Joanna Blackwood

Vzhled: Na svůj věk je Joanna menšího vzrůstu, takže se snadno mezi ostatními vrstevníky ztratí. Měří přibližně pouhých 165 centimetrů. V tomto spatřuje mnohdy jakousi výhodu, jelikož často kamkoliv proklouzne a je i mrštnější než někteří z okolí, jež oplývají mnohem vyššími ciframi co se výšky týče. Na první pohled však dokáže zaujmout svými dlouhými, hnědými vlasy. Po většinu času nosí vlasy rozpuštěné, pouze při občasných příležitostech si je upraví do jiné podoby. Nejčastěji je to obyčejný culík, ale ani složitější výtvory jí nedělají problém. Snad jen časová náročnost je vadou na celkové kráse. Oči, které mají zvláštní zeleno-šedou barvu, jsou orámované nijak dlouhými, zato však hustými tmavými řasami. Říká se, že oči jsou oknem do duše a u Jo toto platí beze zbytku. Již na první pohled je poznat, jakou má náladu, jestli je šťastná, zda-li ji něco trápí nebo má třeba strach. Oválný obličej pak doplňuje rovný nos a menší ústa, jejichž koutky jsou prakticky pořád vytažené do úsměvu. Díky pravidelnému běhání má hubenou, sportovní postavu. Nemusí si ji však nijak zvlášť hlídat, ať sní cokoliv, téměř po tom nepřibere. Co se stylu oblékání týče, vezme si na sebe zrovna to, na co má náladu. Jednou jsou to volné šaty, jindy třeba rifle a obyčejné triko. Ráda nosí volné a pohodlné oblečení, ve kterém se jednoduše cítí dobře. Na vylepšení své výšky používá boty na podpatku, ty však pouze ojediněle. Na něco takového musí mít správnou náladu a jak sama říká, konstalace hvězd také hraje svou roli. Což je sice výmysl, ale nějaký důvod se najít musí. Žádné tetování či jinou ozdobu těla nemá, i když možnosti nějaké si pořídit se nebrání. Miluje různé ozdoby jako například řetízky nebo náramky. Upřednostňuje především stříbro, ale ani dřevěné drobnosti nejsou výjimkou. Prakticky každý den má na pravé ruce minimálně dvakrát omotaný náramek bavlnek, které si sama tvoří. Díky své veliké zálibě v malování často pobíhá v domě umazaná od barev.

Charakteristika: Na první pohled se může zdát jako bezbranná a křehká dívka, opak je však pravdou. Joanna se o sebe dokáže postarat, především zásluhou bratra, od něhož se snaží okoukat co se dá. A že je toho dost není pochyb, vezmeme-li v úvahu, čím se živí. Neváhá využít všechny dostupné možnosti, jak svého cíle dosáhnout, i za cenu možné osobní újmy. Nebojí se riskovat, i když se to ne vždy může vyplatit. Jednoduše, když nic nezkusí, nic také nezíská. Jakmile si něco umane, pokaždé musí být po jejím a ne jinak. K cizím lidem se chová ostražitě a jen tak s někým se hned nepřátelí. Její důvěru si musí dotyčný zasloužit a to není vždy zrovna nejlehčí úkol. Existují však i výjimky, kdy si někoho oblíbí již při prvním setkání. Jedná se však povětšinou o nepříliš časté situace. Když se s někým pozná blíže, spadnou z ní veškeré zábrany a stává se z ní takřka jiná osoba. Často dokáže povídat i o naprostých nesmyslech a vůbec jí to nevadí. Pro své přátele by udělala prakticky cokoliv. Je dobrou posluchačkou a vždy ochotní poradí, když si ostatní neví rady. Má vrozené sklony příliš soucítit se svým okolím. Často přebírá nálady od ostatních. Své okolí obdarovává samými úsměvy a jiný výraz byste u ní našli jen těžko. Celkově je povahy klidné, ovšem má i období, kdy doslova prahne po adrenalinu. Občas se i přes svůj věk chová jako pravá puberťačka. Pokud to situace vyžaduje, dokáže uznat svou chybu, i když jí to není dvakrát příjemné. Má svou hrdost a jen tak někým se ponížit nenechá. Pokud by se o to někdo pokusil, šeredně by si svou troufalost odskákal. Jen výjimečně zažívá stavy, kdy je bez sebe vzteky, většinou se situace snaží řešit v klidu a s chladnou hlavou. Jestliže se však patřičně naštve, nezná slitování. Dokáže vyslovit četné urážky, které byste od něžného pohlaví rozhodně nečekali. Má ráda párty, ale není ten typ, který by se opíjel do němoty. Jednoduše se ráda baví. Ví, kde jsou její hranice a těch se také zarytě drží. Co se hudby týče, nemá vyhraněný žádný konkrétní styl. Poslouchá prakticky všechno, ať se jedná o klasickou hudbu či něco moderního. Žádný žánr jí není cizí. Nemá příliš ráda hororové filmy, na které se musí dívat sama. Ovšem ani ve společnosti to není žádná sláva. Když už nějaký přetrpí stane se z ní tak trochu paranoik. Lekne se i vlastního stínu na stěně. Sebemenší zvuk ji může vyděsit k smrti. K tomu nepřispívá ani fakt, že se šíleně bojí tmy. Nepříliš ráda se toulá po nocích v ulicích a spát také chodí s rožnutou lampičkou. Sama vlastní dopravní prostředek mít nemusí, jelikož většinou cestuje všude, kde je potřeba se svým bratrem, nebo jednoduše chodí pěšky. Ve volných chvílích si ráda jde zaběhat do okolní přírody, jednak kvůli relaxaci, ale také proto, aby se udržela v kondici. Vypadat dobře je pro ni důležité, ale nepatří mezi ta děvčata, kterým nejde o nic jiného než o zevnějšek. Upřímně, těmito nanynkami přímo opovrhuje. Nemá ráda ty typy mužů, kterým jde jen o jedno, ženy pouze svádí a pak je odkopnou. Jedinou výjimkou tvoří Sebastian, kterému je schopná jeho četné výstřelky tolerovat. Ač se jí jeho chování může nelíbit sebevíc, pořád je její bratr a tak to také zůstane. V poslední době však musí sama uznat, že své výstřelky omezil, za což je mu chtě nechtě vděčná V bojích se sice nevyžívá, ale také jí nejsou úplně cizí. Mezi její oblíbené barvy patří modrá a zelená. Nemusí příliš růžovou a podobné přeslazené variace. Už od mala velmi ráda maluje. Zpočátku ve svých kresbách viděla možnost, jak se vyjádřit a zaznamenat své pocity. V pozdějších letech však došla k závěru, že malování je pro ni něčím víc. Z čehož vyplynulo, že by se mu chtěla věnovat mnohem více než doposud.

