Jako každý týden se na Gold Pitských obrazovkách rozezní znělka Týdenních událostí.
Moderátoři jsou usazeni na svých místech a hledí přímo do kamery s lehkými úsměvy, které se usadili na jejich tvářích hned po zaznění signálu na začátek živého vstupu. „Dobrý podvečer, vítáme vás u našeho zpravodajství, kde shrneme události, které se odehrály za poslední dva týdny.“ Matthew zahájí živé vysílání a nechá Helen, ať diváky seznámí s nadcházející reportáží. „Tisk byl plný informací o údajném unesení Joea Kindla, dominantu bulváru, a Erwina Kaharda, moderátora Kahard and Sweets. Zanedlouho byla tato informace prohlášena za pravdivou. Únosci žádali výkupné a prefekt Henry Clarkson první požadavky smetl ze stolu. Po dalším jednání proběhla dohoda mezi únosci a vedením města. Kahard a Kindle byli nalezeni na povrchu. Více vám přinese náš reportér Jonas Hendrickson.“
Obraz se přepne na reportáž, kterou si připravil Jonas. Stojí před jednou z nemocnicí na povrchu, ve které byli nalezeni oba dva unesení. „Dobrý den.“ Pozdraví diváky a lehce kývne na pozdrav. Pustí se do reportáže. „Celým Gold Pitem hýbala kauza jakési tajemné akce, při které byli zraněni vybraní lidé a dva z nich byli uneseni. O Joeovi Kindlovi a Erwinu Kahardovi nikdo nedokázal podat přesné informace, které by dopomohly k rozřešení případu.“ Jonas se pomalým krokem vydá po chodníku a stále kouká do kamery. „Únosci začali komunikovat s vedením města a vznesli své požadavky na propuštění obou významných osobností města.“ Zastaví se u jednoho z keřů před nemocnicí, která je také vidět v pozadí. „Návrh byl smeten ze stolu a prý se nejednalo o finanční požadavky, ale o něco, o čem můžeme pouze spekulovat.“ Přešlápne na místě. „Druhý návrh byl vedením města přijat a když únosci dostali to, co chtěli, oba muži byli nalezeni v této nemocnici.“ Volnou rukou ukáže na nemocnici za sebou. „Dle zveřejněných informací byli oba muži v bezvědomí. Po prohlídce a jejich probuzení se zjistilo, že mají měsíční výpadek paměti, která s jim bude postupně vracet, ale nikdy si nevzpomenou na týden, který strávili v zajetí Hamletovců.“ Zatím se vážně díval do kamery, ale teď se lehce pousměje. „Moderátor i bulvární sloupkař byli převezeni zpět do Gold Pitu a začlenili se zpět do dennodenního života. Pro Gold Pit TV, Jonas Hendrickson.“ Obraz se přepne do studia.
Teď nadejde příjemnější reportáž. „Před týdnem se v Gold Pitu konala výstava fotografií, které zachycovaly vznik a vývoj Gold Pitu po mnoho let. Na místě natáčel náš reportér Jim Dalton.“ Obeznámí Matt diváky s další reportáží.
„Dobrý podvečer, vážení diváci.“ Jim tentokrát svírá mikrofon v levé ruce a usmívá se do kamery. „Fotografie, které jsou vystaveny na prefektuře, přilákaly spoustu zvědavých lidí, kterým není historie našeho města zcela lhostejná.“ Stojí u prvních fotografií, které byly pořízeny při vzniku tohoto města. Okolo nástěnek je nashromážděna spousta lidí ve společenském oblečení. „Tato společenská akce není vhodná pouze pro dospělé, ale i pro rodiny s dětmi, které se mohou dozvědět něco o svém rodném městě. Je to příjemné zpestření i pro obyvatele z povrchu, kteří mohou lépe pochopit úsilí, které bylo vloženo do vybudování našeho domova.“ Reportér zapátrá pohledem okolo sebe a vytipuje si vysokou rusovlásku s podpatky a její asi sedmi letou tmavovlasou dcerou. Zamíří za nimi pomalým krokem a na jeho obličeji je i přes všechnu snahu registrovatelná únava. „Dobrý večer, měla byste čas na rozhovor?“ Zeptá se s úsměvem a vzhlédne k ženě, která je díky podpatkům asi o deset centimetrů vyšší. „Dobrý večer, jasně.“ Podívá se do kamery. „Narodila jste se v Gold Pitu nebo pocházíte z povrchu?“ Tohle je celkem podstatná informace. Jim natáhne ruku výše, aby bylo ženě lépe rozumět. „Pocházíme z povrchu.“ Jim na její odpověď pouze přikývne a zamyslí se na krátký okamžik nad další otázkou. „Jak na Vás historie našeho města, která je popsána na těchto fotografiích, působí?“ Sleduje ji. „Myslím, že je to obdivuhodné dílo.“ Víc k tomu neřekne. Je vidět, že je nervózní z té kamery, takže Jim s úsměvem kývne a přesune se k dívce, která je zdá se o dost hovornější než její matka. „A jak se tady líbí Tobě?“ Nepatrně se sehne a přiloží mikrofon k ústům dívenky a té se na tváři objeví sladký a zářivý úsměv. „Líbí se mi tu fakt hodně.“ Usmívá se a skousne si spodní ret. Podívá se do kamery a pak zase na reportéra. „A co se Ti tady nejvíce líbí?“ Promlouvá Dalton milým tónem k okouzlující malé slečně. „To, že je tady tolik lidí a já na sobě můžu mít tyhle šaty.“ Přejede si rukama po látce bílých šatů, které jí sahají až pod kolena. „Připadám si jako princezna.“ Jimovi se objeví široký úsměv na rtech. „A co říkáš na fotografie?“ Matka na reportéra shlíží trochu uraženě. Každý může jen spekulovat o důvodu. Možná je to tím, že se nebaví s ní a věnuje pozornost její dceři. „Ty jsou taky fajn.“ Věta pronesená s úsměvem, ale jak se zdá, tak to není hlavní důvod její radosti. Jim se tedy pomalu napřímí a počastuje úsměvem i rusovlasou ženu. „Děkuji oběma za rozhovor.“ Řekne a otočí se ke kameře. „Můžeme předpokládat, že tato akce bude mít u obyvatel velký úspěch. Jim Dalton, Gold pit TV.“
