Loren Hathaway

Loren rozhodně nepatří do kategorie žen, které by jakkoliv vyčnívali z davu. Nikoho neohromí ani uctihodnou výškou, ani postavou supermodelky. Že by byla tlustá se sice uplně říci nedá, ale nejedná se ani o vychrtlou holčičku, do které když fouknete, odletí. Všem asi došlo že není zrovna vysoká z čehož se dá lehce odvodit, že nebude úplně vychrtlá a postavu fitness girl taky mít nebude. Ovšem vezmeme li v potaz náročnost její práce a koníčků, což vyžaduje spoustu pohybu a namáhavé práce nemá ani možnost přiibrat nějaké to kilo navíc ~ otázkymi „Asi bych měla zhubnout?“ se rozhodně netrápí, to je spíše pravděpodobnějsí, že zaslechnete přesný opak této věty. Přirovnání krev a mlíko, bo možná mohlo souhlasit. Výškou dostahuje 169 centimetrům. Není to ani moc málo, no stále to není hodně ~ vždy toužila po tom, že bude vysoká, ale bůh je divný a prostě jí tohle skromné přání nesplnil. Přesto si nemá na co stěžovat (stejně z jejích úst zaslechnete hromadu stížností, je to ženská). Naučila se se svou výškou žít a momentálně už ji bere převážně jako výhodu, čím jste menší, tím jste mrštnější a lépe se schováte. Přeci jen se i na ní najdou nějaké ty priority díky kterým se za ní někdo otočí, jedním z nich bude jiskření v jejích medově oříškových očích ve kterých planou jiskřičky rošťáctví i laskavosti, nebo jen kouzelným úsměvem na jejích plnějších rtech. Každý kdo jí potká více než jednou si může všimnout, že má levou ruku schovanou převážně v kapse (více v zajímavostech).

V obličeji dominují medově oříškové oči a kolem něj se vlní tmavější hnědé vlasy, které však přes jaro a léto nabírají odstín zrzavé, dosahující něco málo pod lopatky. Je nutné podotknout, že si vlasy v žádném případě nebarvý jelikož miluje svou přírodní barvu a jen málo kdy ji zahlédnete se složitým účesem. V práci však preferuje ruzné culíky, copy popřípadě drdol. Na své vlasy je opravdu hodně háklivá a nemá ráda, respektive nesnáší, když jí do nich nebo na ně někdo hrabe. Sama má však zlozvyk si vlasy prohrabovat, nebo si s nimi hrát když je nervózní, nebo v nepřjemné situaci. Vzhledem k tomu že má vlasy husté a opravdu hodně jemné, ani jí žádný složitejší účes nedrží (jí to stejnak přijde zbytečné, se s tím česat) pouze si drží svůj tvar, takže maximální uprava je, když si do nich zastrč čelenku nebo jinou blbůstku.

A konečně oblečení, v první řadě je nutné zmínit že nestuduje časopisy, v práci ji zahédnete v odrbaném oblečení nebo v jezdeckém. Jinak si ale potrpí na kožené bundy, vesty a upnuté kalhoty ~ vše převážně ve tmavých barvách. Má ráda oblečení tzv. „na tělo“. Přestože miluje limetkově zelenou barvu, většinu oblečení má v tmavých barvách, ale i ve svtlích se tam něco najde zase nepotřebuje vypadat jako střelená Emařka, nebo metalistka (proti metalu nic nemá, ale není to její šálek karamelového latté). Rozhodně je ve stylu oblékání hodně svá, má svůj vlastní a hlavně pohodlný styl. Pokud jde ale na zchúzku kvůli své milované HAE (Happy Animal Eyes), zahodí své milované rajtky a nahodí na sebe vhodný kostýmek tak akorát vhodný na schůzky. Ve své podstatě nemá problém na sebe navléct cokoliv, jsou však učité meze přes které by nepřešla ~ výjimkou je však sranda, pro tu udělá opravdu takřka vše.

Na krku nosí řetížek z bílého zlata (na stříbro má alergii) ve zvaru koňské potkovy v níž je koňská hlava, je to opravdu decentní přívěšek, ale opravdu hodně dobře propracovaný. Ruční práce. A k nemu peckové naušničky rovněž ve tvaru podkov.

A nyní to „zásadní“. Malovátka jsou koníčkem takřka každé ženy a make-up je z nepochopitelného důvodu zasadou každého správného líčení. Můžete převrátit celí byt vzhůru nohama a nenajdete absolutně nic krom linek, očních stínu, rtěnky a řasenky. Nic víc nepotřebuje. K čertu s make-upem, konektory a dalšíma blbostma.