Historie: Joanna se narodila jako druhé dítě do na první pohled klidné rodiny Littleových. Na ten druhý už domácnost zase tak bezproblémová nebyla. Zpočátku bylo vše naprosto obyčejné. Rodiče se o obě děti, Joannu i jejího staršího bratra Sebastiana starali v rámci možností tak, jak měli. Zanedlouho se však stalo něco, co tuto situaci změnilo. Byl to jeden z všedních dní, které si však Joanna zapamatovala navždy. Pohled na otce, který bez sebemenší známky ostychu bije jejího brášku a matku, která s tím nic nehodlala dělat byl otřesný. Poté, co se rodiče vzdálili Jo přicupitala k Sebovi. Stejně jako celou scénu se jí jeho slova otiskla do paměti. Fyzické tresty byly na denním pořádku, mnohdy i bez příčiny. Joanně byly právě tři roky, když se stav měl změnit k lepšímu. Náhlým hlasitým zvukem se probrala z dosavadního spánku. Ocitla se v náručí svého bratra, nechápajíc stávající situaci. Přesto se však uklidnila, vždyť byla u svého bratra, který ji poskytoval bezpečí a pocit, že se nemusí ničeho bát. Do dveří pokoje vtrhl muž, na první pohled policista. Charlie, jak se jmenoval, si vzal sourozence na nějaký čas k sobě. Rádi by spolu zůstali napořád, ale bohužel to nebylo možné. Nezbývala jiná možnost, než poslat Jo i jejího bratra do dětského domova. Nebylo zrovna jednoduché se tam udržet, vzhledem k četným Sebovým výstřednostem, ale Jo byla vždy tou, která vedení uprosila, aby směli zůstat. Když ale bylo Joanně deset let, poštěstilo se a někdo se sourozenců ujal. Shodou okolností to byl právě Charlie se svou ženou, Rose. Děti konečně poznali pravou rodičovskou lásku, i když se v podstatě jednalo o cizí lidi. Po čase Joanna i její bratr převzali nové příjmení, Blackwoodovi. Nyní se mohli plně věnovat svým koníčkům. Jo se uchýlila k plátnu a paletě s barvami. Malování ji bavilo natolik, že se přihlásila na střední uměleckou školu, kterou úspěšně ukončila. Jelikož chtěla svůj talent rozvíjet i nadále, nastoupila i na vysokou školu se stejným zaměřením.

Zajímavosti: Se svým bratrem má neuvěřitelně silné pouto, které je prakticky nezničitelné. Sebastian je také pravděpodobně jediným člověkem, kterému se svěří se vším.