Meredith Nielsen

Meredith, ačkoliv by se podle prvního pohledu na její jasně ženské rysy zdálo, má k tradiční podobě ženy asi tak blízko jako k postu prefektky. Výškou 179 centimetrů převyšuje spoustu žen ve svém okolí, nicméně s údělem žirafy se už dávno smířila. Rodina ji obdařila úžasnou soupravou genů, díky nimž by se její rysy daly jednoduše popsat jako atraktivní. Nemá sice perfektně proporční ani symetrický obličej, ale to ji rozhodně neubírá na kráse. Ostře tvarované obočí, jasně modré oči, dál posazené od sebe, a plné rty naprosto s přehledem dominují jak její tváři, tak celému jejímu vzezření. Nejednou ji právě správné našpulení rtů pomohlo z menších šlamastyk. Na bohatou, zlatou hřívu, jež nechává valnou část života volně růst bez dramatičtějších zákroků, už tak zbývají jen druhé housle. Ničeho z toho si ovšem Meredith nepovažuje tolik jako své postavy, na kterou musela na rozdíl od genetické predispozice rysů tvrdě makat dlouhá léta. Nikdy sice nebyla vedena ke sportům, ale přes první školní léta si k nim cestu našla sama. Nespočet hodin v mládí na hřišti a později v posilovně se na její postavě podepsal nepopiratelně rýsujícími se svaly. Mějme ovšem v paměti, že Meredith není žádný kulturistický přízrak. Žádné steroidy ani monstrózní posilovaní. Tomu se raději vyhne obloukem. Trvalo jí sice nějakou dobu, než si sama k sobě našla dostatek respektu a lásky, ale určitě by to vše jen tak nezahodila pro trochu nafouklých svalů a zohyzděnou postavu. A světe div se, její zapálení se dodnes nezměnilo. Zejména proto je Meredith tím, jak vypadá, trochu nekonvenční. Nebojí se žádných barev a více odhalujících kousků jako tolik jejích známých a kolegyň z fitka. Rozhodně ji ale jen tak neuvidíte v něčem vyloženě ženském. Kalhoty, legíny a šortky místo sukní, dlouhé mikiny místo šatů, tílka místo upnutých halenek. Na podpatky se svou výškou nemá snad ani pomyšlení. Praktickost má zkrátka zelenou v 90%. Nebojí se sice jaksepatří vyfešákovat a jednoznačně jí ženské finty jak se dokrášlit nejsou cizí, každopádně to nemá v lásce přehánět a strhávat tak na sebe zbytečně pozornost.

No pain, no gain. Její životní motto, kterým by se sice její celý život definovat nedal, ale její osobnost rozhodně ano. Není žádná chudinka, co musela vyrůstat na ulici s bandou dalších uslintaných sirotků. Také ale nepochází z povrchu, takže za to možná může děkovat Gold Pitu. Její rodina, ač výkvět starostlivých jedinců, Meredith nedopřála ani za nehet podpory a stability pro růst její osobnosti, jako by pochopitelně měla. Dali tak mimoděk zelenou zrodu velmi zvláštní a uzavřené osoby, jakou můžeme znát dnes. Zdání i první dojem můžou však klamat. Meredith si nepouští lidi z principu k tělu a raději je většinu případů nechá utopit v jezeře jejího nezájmu a chladnosti, nicméně syndromem kamenného srdce rozhodně netrpí. Vědomě nechává lidi chodit v kruzích, pokud se jí pokusí nějakým nepříjemným způsobem dostat pod kůži. Má zájem pouze o velmi malý počet lidí v jejím okolí, a i oni museli projít dlouhou a strastiplnou cestou, kterou jim odtažitá povaha Meredith nalajnovala na startu. Bude mlčet, bude si vás měřit od hlavy až k patě, bude nedůvěřivá, bude chladná, bude uštěpačná. Jednoduše nebude nejmilejší osobou a vás brzy začne svrbět ta ruka, ve které třímáte paličku na maso. Pokud si ale člověk získá její důvěru a vydrží přijímací rituál, je to silné pouto. Možná nejsilnější, jakého je ona schopna. Tehdy ledy roztají a dotyčný šťastlivec bude schopen vidět i onu laskavou, přátelštější tvář, která je tak diametrálně odlišná od každodenní Meredith, až by si jeden řekl, jestli tady náhodou někdo netrpí schizofrenií. Nenechala by své nejbližší padnout na kolena a jen tak přihlížet. I kdyby to mělo znamenat velké výdaje nebo omezení, neváhala by a pomohla, jak by bylo v jejích silách. Na to si až příliš váží přátelství. Kolem a kolem je rozhodně velmi ochranářská, a to tedy hlavně u svých nejbližších. Nedala by si však líbit ani žádnou nespravedlivost. Raději si však často hodně věcí rozmyslí, než začne nějak jednat. Horká hlava jí v minulosti nesvědčila, z čehož si odnesla jasné ponaučení.

