Jako každou sobotu v určenou hodinu se u diváků Týdenního zpravodajství rozezní znělka, která oznamuje brzký začátek vysílací relace.
Obraz se přesune do studia a občany Gold Pitu vítají moderátoři s jejich lehkými a přátelskými úsměvy. „Dobrý večer, vážení diváci.“ Usměje se Matthew, ale Helen pouze kývne a ujme se slova. „V dnešní vysílací relaci na vás čeká shrnutí divadelního představení Vánoční koleda od Charlese Dickense.“ Vystřídá ji Matthew, který si urovná papíry na stole. „Po této reportáži vás čeká další nepříjemná reportáž o přepadení mladé ženy, radostnější zpráva o krásném vánočním dárku a na závěr reportáž, která vás donutí hlídat si své peněženky.“ Matt kývne. „Takže se pohodlně usaďte, právě začínáme.“ Doplní svá slova ještě a nechá slovo Helen.
„I když jsem já osobně neměla šanci se na divadelní představení podívat, slyšela jsem jen samé dobré věci. Náš kolega, Jim Dalton, který ztvárnil starého sobce Ebenezera Scroogeho, odvedl skvělou práci.“ Usměje se do kamery a podívá se Matthewa. „Víc už nám řekne Nicole Styron, která si pro Vás připravila krátkou reportáž právě z představení Vánoční koledy.“
Obraz se přepne a místo moderátorské dvojice ve studiu se objeví Nicole, která stojí pod pódiem, na kterém jsou připravené rekvizity pro tuto hru. „Dobrý večer, Vám všem u televizních obrazovek. Zrovna teď skončilo poslední představení Vánoční koledy. Jak můžete vidět, „otočí se za sebe a kamera zabere odcházející dav, „Vánoční koleda se stala velkým trhákem. Představení navštívilo bezmála 200 lidí. Nestačily ani připravené židle. Nyní Vám pustíme krátký záběr, který Vám může alespoň trochu přiblížit to, co se odehrávalo na place.“ Záběr se změní a objeví se přímý pohled na pódium. Kamera zachytila scénu zrovna, když Ebenezera navštíví první duch. Vše vypadá naprosto fantasticky. Zrovna oba dva herci přelétávají pódium a přistávají na zemi. Podávají opravdu velkolepý výkon. Po chvíli se obraz přepne zase zpátky na Nicole. „Tak to bylo ode mě vše. Za Gold Pit TV, Nicole Styron.“ Na obrazovkách se znovu objeví studio a dobře známá moderátorská dvojice.
„Před svátky se však stala nepříjemná událost, která jistě narušila vánoční pohodu nejméně jedné rodině.“ Matthew se ujme slova, aby uvedl další reportáž. „Dva muži se navečer 22. prosince pokusili o přepadení mladé dívky. Víc už nám o tom řekne náš reportér Jonas Hendrickson.“ Obraz se znovu změní.
Jonas stojí v jedné z postranních uliček, co nejblíže místu, kde útok odehrál. „Dobrý večer. Právě teď se nacházíme poblíž místa, kde před několika dny došlo k pokusu o přepadení a znásilnění.“ Kamera na chvíli opustí Jonase a zaměří se na místo za ním. Zabírá každičký kousek uličky, i když zde nejsou právě nějak extrémně vidět stopy po zápase. „Ve večerních hodinách se vracela mladá dívka z práce domů, když se za ní objevila dvojice dvou mužů. Vše se přiklání k tomu, že útok na ní byl plánovaný.“ Jonas si odkašle. Na jeho tváři je znatelně poznat, jak se mu tento čin dvou mužů opravdu hnusí. „Dívce,“ pokračuje Jonas „se naštěstí nic vážnějšího nestalo. Zachránil jí kolemjdoucí kapitán policie Blackwood. Dívka měla opravdu velké štěstí. Bohužel došlo i ke střelbě. Poranění byli však jen pachatelé.“ Jonas si promne tvář a zadívá se zpříma do kamery. „Oba dva aktéři jsou již ve vazbě a čekají na konečný rozsudek o jejich trestu. Můžeme být jedině rádi, že jsou tu tací lidé, kteří dokážou pomoct. Loučí se s Vámi Jonas Hendrickson, Gold Pit TV.“
„Jak vidíte, tak i při svátcích se dějí věci podobného typu.“ Řekne Helen a Matthew souhlasí pouze pokývnutím. „Následuje radostnější zpráva o krásném vánočním dárku. Jenomu manželskému páru se na Štědrý den narodila čtyřčata. Více informací si připravil reportér Jim Dalton.“ Helen se příjemně usmívá a obraz se přepojí na reportáž.
