hlavou.
„Ne, opravdu na to jsem nenarážel. Narážel jsem na ty stroje za železnými mřížemi, ocelovými dveřmi, na čipovou kartu, a samozřejmě, tak na výtah do stropu.“ odpoví jí s klidem. „Jestli jste neměla minutý týden čas, nebo k vám nedošly fotky, tak tady vám je můžu znovu ukázat, ale myslím, že je moc dobře znáte a i na živo.“
Slečna Reed se zadívá Erwinovui do oči a v těch jejích se mihne záblesk vzteku. Kdyby mohla, nařkla by ho za to, že se celoživotní práci spousty lidi snaží zruinovat a ještě je na sebe pyšný. S odpovědí si dá na čas.
„Jestli jde o tohle. Já osobně nevím, co si z tohohle vyvádíte za závěry. Chcete snad naznačit, že počasí není přirozené? Že si někdo podle nálady určí, jak dnes bude? No, tak.“ Naspulí rty a urovná si záhyb své sukně. Nakloní se dopředu k němu. „Chcete nám snad tvrdit, že jsme uvěznění v nějaké kopuly nebo čem? Máte ještě vůbec zdravý rozum?“ Svůj pohled otočí ke kameře. „Ne jenom, že vaše teorie a nějaké objevy vyvolali paniku a znepokojení u některých lidí. Vaši spoluobčané pomalu začínají pochybovat o svém domově. A to vy jim ho rozvracíte. Kriminalita stoupá, systém se hroutí. Možná, že jste rozpoutal nějakou vzporu.“ Otočí se k němu a pobodává ho pohledem. „Takže vám gratuluji k povedenému výkonu.“
Erwin se tiše opravdu začne smát už při jejích slovech a zadívá se do svých poznámek. Když konečně zvedne hlavu, s pobavením se zadívá na Amber a povytáhne obočí.
„Já jsem nic takového neřekl, ani jsem neplánoval, toto jste řekla sama, slečno Reed.“ Opře se do otočné kancelářské židle a ruce položí s klidem na opěrky. To, že na něj začala slečna Reed házet vinu skoro za vše, přejde stále s úsměvem.
„Nehodláte mi tu tvrdit, že to, co toto odstartovalo, dovolím si vám připomenout, vykradení vašeho tajného a veřejnosti nepřístupného archívu, jsem vymyslel já?“ opravdu se začne smát. „Dobrá, doufám, že na mě hodláte hodit i vraždu rodičů mé přítelkyně. A ještě líp…“ opře se o stůl a stále s vrchovatým pobavením se na ní dívá.
„Nechcete na mě svalit vše, co se to tu děje? Pláčete na špatném hrobě. Já jen reaguju na věci, které se naskytnou. Po tom, co mi byl účelně přerušen přímý přenos, už se do žádného spekulování před kamerou nepouštím a pokud to dělám v osobním životě, tak vás to zajímat nemusí, stejně jako já se nepletu do toho, jak vám to s panem Rossem klape. A Slečno Reed, nerad budu v přímém přenosu vulgární, ale teď asi není zbytí. Jak jde hodnotit z vašeho výstupu a jak se říká, za pravdu se každý sere. Mimochodem, když už jsme narazili pana Rosse. Minulý přenos se nevyjádřil k pohádkovému městu. Myslím, že spíš toto vyvolalo mezi většinou obyvatel otázky, které podlamují důvěru ve vás, v primuse, nechcete nám k tomu říct něco víc vy?“
Amber oplácí Erwinovi přímý a vážný pohled. Atmosfréra ve studiu stoupá, brzy asi bude slyšet i praskání elektřiny, protože tato ostrá výměna názorů jí sama tvoří.
„Máte pravdu. Byla to první myšlenka, která mě při vašich slovech napadla. Kdyby mě napadlo dřív, že si můžete myslet, že je to stroj na zmrzlinu nebo něco takového, řekla bych to. Nebudu však popírat, že se tam opravdu nic takového nenachází. Vaše fotografie jsou dost usvědčující. Můžu vás však ujistit, že tento stroj nemá s počasím nic společného. Je to jen prototyp, který by mohl v budoucnosti pomoci, pokud by se vyskytla například neúroda nebo velmi suché období. Je opravdu jen ve vývoji a to v samém začátku. Takže nemusíte mít žádné obavy.“ Narovná se na svém místě a doufá, že toto byla pro něj dostačující odpověď.
