Christopher Benjamin Ayers

Vzhled: Christopher není nijak extra vysoký hoch a často se mezi ostatními v davu ztratí. Výškově se pohybuje mezi 175 a 180 centimetry. Nicméně je pořád vyšší než jeho sestra Niece. Jeho postava je štíhlá a moc svalů na ní nenajdete. Má přiměřenou váhu jeho věku a i když se to tak může jevit, tak není tak vychrlý jak vypadá.

Jeho obličej je spíše oválný a nemá nijak zvláště řezané rysy. Nos je k poměrům jeho obličeje tak akorát, takže nemusí řešit jeho velikost. Obočí má stejnou barvu jako jeho hnědé vlasy, které většinou nosí rozcuchané. Pod obočím jsou jeho zvědavé a usměvavé hnědé oči lemovány černými řasami. Občas má kruhy pod očima, kvůli spánkovému deficitu. Jeho rty jsou plné a obvykle jsou roztaženy do širokého úsměvu, při kterém odhalí své rovné bílé zuby. Není výjimkou, že pohled na jeho obličej obvykle narušují modřiny. Samozřejmě nejsou pouze na obličeji. On se za ně stydí a snaží se to vše skrývat a hlavně před Cee.

Na pravém lýtku má jizvu po kousnutí psem, kterou obvykle skrývá pod látkou svých kalhot. Pokud teda jeho kalhoty nevisí někde na těžko dostupném místě…

Nemá vyhraněný styl oblékání. Vezme si na sebe to, co uzná za vhodné. Značkové oblečení? To byste ale u Chrise hledali marně.

Nejčastěji ho uvidíte venku s kamerou v ruce. Natáčí snad při každé příležitosti a téměř pokaždé má kameru s sebou. Nedá na ni dopustit.

Když je doma zabraný do práce a půjde otevřít dveře, tak ho klidně můžete zahlédnout v ušpiněném tričku a s ušpiněným obličejem i rukama. To se jim asi něco rozbilo…

Kůže na jeho dlaních je trochu hrubší, než byste od kluka, který věčně stříhá filmy nebo běhá s kamerou, očekávali.

Jeho zlozvykem je klopení pohledu při rozhovoru s kluky jeho věku nebo staršími muži.

Charakteristika: První dojem? To je snadné. Při prvním setkání se jeví jako klučina s nekonečnou zásobou energie. Pořád někde chodí s kamerou v ruce a točí pro obyčejného člověka nesmyslné věci. Přiznejme si to, kdo kdy viděl mladého kameramana točit stánek se zeleninou se zaostřením na melouny? (Bez dvojsmyslu)

Obvykle nedává pozor na cestu, takže je skoro na denním pořádku, že do někoho vrazí a pro něj je to dost velkou nevýhodou. Na svět se většinou dívá přes kameru a vypne ji jen opravdu málokdy. Na svou kameru nedá dopustit a to je poznat už z toho, jak svou kameru drží při rozhovoru s někým cizím. Obvykle ji pevně svírá v dlani. Je to jedna z jeho nejcennějších věcí.

Jelikož je přátelský a důvěřivý, tak k vám natáhne ruku hned po tom, když se ujistí, že jste v pořádku. Usměje se a samozřejmě se jako vychovaný hoch nezapomene představit. Kdo by čekal, že bude představovat oběma jmény, tak se plete. Christopher se za své druhé jméno stydí. Je to také jedna z věcí, proč je terčem posměchů v jeho škole. Jeho druhé jméno zná pouze jeho sestra, učitelé a k jeho smůle spolužáci. Když ještě zůstaneme u těch jmen, tak své sestře říká Cee, ale jen když jsou oba dva doma. Na veřejnosti ji oslovuje Nio nebo Nie. On je zvyklý oproti svým vrstevníkům na mnoho označení – od Christophera po… něco o dost vulgárnějšího.