Na televizních obrazovkách diváků se objeví předtočená reportáž. Jim stojí v červeném svetru se soby v jednom z nemocničních pokojů. „Dobré odpoledne, vážení diváci.“ Usměje se. „Je Štědrý den a jsou tady se mnou novopečení rodiče. “ Popojde blíž k posteli a na posteli je vidět ležící žena, která v náručí drží dvě své děti a po druhém boku Jima stojí otec dětí, který drží v náručí další dvě. Reportér vedle muže vypadá hodně drobně, protože je muž asi dva metry vysoký a šířkově je asi třikrát mohutnější. Jim se usmívá do kamery. „Rodina Carterů se rozrostla v jediný den o čtyři členy a to vše jako vánoční dárek.“ Dalton se otočí k ženě. „Bylo pro vás těžké vybírat jména pro čtyři jednovaječné chlapce?“ Přiloží jí k ústům mikrofon a usměje se. „Chlapci mají jména po našich sourozencích a otcích.“ Podívá se s láskou v očích na svého manžela a pak začne ukazovat na děti. „Tohle jsou Josh a Martin.“ Představí děti ve svém náručí a ukáže na kluky v náručí pana Cartera. „A támhle je Rufus s Clarencem.“ Jim kývne a pak se narovná. Teď se bude chvíli věnovat jejímu muži. Vhlédne k němu, aby mu viděl do obličeje. „Jaký máte pocit z toho, že máte čtyři chlapce?“ Zvedne k němu ruku s mikrofonem. Jestli bude mluvit dlouho, tak se mu ta ruka brzo odkrví. „Tak je to naprosto skvělý, ale bojím se, že ty caparty od sebe nerozeznám! Tak jako víte co.. Čtyři stejný děcka?“ Hromově se rozesměje a možná se diváci u televizních obrazovek trochu leknou, protože je to znenadání. „Tak a já vám přeji hodně štěstí s výchovou a s rozeznáváním.“ Řekne s širokým úsměvem Dalton a otočí se do kamery. „Já se s vámi loučím, přeji příjemné svátky a krásný Štědrý den. Jim Dalton, Gold Pit TV.“ Obraz se přepne opět do studia.
Matthew se usměje a podívá se na Helen, ale pak věnuje svůj pohled kameře. „V těchto dnech mají kapsáři – lidově řečeno – pré, protože jsou lidé stále nepozorní a nehlídají si své osobní věci a snadn o ně mohou přijít. Více se o kapsářích dozvěděl Jim Dalton.“ Obraz se přepojí na
Kamera zabírá Jima, který pomalu přechází náměstí a v ruce drží svou peněženku. „Zdravím, přátelé.“ Zastaví se. Tentokrát má připínací mikrofon, což je dost neobvyklé, ale značí to, že reportáž asi bude zaměstnávat jeho ruce. „Kapsáři sice ohrožují ostatní po celý rok, ale v období svátků je jejich aktivita mnohonásobně zvýšená, protože spousta lidí si nedává pozor na svou peněženku.“ Dalton se dívá do kamery a jde kolem něj muž, který čapne peněženku z jeh ruky a rozběhne se pryč. Jim se za ním otočí, ale ten chlápek se zastaví a vrátí se. „Stačí chvíle nepozornosti.“ Muž mu peněženku vrátí a lehce se pousměje. Diváci si mohou všimnou, že i on má mikrofon. „Je tady se mnou policista George Doyle, který objíždí různé tábory, školy a předvádí taktiky kapsářů a snaží se upozornit na největší chyby.“ Jim si vezme peněženku do ruky a George mávnutím ruky pozdraví. „Ze mě se teď stane oběť krádeže.“ Strčí si peněženku do zadní kapsy svých kalhot a podívá se na George. Obraz se prolne s dalším snímkem, kde Jim a George stojí naproti sobě a ve stejnou chvíli se rozejdou proti sobě a Jim kouká pořád před sebe a dělá zamyšleného. George nepatrným pohybem vytáhne peněženku z jeho kapsy a nepostřehnou to ani diváci. Jim se zastaví a sáhne si do zadní kapsy, ale peněženka tam není. Otočí se na George, který ji drží v ruce. „Nikdy si nedávejte peněženku do zadní kapsy, protože vám ji v davu může kdokoli snadno vytáhnout a vy o tom ani nevíte.