Yvainne Lucianna Thorne

Kdo by ji neznal? Jako by na povrchu nežil! Oblíbenou hvězdičkou amerického showbyznysu zná celý povrch především díky její neobvyklé obličejové mimice a hře obočí ale také proto že jaksi vyčuhuje z řady dnešních moderních zpěvaček. Se zhruba 180 centimetry na výšku je to taková jejich Sněhurka, taky jí je většina ani ne do pasu. A to nejenom výškou. Jistě na první pohled uvidíte čistě vykytovaný podlouhlý obličejíček s oválnou čelistí, plus nějaký ten nos aby se neřeklo že působí jako Vy-víte-kdo a podlouhlé oči ve tvaru mandle, na kterých je vždy nános černé linky, řasenky a bůh ví čeho dalšího, ale má to holka těžké, nenamaluje-li se, pletou si jí s těžce pracující švadlenou z fabriky a namaluje-li se moc, mají jí za lehkou děvu takže to chce vždycky tak nějak uprostřed. Vršek její hlavy je potom pokryt tmavě hnědými vlasy, které sice mají být v původním stavu jako vlnobití ale s tím odvážně válčí s žehličkou v ruce, jelikož to prostě není ono. Upřeně vás pod ofinou budou pozorovat dvě zelenošedá kukadla a malé plnější rty se nikdy nebojí vypustit cokoliv, co neuvízne na dopravním uzlu mezi nimi a mozkem. Vzhledem ke svojí popularitě si občas ale musí dávat pozor na četnost nadávek v jejím druhém mateřském jazyce, italštině.

Jinak je totiž její mluva velmi příjemná nejenom díky tomu že ona prostě nemluví, spíš přednáší a její medový hlubší hlas učaroval v jejích nejlepších skladbách milionům fanoušků po celém světě.

Je o ní všeobecně známo že kdyby nebyla tak dlouhá, mohla by nakupovat v dětských velikostech skoro všechno ale nenechte se klamat zdáním. Stojí za tím spousta dřiny, jelikož díky tomu že jako jediná ze tří sester zdědila skoro všechny italské geny, a mimo jiné velmi snadno přibírá na váze. Oblečení se u nikdy ní nedá popsat tak či onak, občas je oblečena jako dáma, blázen a či naprostý módní barbar. Záleží čistě na tom, jakou nohou vstane z postele a hlavně jak hluboko dosáhne do šatníku. Jediné je o ní nutno dodat, k smrti ráda tančí i když občas při společenských tancích vypadá jako větrný mlýn a srážky nejsou vůbec vyloučeny. Hold má spíš vlohy na ty rozevláté a divoké tance po kterých člověk padne a dva dny nevstane.

Jak už bylo řečeno, v žilách jí koluje italská krev a dost často se to na ní projevuje. Ať už jde o její pozitivní přístup k alkoholu, ostrému jazyku, který umí nadávat dvojjazyčně nebo lásce k nakupování. Vyznačuje se velkou mimickou dovedností, až to někdy moc pěkné není a její rozevláté gestikulace jsou asi tak vítané jako její taneční kreace při valčíku. Pobaví, ale když Vás trefí tak se přestanete smát a ona bude naopak dusit smích a když se jí pokusíte taktně upozorníte že to celkem i bolelo? Začne se smát nahlas a možná Vám přistane i další se slovy „Tak co stojíte v cestě?“ i když na parket se nevydává, dokud v sobě nemá nějakou tu deci vína, které jí dodá odvahy a případně dá téma do článku některým bulvárním novinářům. K lidem má většinou přátelský postoj a klidně bude konverzovat i s nejotravnějšími, nejvlezlejšími a nejtupějšími lidmi v místnosti jelikož si na to už tak nějak zvykla, patří přeci všem nebo ne? Ale že by lidi musela vidět denně? Ne. Její Anglický bulteriér Paola je jí daleko milejší. Mají koneckonců podobné povahy, obě houževnaté, energické a bojovné. Jejím velkým nedostatkem jsou její výbuchy hněvu, které se rozdělují na několik etap – klid před bouří – výbuch – tiché zírání z okna – potřeba obětí a případně tichá omluva, pokud neměla pravdu, což nerada přiznává. Tento proces může trvat hodiny, dny a klidně i týdny, jediný jistý způsob jak to urychlit je nabídnout jí obětinu v podobě čokolády nebo v lepším případě se omluvit i když jste měli zrovna pravdu Vy. Je to možná trochu zvláštní když se dozvíte že právě ona má ještě dvě mladší sestry, které jí jsou jen minimálně chováním podobné a obě jsou výstavní blondýny po mamince. Kdo by to do takového tmavovlasého potrhla řekl?

Každopádně svoji rodinu nadevšechno zbožňuje, protože čím víc se jich doma sejde, tím lépe. A to je konec konců proč přijela do Gold Pitu, jednat si odpočinout a zároveň pátrat, doufá totiž že jí v Gold Pitu ještě tolik neznají jelikož na povrchu se občas dost bojí toho pomalu zvětšujícího se davu kolem ní, co by se jiného dalo čekat od Klaustrofobika? Občasné bipolární výkyvy a velmi obezřetný výběr komu se bude svěřovat se svým soukromým.

Yvi se narodila do rušného New Yorku 15. srpna na konci jednoho obzvlášť parného dne jako první společné dítě Camily a Mattea Thorne. Zvláštní že zrovna ti dva po necelém společném roce vzali a měsíc nato se jim narodila dcera, nebo že by proto? Její otec totiž byl italský sociolog původem z Neapole a do Ameriky přijel po ročním pozorováním nějakého „kmene“ ve střední Africe a maminka autorka kuchařek z New Yorského předměstí. Žravý Ital a Američanka, co umí výborně vařit? Prostě láska na první pohled. Yvaine je nejstarší ze tří dcer, které spolu měli a jako jediná je podobná otci. Její každá o rok mladší sestry jsou Lissane Silvia Bryan je již šťastná žena v domácnosti která má ve své blond hlavě hlavně piliny a nejmladší Carol Beatrice ještě pilně studuje hotelnictví.