Není to ale tak, že by se Meredith většinou svých zájmů lišila od ostatních. Přestože přítomnost lidí nevyhledává, k smrti miluje pohyb, hudbu, sport, zábavu, adrenalin, a zkrátka spoustu věcí, pomocí kterých byste ji klidně prvoplánově hodili do společné škatule s ostatními. Stačí ale jediná poznámka nebo ostrá rána bičem jejím světle modrých očí a budete zase zpátky v bludišti.

Kořeny rodiny Nielsen sahají zpátky na povrch do chladného finského předměstí, odkud před mnoha desítkami let odešel Mereditin pradědeček za vidinou perspektivnější budoucnosti do Gold Pitu jako jeden z prvních odvážných dělníků. Později jej následovala i jeho žena a prvorozený syn. Od těch dob se mnoho změnilo. Meredith sama nikdy povrch neviděla, ačkoliv o dni, kdy na její tvář poprvé dopadnou sluneční paprsky, snila už jako malá a naivní holka, která radši mlčela a žužlala si svůj copan. Ze tří sourozenců je právě tím nejmladším a také posledním v dané linii. Na rozdíl od starších sourozenců toho vedle vzhledu moc po svých předcích, co se týče osobnosti, nepodědila. Nielsenům v žilách vždy kolovala sebevědomá, ambicemi nasycená krev, hladovějící po zdolání tolika překážek a žebříků, co jim jen život mohl nabídnout. Meredith už od brzkých, školou povinných let bylo jasné, že jako jablko padla setsakra daleko od stromu. Úspěch ve škole ani dobití společenských žebříčků se jí nespojovaly s představou vysněných cílů. Dlouho v podstatě ani sama nevěděla, jaké její sny a cíle jsou. Jedno však bylo jisté – malá Meredith Nielsen si nenechala od nikoho remcat, jak to bude na jejím pískovišti. A tak se třeba událo, že se blonďatá holčička začala místo pilného učení, školních kroužků ryze pro dívky a nesmyslných her s panenkami ohánět ve velmi raném věku baseballovou pálkou, pracovala na trojtaktu, získávala nové barvy pásů v bojovém umění a značně nakopávala zadnice chlapeckým účastníkům na maratonech. Nutno podotknout, že alespoň ona cílevědomost se u ní projevila. Přesto však její ctižádostivý, intelektuálně orientovaní rodiče, pro něž se úspěch pojil pouze s přídavným jménem akademický, nemohli přijmout fakt, jakým směrem se jejich nešťastné třetí dítě ubírá. Podpory se jí tak dostalo jen ze strany trenérů a sportovně založených přátel. Jejich zklamání si ale přes svou hroší kůži a vrozenou apatii k emocionálním stavům ostatních nehodlala připustit. To nicméně muselo na dospívající osobě zanechat dříve nebo později šrám. Ačkoliv byla dostatečně opatrná, aby nedala občasné slabší chvilky najevo, své rodině za naprosto zbytečné vyčlenění z jejich kruhu přirozeně nikdy nezvládla odpustit. Sama se sebou dosáhla jakžtakž smíru až po mnoha letech pokusů a omylů, než konečně nalezla pevnou půdu, na níž se naučila svobodně pohybovat. K tomu ji notně dopomohlo právě vytížení v jejím stávajícím zaměstnání, což je přirozeně zároveň jejím koníčkem. Nebere to ani jako práci. Ve fitku už vystřídala několik pozicí, takže když je nejhůř a někdo zrovna potřebuje záskok, mile ráda se nabídne a dá tak mozku něco jiného, na co by se právě mohl soustředit. Přátelské vztahy dodnes navazuje jen s obtížemi díky vlastní opatrnosti a nedostatku důvěry, ale ona není z těch, co by měli ve zvyku fňukat. Říká si, že moc lidí stejně k životu až tak nepotřebuje. Podle toho také vypadají její „romantické známosti“. Nedefinovala by je jinak než jako hloupé a s životností mouchy.

Politický vývoj Gold Pitu nikdy moc neřešila. Přirozeně, bere ho na vědomí a snaží se zůstat informovaná. Nicméně se nebouří, nemá valný zájem o řešení politiky s ostatními a tak nějak si žije svůj život v představě, že dokud to kategoricky neovlivní i její drobnou existenci nějakým příšerně nepřijatelným způsobem, bude si dál hledět svého a pojede jako každý další šroubek ve stroji.

Vedle zřejmých předností co se sportovních aktivit týče je Meredith opravdu příšerný nacista na čistotu. Doma musí mít všechno své místo a být absolutně čisté, jinak by se tam zkrátka necítila příjemně. Není tak kritická k ostatním, ale u sebe doma prostě nepřekousne nic jiného než pečlivě naklizenou oázu klidu. Je také zdatná pekařka, což občas může bojovat s její pořádkumilovností.Spodní stranu pravého zápěstí zdobí drobná stříbrná hvězda, kterou si nechala vytetovat kolem mateřského znaménka.