„V novinách jste se mohli dočíst o uvalení Jima Blackburna do vazby.“ Pronese Helen s vážným výrazem na tváři. „Údajně měl být nápomocný při únosu Kaharda a Kindla. Více o této kauze nám poví Jonas Hendrickson.“
Obrazovka se přepne a diváci mohou vidět Jonas, který stojí právě před čokoládovnou, kterou Blackubrn vlastní. „Přeji dobrý večer. Právě stojím u čokoládovny, který patří Blackburnovi.“ Rukou máchne za sebe. „Jak jistě víte, Blackburn patří mezi nejbohatší obyvatelé Gold Pitu a to právě možná díky jeho prosperující firmě. Co se s ní ale stane teď, když je ve vazbě? To je otázka, kterou se budeme zabývat jindy. Teď už ale k věci.“ Jonas pevněji sevře mikrofon a podívá se do kamery. „V úterý byl Jim Blackburn uvalen do vazby. Policie měla strach, že by mohl utéct z města. Proto mu byl zabaven i cestovná pas. Padají na něj nemalá obvinění. Policisté v jeho továrně našli důkazy spjaté s kauzou únosu Kaharda a Kindla.“ Na obrazovce se objeví pár zachycených snímků, které mají spojistost právě s únosem. Jonas dál pokračuje. „K tomuto obvinění se však přidávají i další. Blackburn by prý údajně měl být zatažený do dalších případů, které se policie snaží vyřešit. Na to, že je tu teprve od července, si Gold Pitský Willy Wonka zadělal celkem brzy na velké problémy. Pro televizi Gold Pit, Jonas Hendrickson.“
„Máme pro Vás příjemnou zprávu. Do rodného městečka se vrátí Jean Paul Hachette, úspěšný autor knížek pro děti.“Matthew se usměje do kamery. „Každý je miluje, že ano, Helen?“ Otočí se na svou kolegyni. „Máš naprostou pravdu Mahew. A teď už nám více řekně Nicole Styron.“
Obraz se změní a ukáže se nám dobře známá tvář. „Dobrý večer, spoluobčané. Nyní se nachází v mětské prodejně knih. Jak za mnou můžete vidět Večerní pohádky od Hachette jsou velmi úspěšné.“ Ukáže na prodejní stolek za ním. Je na něm jen pár vátisků. „Prodejci nestačí doplňovat a objednávat další výtisky. Jean Paul si může blahopřát.“ Kamera se nyní zaměří na Nicole. „Pan Hachette zavítá i k nám do Gold Pitu, aby předčítal ze své knížky právě mladým čtenářům. Svojí účast potvrdil i na Twitteru. My jsme s ním měli možnost mluvit. Nyní Vám pustíme část z našeho rozhovoru.“ Z obrazovky z mizí Nicole a objeví se se přepis rozhovoru. „Těšíte se do Gold Pitu?“ Ozve se moderátorský hlas. „Velmi. Jsem nadšený, že se podívám zase zpátky domů. Těší se na všechny známé a i na děti. Doufám, že se Večerní pohádky budou dětem líbit.“ Pronese Jean Paul nadšeně. Obraz se vrátí za Nicole. „Tak, to je od nás vše. Hezký zbytek dne. Nicole Styron, Gold Pit TV“
„Dnes v brzkých ranních hodinách policisté vyjížděli k loupeži v klenotnictví, na kterou je upozornil nastavený alarm.“ Uvede ve zkratce Helen dění. „Na místě natáčel reportér Jim Dalton.“
„Dobrý den.“ Pozdrav není úplně vhodný, protože je reportáž natáčena kolem druhé hodiny ranní, ale záleží na pozdravu? Jim stojí nedaleko obchodu, který je obehnán bezpečnostní páskou. Je zde přítomno i několik policejních aut. „V tomto klenotnictví,“ Ukáže levou rukou na klenotnictví v pozadí po jeho boku a mikrofon pravou rukou sevře pevněji. „před necelou půl hodinou došlo k loupeži, dle slov majitele se cena odcizeného zboží vyšplhala na tři tisíce dolarů.“ Sdělí reportér. „Lupič měl obejít bezpečností zámek a ukrást šperky z výlohy a z nezabezpečených míst. Při pokusu o otevření trezoru se spustil alarm, který přivolal policii a donutil lupiče uprchnout.“ Jim se dívá do kamery. „Na místě činu probíhá vyšetřování. Podle policistů má být zloděj středně vysoké postavy. Obličej měl překryt kuklou a na sobě měl červenou bundu. Policie žádá případné svědky, aby zavolali na linku policie. Pro Gold Pit TV, Jim Dalton.“ Obraz se přepne jako obvykle do studia.
„Dnešní relace opět končí a my se uvidíme příští týden ve stejném čase.“ Ujme se slova Matthew, ale dokončí ho Helen. „Příjemný zbytek večera a na viděnou!“ Matthew pouze přikývne a vysílání po zaznění znělky končí.