Vymetání barů, pořádání večírků, záměrné citové vydírání opačného pohlaví, drba a tahání se co chvíli s jiným klukem. A co teprve pořádání trapných čajových dýchánků alá pyžamová párty s bandou tupejch oveček, bez vlastního názoru, řešící nejnovější módní trendy a chlapskou mentalitu? Nemožné v jejím případě. Loren má ve svém životě jasno a zahazování se s tupími ovcemi bez vlastního názoru na situaci či svět, do jejího života prostě nepasuje. Celkově nemáá ženské pokolení zrovna moc v lásce, jelikož ssi s nimi nemá co říci a tak jejich společnost ani nevyhledává. Těch pár kamarádek co má, jí bohatě stačí a je za ně ráda. Je to velice svéhlavé děvče které se nebojí říct svůj názor nebo dát najevo nesouhlas. Ignorování lidí jí také jde velice dobře. Je hodně svá, nedělá jí problém porušovat pravidla nebo zákony, v přiměřené míře samozřejmě. Její svá povaha se na její maličkosti znatelně odráží, a ať už je jakákoliv, chyb má tedy dost, tak se rozhodně nedá zapřít její smysl pro svědomitost. Oplývá tvrdohlavostí mezka, odhodláním Anglického Bulteriéra a laskavostí koně. Nebojí se zasadit ránu a věřte, žě to od ní skutečně bolí, je to přeci jen holka od koní.

V práci se z ní stává přísný a zároveň velmi hodný šéf, který se nebojí zvýšit hlas, ale nepříčí se jí ani pochvala za dobře odvedenu práci. Pro ta zvířata by udělala snad cokoliv na sbvětě, nejen pro ta vlastní. Občas dělá pro ta zvířata víc než je nutné a zapomíná na sebe. V tomto ohledu je patřřičně svědomitá a spolehlivá, bere to opravdu vážně a v životě by neublížila žádnému zvířeti. Zvířata jsou její život, miluje je všechny… le pořádný steak si kvuli tomu opravdu neodepře.

Lidi sice zrovna dvakrát moc v lásce nemá, ale je to přeci čloběk a ten je tvorem společenským, takže nějakou tu společnost občas přeci jen potřebuje. Kousavosti není nikdy dost, stejně tak nepouštění si lidi příliš k tělu. Ona se nezajímá o vaší minulost, vy se nemusíte starat o tu její. Nic vám do toho není! Vzhledem k tomu, že její minulost je celkem dost pestrá a ona se tím nerada chlubí, ne že by bylo čím. Tudíž, když je potřeba, jednoduše zamele svou již naučenou pohádku kterou jí vždy všichni zbaští. Také se nerada baví o s svých zdraotních problémech, především o své epilepsii takže jsou lidé kolem překvapení, když náhodou dostane záchvat. Lidem nevěří, ale baví se s nimi. Na někoho je milá na někoho drzá a na dalšího zase kousavá, všee záleží na tom kdo jí do noty pade a kdo ne.

Nikdo neví kde se Loren narodila, kdy nebo komu. Jako novorozeně byla nalezena před dětským domoveem tamní pracovnicí. Sotva pár dní staré děvčátko, dostalo jméno Anastazia, avšak její první adoptivní rodiče jí přejmenovali na Loren. Rebeca a Tony jí vychovávali pouze do jejích čtyř let, poté Tony zemřel na rakovinu a Rebeca začala svůj žal topit v alkoholu a později i v drogách. To trvalo celkem dva roky. Vše bylo tak nějak ještě v pohodě, dokud Rebeca nepropila a neprofetovala veškeré peníze a na další drogy si začala vydělávat vlastním tělem. Pochybnné zákazníky si vodila domů, nekteré jednorázovně a jiní se vraceli, sousedé začínali mít o mělé děvčátko strach a vše vyrcholilo dnem,, kdy jeden z Rebečiných zákazníků dostl chuť na mladé masíčko. Dříve než však stačil Loren cokoliv udělat, byla anonymně zalována policije. Loren se vrítila do dětského domova kte poté zůstala další rok, nic moc z toho neměla a ani si moc neuvědomovala, co se jí vlastně mohlo stát, kdyby policie nepřijela. Byla stále veselá, bohužel trochu majetnická a nechtěla se s ostatními dělit o hračky. K dalším pěstounům šla v sedmi letech, odkud jí rodina vrátila jelikož si malá loren začala domů tahat zvířata. Prvně to byl ježek, pak myš… Nakonec kočka nebo zatoulaný pes. Její pěstouni, vegetariáni a odpůrci chování zvířat to zkrátka nemohli překousnout.

