Šokující masterpiece Amber Reed a Patricka Rosse!
připravili do práce, do školy, na buzení svých vnoučat, které se musí dostat do školky,
nebo se probouzíte v obrovských postelích s nebesy a připravujete se na další den, kdy
budete muset trčet na Prefektuře, nebo se neprobouzíte vůbec, protože jste přes noc
opustili naše krásné město a vydali se do věčných lovišť, prohánět se na koních mezi
květinami všech barev.
Ale ty dny jsou pryč. Už žádné takové dny nebudou. Jak už totiž bylo řečeno,
naše krásné město není zase tak krásné, nýbrž je jako pavučina, na kterou padla ranní
rosa v podobě lží a zatajované pravdy. I tak z toho města něco krásného vzniká.
Diamanty. Nádherné třpytivé kousky slz, které se roztříštily v dolech, kde plakaly nevinné
dívky nad krásou, které skrývali doly ve svém temném náručí. Slzy matek, které v dolech
ztráceli syny, manžely, bratry a své naděje. Těch slz je tolik, že každý z nás by mohl být
bohatým. Kupovat si drahé oblečení a nádherná auta. Všichni bychom si mohli dělat, co
chceme. Bohužel jen málo z nás se může chlubit svým bohatstvím. Ale proč, že? Proč
nemáme nic z toho, co se těží ve velkých temných dolech? Co se děje se všemi těmi
třpytivými slzami? Je na to jednoduchá odpověď.
Všechny tyhle věci se nám ztrácí pod rukama a odlétají na povrch. Asi tomu
nevěříte, že? Říkáte si, že je to naprosto nemožné. Protože, proč by kdokoliv něco
vyvážel odsud na povrch? Vždyť povrch je pod námi. To po čem chodíme. A nad našimi
hlavami je nebe, tak jak by mohlo existovat něco nad tím? Klidně si stůjte za tímhle svým
názorem, že existuje jen naše nevinná, malá hromádka, na které si všichni šťastně
žijeme, nakupujeme oblečení, čteme knížky, chodíme na procházky a spoustu dalších
věcí, které nás jednoznačně činí naprosto volnými a bezstarostnými. Jste až moc
zaslepení. Nevidíte pravdu, která vás láká do svých roztažených rukou. Přehlížíte ji a
necháváte ji stát mezi námi, s tím pocitem, že je nechtěná. Podívejte se kolem sebe. Je
všude. Čeká, až jí někdo přijme a ona bude konečně žít mezi svými hostiteli.
Pořád nic? Tak mi vám pomůžeme. Pravda se konečně dostane mezi všechny
obyvatele Gold Pitu a vy nebudete mít jinou možnost než se jí konečně vrhnout do
náručí. Začněme tedy u naší historie a povíme si to jako nějakou pohádku na dobrou
Bylo nebylo, za sedmero horami a řekami, za sedmero lesy a jezery jednoho dne
našel jistý človíček ohromné množství velkých třpytivých kamenů v podzemí. Myslel si,
že je to jen sen, že se mu to jen zdá a ve zdech tunelů se rozhodně netřpytí diamanty.
Ale přesně tak to bylo. Našel obrovský sad, kde místo jedlých plodů rostly diamanty.
Třpytivé nádherné diamanty, které mu mohli zaručit bohatství. Bohatství, které
překonávalo všechny jeho představy. Ihned se musel diamantových planin zmocnit.
Najmul si pár hodných pracovníků, kterým se říkalo, a taky dodnes říká, horníci.
Pracovali pro toho ubohého človíčka, který doslova zešílel po tom všem bohatství, které
na něj čekalo.
tedy pro ně postavit obrovské město. Nádherné město. Město pod zemí. A dal mu také
jméno. Ach a jak překrásné. Pojmenoval ho Gold Pit. Horníci tedy začali pracovat déle,
ale chyběla jim rodina. Pán jim umožnil se s jejich rodinami vidět a nechal je bydlet se
svými syny, manželi, otci a dědečky, kteří museli pánu přinášet jeho bohatství, v podobě
krásných třpytivých diamantů, na povrch.
A však i přes všechny sliby, která dal Pán svým pracovníkům, uzavřel Gold Pit od
povrchu a nechal pracovníky v podzemí žít si životy a usilovně dolovat jeho pýchu. Na
povrch se zapomnělo a všechny zmínky o něm v listinách byli pečlivě uzamčeny a začali
být pečlivě střeženy.
A to byla, děti mé, pohádka o tom, jak vznikl Gold Pit. Dodnes se naše diamanty
vyvážejí na povrch, bohužel už ne tomu pánovi. Už jen firmám, které diamanty využívají
pro lidi, kteří na povrchu žijí. Tohle před vámi pan Darby a další primusové chtěli utajit.
Chtěli utajit náš původ, naše kořeny. Chtěli, abychom si mysleli, že nad námi nic není. A
ještě z toho profitovali. Panu Darbymu dávají ti nahoře za vytěžené diamanty pěknou
sumu peněz, která mu pak jde do kapes. Tímto ho celá naše skupinka zdraví a přeje mu
A jestli pořád nevěříte a chcete si zachovat svůj názor, že je jen nebe a nic víc,
pak vám s hrdostí můžeme oznámit, že je všechno co jsme tu řekli podloženo důkazy.
Navíc, proč by jsme kvůli nějaké hloupé lži riskovali své vlastní životy?