Za svou rodinu by dal cokoli a jelikož je jeho jediná rodina jeho sestra, tak se to vlastně zužuje a všechnu pozornost věnuje jenom jí. Tedy – většinu pozornosti. Ona je jediná žena, se kterou se může bavit bezmezně o všem, co se děje a na oplátku vyslechne on ji. Po pravdě? Obdivuje ji a její odhodlání rvát se s světem. Snaží se jí to jakkoli ulehčovat, ale moc se mu to nedaří. Má stále pocit, že jí nedává tolik, kolik by potřebovala. Každý den jí z práce domů nosí, alespoň jednu květinu. Většinou je to oranžová růže. Sestře bezmezně věří a udělal by pro ni vážně cokoli. Pokaždé ji natáčí, když jí předává růži a když emá, co dělat tak si přehrává její reakce a různě to sestříhává.

Není výjimkou, že se doplahočí domů zbitý jako pes. Snaží se své modřiny skrývat před sestrou, takže první co udělá, když přijde domů je to, že hodí batoh do rohu svého pokoje a zamíří do koupelny ve snaze smýt krev dříve než si toho Nie všimne. K jeho smůle se mu to nedaří tajit. Nerad se o tom se sestrou baví. Nechce jí přidělávat problémy. Chcete slyšet další mínus? Šikana a ponižování ho nepronásleduje pouze ve škole, ale i když je venku. Když potká spolužáky, tak je to jedno velké fiasko a skončí to pro něj vždycky špatně. On se snaží vždycky utéct z jejich dosahu, ale když někdo začne mluvit ošklivě o jeho sestře, tak ho to vyprovokuje a začne se s nimi prát. Není moc dobrý rváč, takže to pro něj skončí stejně tak rychle jako to začalo a v devadesáti devíti procentech samozřejmě špatně.

Možná by bylo dobré vysvětlit i proč je terčem těchto výbuchů zlosti svých vrstevníků. Jeho IQ jev nadprůměru a ve škole jedním z nejlepších žáků. Pro vaší představu – jeho IQ se pohybuje kolem 150. Nikdo by do něj na první pohled neřekl, že je tak chytrý, chová se jako normální veselý kluk. Považují ho za šprta a za ‚toho divného‘ , protože ho jako většina lidí vídají s kamerou neustále připravenou. A jeho druhé jméno k tomu moc nepřidává.Považují ho prostě za slabý článek a na někom si svou zlost musí vybít, ne? Nezbylo mu nic jiného než si to nechat líbit. Sestra, škola a rodiče s tím nic nezmohli, takže si na to Chris tak trochu zvykl. Ale nevyrovnává se s tím někdy zrovna nejlépe. Nelituje sám sebe a ani nikoho jiného. Je zastáncem toho názoru, že je lepší s nepřízní osudu bojovat a že sebe litování prostě v dané situaci nepomůže a bude to jenom horší.

Je pracovitý a šikovný. Když se jim doma něco rozbije, tak se pokouší to sám opravit nebo se snaží vymyslet nějakou alternativu.

Úsměv na rtech Chrise většinu lidí přivádí k šílenství. Jemu je prostě jedno, co si o něm kdo pomyslí. Je sám sebou a tak chce aby to zůstalo.

Nedá se říci, že by měl ve svém pokoji pořádek. On má systém uložení věcí, který v tom ostatní nevidí. On si uklidí jenom, když ho k tomu dožene Cee nebo to sám považuje za nejlepší. Nemá moc věcí, takže po většině není ani co uklízet.

Je nedochvilný a stane se zázrak, když přijde včas. Nemá problém vyjít včas z bytu, ale po cestě ho nějaká věc uchvátí tak, že ji prostě musí natočit a to mu nějakou dobu zabere. Proto chodí většinou takhle pozdě. Někdy o pár minut a někdy i o půl hodiny. Pozdě chodí i na začátky vyučování. Učitelé jsou na to už zvyklí a Chris většinou přijde jen o prvních pět minut výuky.