„Ale no tak. “ Usměje se Reed. „Nebuďte naivní. Možná máte hlavu na to vymýšlet si různé teorie o imaginárních světech nebo bůh ví čem, ale že byste dokázal naplánovat takhle podařený zločin?“ Zvedne ruce a zakroutí s nimi ve vzduchu. Vážně, o tom pochybuje. „Netvrdím, že jste vy tím dotyčným, který koná tyto nemilé věci. Jen říkám, že vaše názory mohli v jistých lidech vyvolat pocit, že si můžou dovolit cokoliv. Není to samozřejmě jen vaše chyba. Jen říkám, že jste jim poskytl podmět, který ovlivnil pár lidí.“ Pokrčí rameny a usadí se pohodlně do křesílka. „Pokud se jedná o Pohádkové město. Řeknu k tomu jen pár slov. My, primusové, máme za úkol starat se o město. Vymýšlet nové akce, pořádat ty staré, co se tu drží jako tradice. Organizace není však na nás. Povolaní lidé vymyslí program a tak podobně. Odpovědnost za to, co se stalo účastníkům neneseme my, jakožto primusové, ale ti, jež se starali o chod programu. V podkladech se nepsalo nic o takovém to průběhu. Jinak bychom samozřejmě zasáhli. Viníky už hledáme a budeme s nimi dále jednat.“ Podívá se po celé natáčecí místnosti a pohledem se zastaví na svém „oponentovi“. „Ještě nějaké další otázky?“
Pokrčí rameny a s úsměvem zavrtí hlavou. „Já jsem jen reagoval na to, jak jste tu na mě vyběhla jak rozlícená tříhlavá saň, co chrání svoje vajíčka v jeskyni.“ Pak pohledem projede obecenstvo, zadívá se na Ronalda, jehož výraz je více než zajímavý, protože ho tahle debata zřejmě hodně zajímá a pak se znovu otočí na Amber, která se začala smát.
„Taky by se to tak dalo říci. Beru obyvatele Gold Pitu jako někoho, koho potřebuji a chci chránit. O tom je i má práce.“
„Ten podmět byl dán mě, já na něj zareagoval. Jestli si něco víc myslím, tuším, hledám, vymýšlím konspirační teorie, to už prezentuji možná tak ve svém soukromém životě. Ale věřte mi, slečno Reed, že tady,“ rukou objede velký oblouk kolem celého studia, který má obsáhnou i Gold Pit, „tady, je něco špatně. A je to hodně velká lež, co se s vámi táhne už dlouho. Předpokládám, že si jí předáváte jak lidovou slovesnost… Minimálně od roku 2035 kdy prozíravě zmizely všechny záznamy až na výpovědi svědků. Změnily se učebnice, změnila se náplň knihoven a to, co nezmizelo, je u vás, u vedení města drženo pod bedlivým pohledem.“ Pak si lehce povzdychne a pokračuje dál tedy další otázkou, pohádkové město jako by přehlédl, protože to bylo vysvětlení pro lidi, ne pro něj. On si z těch vlků, hořících stromů a lidí tažených za koněm už svůj názor vyvodil. Při záběru na Amber si však můžeme všimnout pohledu, který na něj upírá. A ten moc příjemný, ani pochvalný není.
„Víte, pana Kaharde, nemůžu vaše myšlenky popřít ani potvrdit. Do historie se nepodíváme. Nemůžeme změnit rozhodnutí našich předků, kteří zařídili tyto opatření. A pokud měli nějaké dokumenty být střeženy z jistých důvodů, nevidím žádný problém v tom, aby tomu tak dnes nebylo. Ale to je asi jen otázka priorit a postavení k historii, či úctě k naším předkům.“ Odpoví už s klidem. Nemá ani nejmenší námahu znovu se s ním přít. Erwin se na okamžik zamyslí a znovu se pousměje.
„A co s tím prototypem má společného ten výtah. Podotýkám, do stropu, aby to bylo ještě divnější. Máte tam ve skále tajné laboratoře, protože když už se důl nevyužívá, má i jiné využití?“ zeptá se a lehce povytáhne obočí nahoru, pak se ale uculí a ještě dodá: „Mimochodem… Jestli tam jsou laboratoře, jak to, že jste ještě nenašli Jacka Ausburga a Andrea Frostyho Buffona,“ celá jména přečte z podkladů a poznámek před sebou, a hned dokončí, co chtěl říct. „Protože oni utekli tím výtahem.“
„Ne, výtah s tím není nijak spojený. Ten tam je už od vzniku Gold Pitu. V záznamech se uvádí, že pomáhal s přesunem těžkých věcí. V dnešní době se už nevyužívá. Pokud jím oni utekli, tak opravdu nevím kam. Pokud vím, všechny cesty, které se kdy používaly, jsou zastavěny a nedá se jimi projít. To jestli se našli, není záležitost primusů, ale policie.“
Zůstane na ní chvíli hledět a pak se nedá dělat nic jiného než, že se začne smát. „Slečno Reed, uvědomujete si, co jste tu právě teď řekla? Cesty jsou zastavěny? Cesty kam? A jakých těžkých věcí, když nad Freedom by měla být jen hlína a nebe?“
Měla by se nejspíše znejistit, ale slečna Reed využije skleničky vody, která leží na stole a napije se. Usměje se a začne odpovídat zcela v klidu. “ Podle záznamů, které jsem našla v našem archivu kromě toho, že pomáhal s přesunem těžkých věcí tam jsem… “ Najednou se zdá, jako by se jí zamotala hlava a pár sekund na to zřejmě omdlí. Oba dva, jak Erwin tak i Ronald se ihned zvednou a jdou k ní, zmatení a jistě i lehce vyděšení, stejně tak i štáb a od někudy z pozadí ochranka. Nastává krizová situace, ve studiu se to jen hemží lidmi a po chvíli naskakuje přerušení programu.
Co se stalo? A byl to přešlap primusů? Ano… Mají nějaké špatné období, pod rukama se jim vše drolí. Co bude dál?