Ira Divine

Už na první pohled sympatická zrzka, oblékaná vždy stylově podle posledních trendů, u které byste museli hledat hodně dlouho, než byste našli jednu jedinou věc, která se k jejímu úboru nehodí. Myslí zkrátka úplně na všechno, protože nechce vypadat, jako nějaký hastroš. Ne, to rozhodně ne.

Svou výšku nijak neřeší, nepatří k největším, ale ani k úplným prckům, jejích 169 centimetrů jí zkrátka stačí a ani si nemusí dohánět své výškové nedostatky podpatky. Jemňoučký obličejík často zdobí důlky, neboť se málokdy stane, že jí vidíte zamračenou. Úsměv je totiž důležitý i pro její práci, přeci jen, informace o historii jsou někdy nudné samy o sobě, natož je ještě poslouchat od znuděné ženy. Zrzavé vlasy jí splývají po ramenech až pod prsa a dokonale kontrastují s jejíma zeleno-oříškovýma očima. Udržuje si štíhlou postavu, ráda pro sebe něco dělá a tak pro ni je jen a jen odměnou si jít, po dlouhém dni plném otázek od zvídavých návštěvníků muzea, zaběhat. Není to ani žádná špejlička, ani cvalík, je zkrátka akorát a se svou postavou je spokojená, i když je samozřejmě stále co zlepšovat.

Co se týče jejího oblékání, narazíte na ní opravdu v modelech všeho druhu, které ale vždycky vypadají skvěle. V práci jí většinou potkáte v nějakém více společenském oblečení, jako jsou dlouhé, jednobarevné rifle s košilí nebo blůzkou. Když si ve svém volnu vyrazí do města, je to opravdu cokoliv, džíny kraťasy sukně, trička tílka halenky, kecky lodičky žabky. Co se hodí, to si vezme. A ano, je dost možné, že jí potkáte nenalíčenou, v tílku a teplácích, s vlasy v drdolu, proč také ne? Nestydí se za sebe, za to jak vypadá a pokud se jí to líbí, nebude se to jistě hnusit ani ostatním.

Co se týká zajímavých kombinací a perfektního sladění, ráda si Ira vyhraje i se svým líčením, které nepřehání, ale rozhodně ho také neošizuje. Podtrhuje totiž, ještě spolu se skvělými šperky, dojem z jejího modelu. Dává si zkrátka záležet.

Ira rozhodně nepatří k tuctovým ženám, alespoň se za ní sama nepovažuje a je už jen čistě na ostatních, do jaké skupiny jí zařadí. Na druhou stranu ani nevyčnívá, takže je to někdy sporné, ale je zkrátka svá a je tak spokojená. Přátelská, milá, společenská, obdařená hodnou dávkou smyslu pro humor. Ráda vyhledává společnost, obzvláště svých blízkých přátel, ale je toho názoru, že je stále dobré hledat nové a nové tváře, se kterými může zabít volné odpoledne. Jejím, snad jediným problémem ve společnosti je to, že je dost kritická a puntičkářská. Ano, vše musí být do posledního puntíku, a pokud se snad někdo přeřekne, něco vysloví špatně nebo poplete, dostane od ní zásah do černého. Nemyslí to špatně, ale většině lidí v jejím okolí je to dosti nepříjemné. A co se té kritiky týče, ta se objevuje hlavně, když dojde na výměnu názorů ohledně toho, jak je kdo oblečený. Bohužel je to tak, je s tím strašná a ona sama to ví, ale ten proud jejích myšlenek, který se jí v tu chvíli valí z úst, nedokáže zastavit. Citlivé povahy tedy raději stranou, když zrovna nemáte dobrý den v oblečení.

Dalším jejím mínusovým bodem je rozhodně její uštěpačnost a někdy i vznětlivost, co se dalších dívek týče. Nesnáší, když si na její maličkost nějaká mrška otevře ústa a tvrdě vrací úder. Tedy, ne že by po ní skočila a začala s ní tvrdě házet ze strany na stranu, ale proud ošklivých myšlenek, které se jí honí hlavou, vyjde na povrch a nepříjemné poznámky jsou na světě. Nebojí se, že by snad pro ní byly ostatní ženy konkurencí, nikdo není dokonalý, každý má své plus i mínus, ona jen zkrátka nemá ráda, když se o ní mluví víc, než je potřeba. Pokud o ní tedy nemluví pěkní muži. Je ve společnosti ostatních žen soutěživá a výhra je v tu chvíli jediné, na co myslí.