Pár slov o jeho práci. Se sestrou moc peněz nemají a vyžívají ve svém malém bytě jen tak tak. Někdy mají lepší období a někdy zase horší, že s penězi sotva vyjdou. Chris si našel práci na částečný úvazek v květinářství a když je to opravdu nutné a oni potřebují peníze, tak doučuje děti. S jeho inteligencí mu to nedělá problém, ale občas jsou jeho nervy vážně k prasknutí. Vysvětluje to naprosto jednoduše a pochopil by to každý, ale když to dítě nechápe, tak ho to vážně zahání do úzkých a je z toho trochu zoufalý. Snaží se co nejvíce peněz ušetřit na potřebné věci. Teď bude nastupovat do čtvrťáku. Mohl by sice díky své inteligenci ročník dělat ve stejnou dobu, jako třetí ročník, který dokončil, ale chce mít co nejvíce času na našetření peněz na svou vysněnou vysokou školu. Většina jeho našetřených úspor stejně padne na běžné věci, jako je třeba dárek pro sestru nebo pořízen nového spotřebiče, protože ten starý se už nedal opravit a žádná alternativa nebyla dost dobrá na to, aby se vše vrátilo do starých kolejí.

Jeho nejcennějším majetkem je zarámovaná fotka Cee, Chrise a jejich rodičů, která visí na zdi v jeho pokoji. Pak také starší a dobrá kamera a notebook. Jeho notebook je starý a koupil ho někde ve výprodeji. Dost často se seká a je velice pomalý. Nejednou se stalo, že po několikahodinovém stříhání záběrů z kamery se mu notebook zasekl a následně se restartoval a jeho práce byla v háji. To ho vždy dost vytočí, takže potom musí rychle na čerstvý vzduch a musí doufat, že se dříve nebo později uklidní.

Jeho snem je stát se uznávaných filmovým režisérem. Už teď točí amatérské filmy na různé náměty. Nechodí na žádnou zaměřenou školu na filmařství, i když by chtěl. To vše se naučil sám a dokáže dělat v programu divy.

Není to nijak zdatný sportovec a kdyby padla řeč na fyzičku, tak by raději mlčel. Cvičení nepovažuje za důležité, i když by právě měl. Je hubený od přírody a to mu stačí. Navíc se nedá říct, že by jedl nějak hodně. Je zázrak, když ho uvidíte s nějaký jídlem v ruce. Co se týče alkoholu a cigaret, tak neužívá ani jednu z těchto návykových látek. Ničilo by mu to zdraví. Nemá rád, když někdo v jeho okolí kouří, ale když to není s přemírou, tak to nijak nekomentuje.

Tenhle přátelský kluk je trochu natvrdlý co se týče něžného pohlaví. Nepozná jestli se dívce líbí nebo ne. Obvykle se o holky ani moc nezajímá a zajímá se jen o točení. Když se mu nějaká holka zalíbí, tak se zdráhá s ní mluvit a většinou ze sebe vymáčkne naprostou hovadinu a zakoktá se. Samozřejmě nechybí ruměnec na tvářích. Je prostě nesmělý.

Byl by rád, kdyby si jeho sestřička našla přítele. Cítí, že je k němu dost připoutaná a on si myslí, že ji omezuje. On je na ní svým způsobem taky závislý a nikdy by nedovolil někomu, aby jí ublížil.

Nemá skoro žádné přátele. Většina si z něj utahuje a šikanuje ho, takže je raději sám nebo ve společnosti někoho, kdo ho nijak neshazuje před ostatními. On se nebrání navazování přátelských vztahů, ale u opačné strany si nikdy není jistý.

Občas i on má své stinné dny, kdy by nejraději nevylezl z postele a všechno se mu bortí před očima. V ty dny se dá vyprovokovat ještě snadněji než obvykle a to ani nemusí přijít řeč na jeho sestru. Úsměv na jeho rtech prostě zmizí a vystřídá ho nic neříkající nebo trochu zachmuřený výraz.

Každý člověk se něčeho bojí, i když si to nechce přiznat. Chris má také své ‚bubáky‘. Kvůli jednomu zážitku z jeho dětství má automatonofobii a také má strach z velkých psů. Automatonofobie je strach z něčeho, co falešně představuje život bytost, např. figuríny a loutky. Vždycky ho polije studený pot a rozbuší se mu srdce. Snaží se těmhle věcem vyhýbat na sto honů. Strach z velkých psů má z prostého důvodu. Jeden ho kousnul.

