Obraz se přepne na Prefekturu na záběr z páteční ceremonie. Mikrofonu se chopí Alexander Esteban. „Chceme prohlásit, že budeme chtít bojovat proti násilným organizacím. Jako první novelu, kterou jsme schválili, ještě před dnešní ceremonií bylo zařazení jistého Tajného spolku na seznam násilných organizací, které nemají co pohledávat v Gold Pitu.“ Vedle stojící Mayer pokývne. „Nechceme v Gold Pitu další krvavé útoky, nechceme další utrpení.“ Zní to jako slogan. Tedy to co říká Esteban. Nemůžeme mu upřít velmi dobré řečnické kvality, které dává naplno do projevu svým pomalým ale jistým přednesem. „Vážení přátelé, kvůli tomu jsme také zavedli novelu, kvůli kterým členové buňky mimo Gold Pitu této organizace nebudou moci pracovat a žít v Gold Pitu. Bude jim zakázán vstup do Gold Pitu!“ Dav se podiví, jelikož mezi nimi je to například Gordon Hardy, Henry Clarkson, Erwin Kahard, Leanne Kahard (mimochodem sestra Alexandra Estebana). „Musíme vyhlásit válku proti násilí, přátelé. Tento zákon platí jak pro naše občany, tak zahraniční. Kdokoliv, kdo má společné aktivity s tímto násilným spolek musí být zaříznut v naší společnosti. Nesmíme nechat šířit tento virus nadále mezi námi. Nemáme na něj jiný protilék než jej zahubit!“ Dav začne opět tleskat a kamera snímá Bena Watsona a Anthonyho Maye, kteří tleskají tomuto projevu, po kterém končí přenos u Prefektury.
Minulý týden přinesl mnoho novinek ohledně života v Gold Pitu a je na čase si to trochu zrekapitulovat, abychom neměli v hlavě guláš. A proto přichází opět Joe Kindle se svou Týdenní Události se svými kolegy!
Dnes je pořad v novém kabátě, v mnohem tmavším a temnějším. Nový design. Studio, všechno je v novém a je uzpůsoben Joemu na míru. Po nové znělce se už objevuje na kameře usmívající Joe s tabletem v rukou sedící na tmavém, masivním stolu v bílém obleku a modré košili, doplněné o červenou kravatu a modrým kapesníčkem. Vypadá trochu jako pasák, když si to nazveme pravými slovy. Nejspíše si tak připadá.
„Dobrý večer, přátelé. Vítám Vás u Týdenních Událostí. Dnes v novém kabátku, dokud Helene si to nerozmyslí a neodejde z mateřské o půl roku dříve.“ Pousměje se a na tabletu si nastavuje nejspíše něco a mezitím mluví. „Tento týden opět mělo mnoho událostí a je nejspíše na čase, abychom si jej zrekapitulovali, a proto je tu první reportáž s Jimmym, který nejspíše je tu naposled.“ Zatváří se smutně a obraz se už přepíná k Jimmymu.
Na obrazovkách se objeví Jim Dalton, který stojí v nějaké skromně zařízené kuchyni a vedle něj stojí muž, který by se dal tloušťkou přirovnat k párátku. Obrazně řečeno, samozřejmě. „Dobré odpoledne, diváci.“ Pozdraví Jimmy s vážným výrazem ve tváři. „Vedle mě stojí rozhořčený zákazník jednoho obchodu ze sítě obchodních domů po Gold Pitu, které můžete vidět na obrazovce.“ Řekne Jim a na obrazovce se objeví již zmíněný obchodní dům. Když se oraz opět zaměří na Jima, tak se obrátí na okamžik k muži vedle. Za nimi na lince je vidět rozrojený chléb a otevřená krabička s masem. „Tento muž si dnes ráno chtěl koupit suroviny, ze kterých by si mohl připravit něco k jídlu, ale když rozkrojil chléb, našel v něm dost nemilé překvapení.“ Muž, který stojí vedle něj, se otočí pro krajíc chleba, ve kterém je otvor po stříkačce, a do druhé ruky si vezme injekční stříkačku. „Ale toto by nebylo všechno. Koupil si ještě maso ve stejném obchodě a když otevřel ochrannou fólii, tak už by jasné, že maso zapáchá, i když má dobu trvanlivosti podle obalu další tři týdny. Diváci, můžete být rádi, že vaše obrazovky nemohou přenášet pachy.“ Podotkne ještě reportér a vezme nechá podržet mikrofon tomu muži, který už to, co měl v ruce, odendal zpátky na linku. Teď mu drží mikrofon u úst a Jim ukazuje maso na kameru. „Jak si můžete všimnout, maso zvrchu není nijak zvláštní a neliší se od ostatních.“ Otočí se trochu, aby si mohl vzít igelitovou rukavici. Kdo by na něcoc takového chtěl šahat, že? „Ale když to maso otočím…“ Větu nedořekne a kus masa otočí. Divákům se tak může naskytnou pohled na zelenou barvu a místy dokonce červy. Reportér to radši zase otočí a položí zpět na linku. Sundá si rukavici a vezme si opět mikrofon. „Tohle však není jediný případ. Stal s jich několik v posledních dvou dnech a nevylučuje se, že budou další incidenty přibývat.“ Trohu pokývne a potom se opět zpříma podívá do kamery. „Ředitele obchodu se nám nepodařilo zastihnout a nikdo s námi nechtěl mluvit. V blízké době je čeká nařízená prohlídka z hygienického úřadu.“ Přendá si mikrofon do druhé ruky. „Více informací a ostatní případy závadných potravin naleznete na našich internetových stránkách. Pro Gold Pit TV, Jim Dalton.“ Obraz se vrátí opět do studia.
