Sloupek z pondělního vydání 10.03.91
Velká očekávání a směšní lidé
Zaprvé bych chtěl pogratulovat Michaelu Darbymu a Raymondovi Walkerovi ke zvolení do funkce primusů. Je vidět, že Amber Reed a Patrick Ross jsou rozumní lidé a jakmile se začali víc angažovat ve vedení města zjistili, že na to sami prostě nemají, což je prostě fakt. Nicméně přejmě všem úspěšný zbytek funkčního období (který je vlastně neomezený) a ať vzkvétá náš Gold Pit.
Musím se vrátit k článku, který jsem měl v úterním vydání Gold Pitského deníku. Připadá mi to celé směšné. Chlap, který se vloupává do baru, aby každé ráno buzeroval zaměstnance baru mazáním jeho vzkazů? Ten útočník musí vážně být padlý na hlavu, protože ví, že stejně si to nikdo nepřečte a bude za blázna v celém Gold Pitu. Už se těším, až se odhalí jeho identita a bude soud. Určitě ho dají spíše než do vězení, někam do ústavu, kde mu bude určitě lépe a může si ty vzkazy třeba psát na stěnu svého pokoje, kde bude izolovaný od okolního světa…
Slyšel jsem od některých lidí, že je mrzí, že se uzavřela prefektura a je jenom pouze nejzbytnější část prefektury otevřena pro veřejnost. Já si myslím, že je to pouze dobře. Lidé se nemají zabývat architekturou této budovy a měli by spíše pracovat. Ekonomika našeho města jde čím dál víc dolů a potřebujeme více pracovat. Až budete mít čas, stavte se klidně ke mně na kávu a můžeme si to probrat 🙂
Váš Henry Clarkson