V tomto roce zřejmě poslední Rowin’s, které je na obrazovkách, nám právě začíná. Po znělce se nám do záběru dostává červená opona, ze které vychází Thomas a se zpěvem nové písně, která se k nim dostala nyní z povrchu, prochází studiem. Druhou sloku začíná zpívat Erwin z druhé strany, od kapely a pomalu se sejdou na stupínku s červeným kobercem před stolem a sedačkami
„Vítáme vás u posledního dílu Rowin’s show v této sezóně.“ Přivítá nás po úvodní písni Erwin s velkým úsměvem.
„My totiž máme taky dovolenou. A vzhledem k letním prázdninám, kdy většina lidí bude mimo město, se i změní zaměření pořadů.“ Dodává Thomas.
„Co nás ale dnes čeká? Máme tu pár hostů, pozvání přijal James Carter, kterého asi znáte jako autora spousty knih, slečna Angela Swan, vysokoškolská pedagožka na fakultě sociálních studijí a pak tu máme tajného hosta, kterého vám představíme až později.“ Představí nám dnešní program Erwin.
Pánové již po prvním hostovi a první reklamní přestávce sedí ve svých křeslech a když se utlumí potlesk od diváků, nadechne se Thomas k mluvě.
„Gold Pit prošel velkou změnou a ještě větší nás v budoucnosti čekají.“
„Proto by jistě stálo za to zeptat se někoho, jak to vůbec na povrchu chodí.“ Přidává se Erwin.
„Moc lidí pro tuto možnost nemáme, že?“ Zadívá se Thomas s úsměvem na Erwina, který mu na ta slova přikývne.
„Ale jednoho tu přece máme.“ Poznamená Erwin s tajemným úsměvem. „Proto přivítejte našeho tajného hosta, jistě ho všichni znáte.“
Ozve se přivítací znělka a za oponou, která se před námi otevře, se objeví vyšší postava s tmavými černými vlasy v obleku. S pobaveným úsměvem ještě povzbudí více publikum do potlesku a začne se sám smát. Ano, je to Ronald.
Jeho nadšení i spolu s nadšením Erwina i Thomase je jasně hmatatelné a je i ukázané tím vřelým pobaveným objetím. Thomas mu přenechá s významným gestem jeho židli v pravém rohu stolu a sám si jako dříve sedne na sedačku. Chvíli trvá, než se publikum utiší, ale když se tak stane, všichni tři s obrovským úsměvem se na sebe zadívají.
„Ah… moje pohodlné křeslo mi chybělo.“ Poznamená Ronald a pohladí opěrátka.
„No je zase tvoje, aspoň pro dnešek.“ Odpoví mu Thomas.
„Jinak, musím vám všem pogratulovat, že jste si opravdu dupli pro pravdu.“ Zadívá se Ronald do publika a začne tleskat.
„Musel to být asi zvláštní pocit být tady v Gold Pitu a najednou se pak objevit na povrchu.“ Poznamená Erwin.
„Musím přiznat, že až takhle hmatatelný důkaz naší pravdy jsem nepotřeboval. V první chvíli jsem absolutně netušil, o co jde. Ještě že lidi kolem mě mluvili anglicky, protože jinak by to bylo ještě mnohem horší. Neměl jsem nic… Absolutně nic a za to, že jsem nežil pod mostem jsem mohl poděkovat jen mému nynějšímu příteli Kevinovi, že si mě všiml.“ Rozmluví se Ronald.
„A tady se šetřilo, kdo tě zabil. Hlavními podezřelými já a Helen.“ Poznamená k tomu všemu Erwin a maličko pokrčí rameny. „Řekni nám něco o životě na povrchu.“ Vyzve ho ještě.
„Dobrá. Není to nic odlišného od života tu, až na to, že je to… Obrovské. Moře, nepředvídatelné počasí, rozdílnost kultur po celé Zemi je až zarážející. A všude se prý žije jinak. Život je tam spíše uspěchaný a spoustu nových věcí, které opravdu ulehčují život.“ Pokrčí Ronald rameny a zvedne dlaně výše. „Je toho strašně moc, co se od Gold Pitu liší, ale stejně moc, v čem je to stejné. Kevin mě měl naprosto za blázna, stejně jako jeho přítelkyně, když jsem jim řekl, odkud jsem. Teď už mi budou věřit. Vyprávěl jsem jim, co vše se tu děje a brali to jako dobrou pohádku na dobrou noc.“ Začne se smát. „Ale narovinu… Asi se do Gold Pitu už vracet nebudu. Zůstanu na povrchu, Helen souhlasila, že se se mnou přestěhuje, takže mě tu nic nedrží.“
„Brzy se o tvých slovech přesvědčíme sami. Už prvního června. Ale pochybuju, že tam jeden z nás tří hned ten den pojede. Předpokládám, že se na tvé svatbě, Erwine, opiju. A hodně.“ Odpoví se smíchem Thomas. Ronald i Erwin se po jeho slovech začnou smát.
„To nevím, jestli Susanne bude nadšená.“ Poznamená Ronald.
„To nevím, jestli já a Lea budeme nadšení, že na naší svatbu se jdeš jen ožrat.“ Připojí se s kritickým hlasem Erwin.
„To je strašný… Já tu chvíli nejsem a můj přítel od mládí se už žení. A dřív než já. To je depresivní. Asi vás s Helen budeme muset napodobit.“ Řekne se smíchem Ronald.
Po další debatě s posledním hostem dnešního dne uvidíme všechny tři pány nastoupené v řadě před kamerou a všichni se pobaveně usmívají.
„Ale na oslavu osvobození Gold Pitu, návratu Ronalda i na zakončení naší čtvrté sezóny na obrazovkách Gold Pitské televize si pojďte všichni v hledišti k nám zatancovat!“ Vyzve diváky ve studiu Erwin.
„A vy u televizí můžete klidně taky!“ Dodá Ronald.
„Takže oficiálně… čtvrtá sezóna ukončena. A stále jsme zůstali na obrazovkách!!“ Zvolá nakonec Thomas.