„Takže máme nejspíše nového potravinového inspektora.“ Pousměje se a už stojí u interaktivní obrazovky, na kterém už je obrázek rozestavěné parcely ve Východní periferii. „Jak jste jistě zaznamenali ten hrozivý hluk ve Východní periferii, staví se nové bytovky pro naše zdejší vojáky, naše zachránce.“ Trochu ironicky podáno ale to nemusí někteří ani poznat. „A také sociálně slabším, slyšel jsem, že se tam už pomalu stěhuje půlka redakce, vzhledem k našemu platu.“ Neodpustí si další kopnutí do vedení s úsměvem. „No, každopádně za pár dnů tyto věci přestanou býti otravnými a bude tu stát nový komplex bytů, tzv.“ Udělá pauzu a roztřeští oči nad tabletem. „Rychlovlak.“ Dořekne s údivem, jelikož ten název je úplně debilní.
„Jak jste si už mohli všimnout, přátelé. Noví radní jsou zde a nejspíše budou pracovat pro naše blaho další kupu let. Jestliže ještě nevíte, kdo jsou mezi nimi, rád Vám to osvětlím.“ Usmívá se a pomalu dojde ke svému stolu, kam usedne a za ním se rozzáří obrovská obrazovka s portréty nových prefektů. Otočí se křeslem na ty dva, aby je dobře viděl. „Ano, mladý, neuvážený muž a děda, co už skoro stojí nad hrobem.“ Poznamená potichu, že je to bohužel slyšet ale i v mikrofonech. Otočí se a nasadí úsměv. „První muž, je Alexander Esteban. Jestliže Vám toto jméno něco říká, nejste zrovna nejvíc apatičtí!“ Zdvihne ukazováček přímo ke kameře a dodává. „Syn primusů Estebanových a bratr paní Esteban, teda pardon, Kahard. Nemůžu si pořád zvyknout na to, že si někdo vzal tu máničku.“ Pousměje se, sami víme, že Kindle se opíral vždy dost o Kaharda, i když šlo o vymyšlené kauzy. „Každopádně, vzdělání má podle profilu na Prefektuře přímo špičkové a není divu, že si je vybrali do své úzce uzavřené party.“ Nasadí takový smířivý výraz a přesouvá se k druhému jmenovanému. „Ten muž vedle Vám nemůže být vůbec neznámý.“ Zadívá se na kameru s tázavým pohledem a za ním jsou záběry s Mayerem ještě za primusovských dnů. „John Mayer, náš bývalý primus, který odstoupil po dvojnásobné vraždě Estebanových. Každopádně se ukázal, že na některé věci už ve svém věku nemá prostě koule.“ Řekne to naplno, aniž by se bál následků. Co se děje? Vzpoura a kritika oproti Prefektuře? „Každopádně o něm si můžete najít dost věcí na Wikipedii a dost problémů se připisuje zrovna němu.“ Pokrčí rameny a za ním se objeví logo pořadu.
„Každopádně přeju oběma co nejúspěšnější vstup do funkce, který už učinili.“ Zahodí svůj tablet na stranu a za ním se objeví obrázky lidí z Tajného spolku. Jmenovitě archivní záběry Gordona Hardyho, Henryho Clarksona, Erwina Kaharda a Camerona Sweetse. „V televizním projevu obou zúčastněných jste mohli vidět následující.“
Opět jsme ve studiu s Joem, který už stojí u interaktivní obrazovky a na ní jsou body toho, co se chystá za kroky oproti této organizaci. „Jak jste slyšeli, Esteban a Mayer deklarovali tvrdý odpor oproti Tajnému spolku. Můžeme následovně uvést kroky, které půjdou oproti tomuto spolku. Zaprvé, zákaz vstupu do Gold Pitu těm členům, kteří jsou v exilu. Zadruhé, při překročení hranic do Gold Pitu budou odsouzeni za velezradu a mohou dostat až trest smrti. Zatřetí, členové, kteří jsou v Gold Pitu budou pod dohledem naší tajné služby. Začtvrté, členové, kteří zůstali v Gold Pitu se budou muset neprodleně přestěhovat do nového bytového komplexu „Rychlovlak“. Zapáté, členové, kteří zůstali v Gold Pitu a jsou zaměstnání ve státním sektoru budou přeřazeni na jinou práci.“ Zadívá se do kamery a řekne. „Promiň, Jimme.“ Sklopí hlavu a ťukne nadále do obrazovky. „Zašesté, příbuzní těchto členů budou muset co nejdříve se dostavit na policejní prezidium či na Prefekturu.“ Oddychne si a je vidět, že mu není moc dobře. „Zasedmé, tito lidé nebudou moci odcestovat z Gold Pitu bez výjezdní doložky.“ Udělá si pauzu a dokončí to celé. „Přátelé, to je prozatím vše, co se prosadilo ale víme, že se chystá nový zákon.“
Podívá se do kamery a rozloučí se s diváky. „To je z dnešního vydání vše, bůh žehnej Gold Pitu a zase někdy na viděnou.“ Obraz se vzdálí od něho a běží závěrečné titulky…