Už ve škole jí bavily přírodní vědy a historie, to jí s největší pravděpodobností vedlo k volbě jejího zaměstnání. Ve škole patřila k nejlepším studentům, i když to do ní hodně lidí neřeklo, protože jí zkrátka tipovali na hloupoučkou fiflenku, na kterou si i na počátku střední školy hrála, ale došlo jí, že tahle přetvářka je naprosto zbytečná. Láska k poznávání a učení se u ní dochovala dodnes, ráda čte nebo sleduje dokumenty, nedá se o ní ale říct, že by tím trávila celé dny. Je přeci ráda, že si od své práce taky může odpočinout, takže je logické, že se ráda baví a dost často jí potkáte na některém z večírků a nočních zábav, které i sama ráda pořádá.

Když před ní stojí velká zkouška, bývá hodně nervózní, ale neutíká před ní, postaví se jí čelem a jde pevně proti ní. Nesnáší, když zklame sama sebe, nebo lidi ve svém okolí, často se potom uzavře a dává si všechno za vinu, neboť jí ta situace, kterou podle sebe způsobila, mrzí. Koho by nemrzela?

Tohle rezavé sluníčko se narodilo manželům Devinovým, Marcusovi a Leile, 09.09.2069. Kouzelné datum, že? Ira je tedy narozená ve znamení panny. Byla naprosto bezproblémové dítě, od malička pracovitá, milá a usměvavá. Ráda si hrála se svými nejen kamarádkami, ale i kamarády venku, skotačila a radovala se ze života. Kromě pár odřených kolen jí nic netrápilo. Když ale byla starší, došlo jí, že svým kamarádkám něco závidí, že jí něco chybí. Sourozenec. Pořád doma žadonila, jak moc by chtěla bratříčka nebo sestřičku. Bohužel to ale kvůli zdravotnímu stavu jejího tatínka nebylo možné. To ovšem malá Ira nemohla chápat. A tak jejím rodičům nezbývalo nic jiného, než jí slibovat nemožné. Naštěstí pro ně se ale naskytlo jiné řešení. Do domu vedle se přistěhovali noví sousedé, kteří mají o dva roky staršího syna – Nicka Trenta. Ira samozřejmě využila situace a k nepochopení všech, protože kluci se s holkami moc nebaví, obzvlášť v jeho věku, se z nich stali nerozluční kamarádi. Na život a na smrt. Jeden bez druhého nedali ani ránu. Docházeli na stejnou školu a celých sedm let bojovali jako jeden tým. Pak ale přišlo odloučení, kdy si každý vybrali jinou střední školu. Navíc, Nick šel na střední o dva roky dřív. Ano, samozřejmě se vídali po škole, doma, ale nebylo to ono. Celé to zhaslo tím, když si Iřino srdce vybojoval kapitán lakrosového týmu. Trávila všechen čas ve škole, s ním na hřišti a doma v učení. Na Nicka už zkrátka nepadla ani jediná myšlenka, ani slovo. Naštěstí ale Iře došlo včas, že to takhle být nemá, že to není v pořádku. Vykašlat se na bratra. Skoro. Mezi Nickem a Jacksonem, tak se jmenoval její přítel, začali být kvůli Iře jisté neshody a tak se ona pokusila vyhovět oběma. Trávit čas s každým a stíhat školu a rodiče bylo těžké, ale ona to zvládla. Na konci třetího ročníku vztah s Jacksonem ukončila a život šel dál.

Od té doby neměla žádný vážnější vztah. Trávila více času s Nickem, kterému často dělala modelku a pózovala před jeho objektivem, on s ní zase koukal na hromadu filmů a vše bylo, jako dřív.

Přišel čas, kdy Ira ukončila střední školu, čas oslav, ale také čas dalšího odloučení, kdy si Nick pořídil byt na Západní obytné a odstěhoval se. Jistě, že nebrečela v rohu s koleny natisknutými k hrudi, ale líto jí to bylo. Chtěla se také zkusit postavit na vlastní nohy, našla si brigády, práce na poloviční úvazek, ale nic nebyl zkrátka její šálek kávy. Peníze ale potřebovala, takže se nedalo svítit. Byla jedna věc, která jí v Gold Pitu stále chyběla a to bylo městské muzeum a u přes tu hromadu dopisů, kterou posílala vedení města, se jí nikdy nedostalo odpovědi.

Několik dní před jejími devatenáctými narozeninami zemřel její otec na srdeční zástavu.

Skoro rok trvalo, než se Ira zase sebrala. Její maminka byla toho názoru, že by se měla postavit na vlastní nohy. Proto jí ke dvacátým narozeninám pořídila byt v Západní obytné, shodou okolností, dvě patra nad Nickem. Staří známí se zase setkali.

Ira začala studovat na přírodovědecké fakultě a jakmile se dozvěděla, že se ve městě chystá zřízení jejího dlouho očekávaného muzea, poslala si ihned žádost o pracovní místo. Ano, brzo, ale nerada by, aby jí to skvělé místo někdo vyfouknul. Jak to bude dál?