Yvaine měla celkem normální dětství, na rozruch v domě, v pěveckém sboru, na gymnastice nebo i na hřišti bylo díky ní a jejímu závěsu mladších sester vždy postaráno a kdo jim byl proti srsti, byl důrazně varován pěstí mezi oči s jasnou zprávou, aby to už nedělal.

Škola jí sice po stránce učení nedělala moc problému, jelikož je to hlavička bystrá ale sedět skoro hodinu v klidu na jednom místě? Nikdy jí to nebavilo, proto asi většina jejích žákovských nese vzkazy rodičům, aby svého hyperaktivního potomka nějak uklidnili. Doteď se to nikomu nepovedlo na příliš dlouho jelikož hlavní podstatou její nestálosti je pravděpodobně fakt že v období dospívání si nebyla tak jistá jestli je opravdu dívka nebo ne a jestli tam uvnitř, v hlavě je skutečně sama. Velmi dlouhou dobu ji trápila Ona, tichý hlásek v její hlavě co nenašeptával hezké věci a rozhodně ani následky nebyly růžové. Pokud ovšem depresi, částečnou anorexii a dalších takovým lidumilným věcem, které se mohou projevit i dnes, stačí jen malé pošťouchnutí. I když po několika letech se to snad vše urovnalo do snesitelné i když nespíš to je hlavní příčina jejích dnešních výkyvů chování víc než její napůl taliánská krev.

Po střední škole sice podala přihlášku na pedagogiku, ale jaksi to nestihla včas a zbyl jí v 18 jenom celý rok flákání a brigád. Ptáte se, co z toho vyniklo? Především si koupila bílou fenku Anglického bulteriéra s tmavě hnědýma ušima a flekem kolem pravého oka, kterou pojmenovala Paola, začala opět s gymnastikou i jógou jelikož i přerušení studia pro ni znamenalo konec ve fotbalovém dívčím týmu Brooklyn Blackbirds a tak se rozhodla ve volném čase založit si účet na Youtube pod přezdívkou Luciola. Proč taky ne? Na videa se tak dívala pořád a aby přilepšila i svému egu, založila si hudební kanál kde ve volném čase přezpívávala staré hity nejenom od POPových zpěvaček za začátku století. Netrvalo to dlouho a začala s pomocí několika kamarádů natáčet celé klipy a byla snad možná její verze písně Shake it off od Taylor Swift která upoutala prvního producenta a bohužel jí i ukotvila v kolonce POP, tvorba jí sice baví ale občas jí chybí léta kdy zpívala ve sboru těžkou klasiku a nebo její první videa, kde nazpívala hned několik po sobě jdoucích ikonických písní tohoto století. Co naplat, náš zákazník náš pán. Před rokem jí dokonce zkusili obsadit do filmu ale bohužel se tam převážně tančilo takže odpověď byla jasná hned po prvních zkouškách, a podobně to vypadalo i když ji jakási kosmetická značka chtěla jako novou tvář svojí kampaně. Pár fotek sice vzniklo ale použitelných? Ani ne. Jelikož vůbec netušila co před tím foťákem děla takže nakonec měla fotky na prezentaci svého světového turné které skončilo z nenadálých událostí., její otec totiž znenadání zemřel a bylo nutné se vrátit domů, nevracela se však letadlem z Jihoafrické republiky sama. V letadle totiž potkala svoji nejmladší sestru která jí začala vyprávět o jakémsi podzemním městě, kde byla vyřizovat nějakou záležitost pro otce. Neptala se dál dokud nebyla přítomna u čtení závěti, kde se vlastně dozvěděla, že mají v tom podivném městě pod zemí staršího bratra, který ji sice narozený jako bastard ale otec stejně chtěl aby byl brán jako člen rodiny a kupodivu to i Italská část rodiny cítila stejně. Škoda že to nevěděli dřív, ve čtyřech by to na letních prázdninách v Itálii byla větší legrace ale jak o tom přemýšlela tak možná by se možná jenom jako druhorozená a ještě k tomu holka nikdy nenaučila střílet. Ale nebude se tím už zabírat, nakonec proč nespojit pátrání v malém podzemním městě s odpočinkem, jelikož prý Carol nebyla příliš úspěšná. Našla ho sice podle fotky z jeho televizní show ale prý nebyl nijak vstřícný. No, kdo by byl k potencionální obdivovatelce na ulici? No snad bude mít větší štěstí a třeba při troše štěstí nebude takový bum až se tam objeví takže Paola jede pro jistotu s ní, na obranu v nouzi. Tak vzhůru za hledáním bratříčka, Camerona Sweetse…

Popravdě byl Gold Pit mnohem míň klidný než v co doufala, její nervy tu dostávaly slušně na zadek a příliš málo se projevuje její naštvanější část. Místní vzduch má asi příměs antidepresiva, to by taky vysvětlovalo proč tu lidi tak dlouho vydrželi i přes všechny ty hrůzy co se tu dějí, minimálně j těch pár co stihla zažít stačilo. Ale utýct prozatím nehodlá, přece jenom tu má i zajímavé zdroje zábavy a jako občanku jiného státu jí tu snad nebuou moci držet, krom toho je Amerika proslulá zachraňováním svých občanů z problémových oblastí. Bože, ať to ti mamlasové nemusí dělat. Alespoň že bráška utekl, tomu by asi nikdo nepomohl.