“ Řekne George a vrátí peněženku Jimmymu. Na kameře, která snímala jiný úhel se zpomaleně objeví záběr, kde George vytahuje Jimovi peněženku a i tak je to špatně vidět. „Peněženku nejlépe noste ve vnitřní kapse své bundy, kde máte jistotu, že se tam nikdo nedostane, když ji máte na sobě.“ Jim se na něj trochu překvapeně podívá, ale pak se otočí do kamery. „Opravdu jsem nevěděl, že se mě byť jenom dotkl a teď si vezměte, že jste v davu a je těžší dávat pozor.“ Řekne Jim a obraz se zase ustřihne a opakuje se ta samá situace, jenom si dal peněženku do kapsy bundy a jde opět proti Doylovi. Ten do něj vrazí a přitom mu rukou vytáhne z kapsy peněženku a strčí si ji do kapsy. Okamžitě zvedne ruce a omluví se mu a jde dál. Jim si okamžitě sáhne do kapsy a peněženku nenahmatá. George ji vytáhne z kapsy. „Tohle je také jedenz používaných triků. Je dobré udělat přesně to, co udělal podvědomě Jimmy. Když do vás někdo vrazí, tak si zkontrolujte, zda-li máte u sebe vše, co jste měli předtím. Nejlepší ochrana je taková, dávat peněženku a jiné věci na místa, kam se za běžným okolností kapsář nedostane. Neodkládejte věci a nenechávejte je bez dozoru.“ Jimovu peněženku stále drží v ruce. „Opravdu stačí chvíle nepozornosti. Kapsáři dokáží vyvolat rozruch a využít toho. Teď Vám také ukážu, co může předejít problémům. Použiju tady Jimmyho peněženku, nebude Ti to vadit, že ne?“ Shlédne k trochu menšímu reportérovi. „Když mi ji vrátíš.“ Široce se usměje a hledí na to, co dělá. George otevře peněženku. „Nosíš doklady a peníze v jedné peněžence, viď?“ Podívá se na Jimmyho a ten přikývne a zvědavě se na něj podívá. „Jedním z preventivních opatření, které vás může ušetřit problémů je nosit peníze a doklady zvlášť. Kdyby Ti někdo ukradl peněženku, tak by Ti vzal i doklady.“ Jim chápavě přikývne. „Další možností je také nosit peníze po různých částech těla, aby zloděj nevzal celou vaši částku, kterou u sebe máte, neb používejte platební kartu, k čemuž se vztahuje dost důležité pravidlo.“ Prozkoumává Jimmyho peněženku. „Všiml jsem si, že u sebe PIN v peněžence nemáš. Přesně tohle je to pravidlo, Jime.“ Lehce se policista ušklíbne. „Nikdy nenoste PIN v peněžence, protože tím dáváte zloději přímou cestu ke svým penězům na účtě.“ Podívá se do kamery a vrátí Jimmymu peněženku a ten si ji uklidí do vnitřní kapsy kabátu a nechává mluvit Doyla. „Nenechávejte své věci bez dozoru a kontrolujte své okolí. Kapsáři si vybírají spíše ty nepozorné.“ Sepne ruce přes tělem, zhoupne se z pat na špičky a otočí se na Jimmyho. Ten kývne a lehce se usměje. „Děkujeme, Georgi, že jsi nám řekl něco více o kapsářích a o možné ochraně proti nim.“ Přesune pohled, který měl zabodnutý na Georgovi, opět na kameru a usměje se. „Přeji příjemný zbytek dne. Pro Gold Pit TV, Jim Dalton.“ Obraz se přenese do studia.
Zpět ve studiu diváky přivítají usměvavý moderátoři a Matthew se chystá ukončit vysílání. „To bylo od nás vše a shrnutí týdenních událostí v God Pitu je u konce.“ Kývne Matthew a otočí hlavu na kolegyni. „Více informací k jednotlivým reportážím naleznete na našich internetových stránkách.“ Doplní jeho slova Helen a zadívá se do kamery. „Příjemný den a brzy na shledanou!“ Po jejích slovech se opět rozezní znělka, která oficiálně ukončuje vysílací relaci.