Občas ho sužují noční můry a někdy se probudí s výkřikem. Bohužel tím většinou vzbudí svou sestru. Každý mívá zlé sny, takže si na to časem prostě ten člověk zvykne a on se probouzí jen se zrychleným dechem a rozbušeným srdcem. Ráno potom funguje jako by se nic nestalo.

Historie: Chris se narodil do téměř bezproblémové rodiny- Jeho rodiče se hádali jen minimálně a se svou sestrou měl překvapivě dobrý vztah. Chris se nechoval jako otravný malý bráška, spíše nosil své sestře a matce květiny ze zahrádky a dokazoval jim to, jak moc je má rád. Už na základní škole se mu děti posmívaly za jeho dobré známky, ale v tu dobu to nijak neřešil.

Ve svých osmi letech dostal svou první kameru, kterou má dodnes. Dostal ji k Vánocům a zalíbila se mu tak moc, že ji nepustil z ruky. Natáčel skoro pořád a jeho rodičům to přišlo už trochu otravné, ale nechtěli mu brát tu radost. Byl to neohrožený kameraman, který se toulal všude možně a snažil se získat, co nejlepší záběry. Jednou se dostal do nějakého opuštěného skladu. Vešel tam dveřmi jako spořádaný člověk a kameru nepustil z ruky. Nevěděl, že v tom skladišti není sám a že tam mají klubovnu jeho spolužáci. Chtěl to prostě prozkoumat. Bylo mu v té době asi deset let. Kolem byla tma, takže vytáhl z kapsy baterku a posvítil si kolem sebe. Byly tam poházené nějaké papírové krabice a také krejčovské figuríny, které byly skoro na každém kroku. Vypadalo to tam dost děsivě, ale on strach neměl. Všechno točil, ale najednou se s velkou ranou zavřely dveře. On se rychle otočil, ale nikoho tam neviděl. Začal se cítit strašně stísněně a rozběhl se ke dveřím. Začal s nimi lomcovat ve snaze je otevřít. Jeho spolužáci mezitím tiše přesunuly figuríny na jiná místa a když se Chris otočil, tak byly rozestavěné úplně jinak. Srdce mu bušilo jako splašené. Takhle to ještě nějakou dobu pokračovalo, než našel jinou cestu ven. Doteď neví, že to udělali jeho spolužáci, ale od té doby má strach z figurín a všemu, co je tomu podobné. Celý ten zážitek má natočený na své kameře.

V jeho životě se krom šikany a ponižování od spolužáků nic moc nestalo. Ještě ho kousl pes a teď se velkých psů bojí, ale to není nijak extra podstatné.

Když mu bylo třináct let, tak se jeho život od základů změnil a věci, které bral jako samozřejmost byly najednou pryč.

Jeho rodiče zahynuli při autonehodě a on zůstal se svou sestrou sám. Sestře bylo v té době šestnáct. Nechtěla, aby je rozdělili a šli do dětského domova. Dělala všechno proto, aby se to nestalo. Snažila se vypadat starší a pořídila si i falešné doklady. Dělala školu a do toho ještě pracovala, aby měli s bráškou co jíst. Přestěhovali se do menšího bytu. Vyžívali jen s málem. Chris se také snažil své sestře pomáhat, takže hledal práci všude možně. Ale přiznejme si to, kdo by chtěl zaměstnat třináctiletého kluka? Dostával něco málo jen za doučování cizích dětí a někdy za drhnutí aut nebo za venčení psů. Snažil se sestře všemožně ulehčovat od její zodpovědnosti, ale nijak se mu to nedařilo.

Tohle všechno není ještě za nimi. Sotva s penězi vyjdou i teď. Domovník zvedl o něco nájem, takže je dražší než býval a i práce Christophera nestačí. Doufá, že se to jednoho dne zlepší a on bude moci sestře oplatit všechno, co mu ona dala. To ona je příčinou proč zůstal Chris tím veselým klukem s věčným úsměvem na rtech.