Opět dětský domov, tentokrát už i škola a dítě, které nikdo nechtěl. Nikdo nevěděl proč, byla roztomilá, milovala zvířata a naučila se být samostatná. Jednou jí chtěl adoptovat velice příjemný pár, ale nakonec si to rozmysleli a namísto už devítiletého děvčátka si osvojili tříletou zrzavou holčičku s pihami as úplně všude. V dětském domově tak byla až do jedenácti let. Pak se v jejím životě odhrnuli tmavé mraky a objevila se Marion s Emmetem. Užasný pár, který ačkoliv se snažil, prostěě nemohl mít vlastní děti. Emmet nechával volbu na své milované ženě a ta se neznámo proč, rozhodla právě pro jedenáctiletou Loren. Jedna z pracovnic domova Loren zrovna hubovala, že cizí psi se nehladí, že to může být nebezpečné a v tom Loren prostě jen s šibalským výrazem pronesla: „Ale vždyť já ho znám, je to Zlatý Retrívr!“ A Marion měla jasno, vybrala si Loren. Po třech letech v nové rodině, dostala svého prvního mazlíčka. A ne, nebyl to pes ani kočka. Nebyl to ani hlodavec, stal se jím šesti měsíční hřebeček Shirského Koně, pro které si Loren vypěstovala slabost. Gentle Giant, jak ho pojmenovali původní majitelé se stal vlkým miláčkem. Hřebec to byl oproti ní opravdu obrovský, ale k ní neobičejně něžný. Přeci jen k němu jeho jméno „Něžný Obr“ sedělo. Pro ní to byl ale vždycky Gilan, nežný obr. Na základě zkušeností se zvířaty šla chtěla jít na veterinu, aby mohla zvířatům pomáhat. Nakonec však skončila na kynologii, pak si absolvovala několik kurzů, aby mohla poskytnout první i pokročilou pomoc zvířatům (nejen lidem) a nakonec si udělala i papíry a oficiálně si mohla říkaz Jockey. Marion, vedla spolek pro ochranu zvířat – díky čemuž se prohloubila láska ke zvířatům ze strany Loren. Zatímco Emmet byl (a stále je) uznávaným politikem. Ještě na škole, pomáhla v matčině nadaci kde se seznámila s velice sympatickým mladým mužem, Markem. Pár vztahů za sebou měla, ovšem tohle již bylo na úplně jiné úrovni, k jejím jednadvacátým narozeninám jí Marek požádal o ruku, s čímž souhlasila. Jako svatební dar, od něj dostala klisnu Quater Horse, jménem Chocolate Cream. Bůh je divný a opětovně jí nepřál, nejen že spadla spoleečně s koněm při tréninku, ze kterého vyvázla s těžkým otřesem mozku (příčina její epilepsie) a roztříštěnou zlomeninou levého zápěstí (díky čemuž se jí poškodily vazy a ona částečně ztratila cit v ruce i o koordinaci), ale také přišla o svého budoucího manžela. Marek naboural do kamiónu a na mnohočetná zranění po příjezdu do nemocnice zemřel. Loren to nemohla rozdýchat, zbyla jí po něm jen Quaterka a několik set krásných zážitků na které by teď raději zapoměla. Ještě v nemocnici se rozhodla, že v tomhle státě nezůstane a odstěhovala se.

Její cesta vedla do Gold Pitu, kde za pomoci rodičů otevřela centrum pro zvířata. Klinika s pohotovostí, utulek, stáj a „zoo“ koutek v jednom. Každé opuštěné zvíře tu je vítáno, každý kdo by chtěl společnosti Happy Animal Eyes je tu také výtán. Ať už jde o lidi kteří pomáhají finančně, nebo o dobrovolníky na dočasku či venčení pejsků, procházky s koňmi. Sebou si samo sebou přivezla své koně: Gentle Giant (Shir), Chocolate Cream (QH), Scuruthay (A1/1) a Indomitable Heroine (Irský Cob, Tinker). Spolu s koňmi si přivezla i Šklíbu, rezavého kocoura chovajícího se jako pes. Šklíbu našli jako kotě zaseknutého v kanále, vychovávala ho fenka GR (kterou vlastnila Marion) společně s jejími štěňaty, asi proto se chová jako pes. Tak začala Loren Hathaway svůj nový život, se svými koňskými miláčky a věrným kočkopsem, Šklíbou.

Má epilepsii, záchvaty jí může vyvolat když pociťuje tíseň, je v nebezpečí, v nepříjemné situaci.K okolnostem s její rukou není potřeba se zvláště vyjadřovat, hold někdy omylem na někoho vyleje kafe, vodu nebo mu pustí něco na nohu. Stále se učí jak přesněě ovládat svou ruku, což je k její částečné necitlivosti složité.Kocour se jmenuje Šklíba jen proto, že jí zrovna nic lepšího nenapadlo, stejnak mu převážně říká Mimi.