Přezdívka: Medisha
Jméno: Meredith Nielsen
Věk: 23
Zaměstnání: Po roční praxi během posledního roku na vysoké si Meredith zajistila teplé místečko v novinách jako řadová redaktorka. Ačkoliv disponuje nadprůměrným intelektem, díky kterému mohla přeskočit ročníky na střední škole, a má už alespoň nějakou zkušenost, fázi adaptace na prostředí ostrých loktů a ještě ostřejších slov překonala teprve nedávno. Ani léta na škole ji nemohla plně připravit na to, co je každodenní svět žurnalistiky.
Vzhled: Se vzhledem Meredith se vám zřejmě nespojí tak prvoplánová slova jako sexbomba. Nepatří právě mezi sortu žen, díky kterým padají do kolen zástupy mužů (a ano, buďme upřímní, ani žen), přestože spadá díky svým nepochybně ženským proporcím k té atraktivnější části něžného pohlaví. Kombinace delších blond vlasů, velmi pomálu opálené pleti, světle modrých očí, jemných rysů a nevinnosti vepsané ve tváři z ní dělá spíš takovou přerostlou porcelánovou panenku, ke které byla mnohokrát v mládí přirovnávaná. I přes její oblibu v kostýmcích a všelijakých pánsky vypadajících kusech oblečení čas od času potřebuje pomocí nějakého umírněného gesta (od výraznějšího, ale stále ještě společensky přijatelného líčení až po vražedně vysoké lodičky) ukázat světu, že ona je skutečně ženou se vším všudy. Po mnoha letech pochyb a silné sebekritiky překonala své démony a se naučila se pracovat s tím, jaká doopravdy je. Není sice tou drobnou platinovou kráskou s bujným poprsím a muži tolik obletovaným pozadím, ale i tak sama sebe shledává celkem přijatelnou. A i když to může znít jen trošičku narcisticky, má se ráda.
Charakteristika: Studium a hlavně potom socializace vymýtila z Meredith tu introvertní stydlivku, jakou bývala až do poloviny střední školy. Vystoupit ze stínu ostatních a zejména pak svého vlastního strachu sice stálo nějaké to snažení, nemůže však tvrdit, že by to vyměnila zpět. Její osobu doprovází prakticky všude dobrá nálada a nakažlivý optimismus. Samozřejmě je pouze člověk a vlivem toho může i ji někdy zastihnout nálada pořádně pod psa. V takových případech se úplně straní ostatních. Pravděpodobnější je i výhra v loterii, než vidět tuhle blondýnku skutečně zkroušenou. Ze zkušenosti věří, že ať už se člověk cítí jakkoliv, nikdy není dobře to tahat na veřejnost. Zejména proto většinu problémů řeší sama a nezatěžuje s tím ostatní. V devadesáti případech ze sta je však nanejvýš společenský tvor, který se k smrti rád baví (i kdyby to mělo být na její účet). Nesmírně si cení pravého přátelství. Ačkoliv nerada zatěžuje ostatní svými problémy, nemá absolutní potíž s nabídnutím vlastního ramene či rady, když to někdo opravdu potřebuje. Dosáhnout ale takového stupně důvěry je pro Meredith posledním a jediným pozůstatkem z jejího dřívějšího uzavřeného já. Bude se s vámi uvolněně bavit, smát se a vtipkovat, nicméně to neznamená, že pro ní jste přítelem s P. Ať už ale jste pro ni kýmkoliv, vždy si zachová když už ne vlídnou tvář, tak alespoň tu neutrální a bude upřímná. Lži, přetvářka a intriky jsou zkrátka pod její úroveň.
Historie: Jako jediný potomek velmi dobře zajištěné rodiny měla Meredith všechny předpoklady pro pohodlný život až do své smrti. A vskutku to tak mohlo být, kdyby se rozhodla být onou přerostlou panenkou pro své zvlášť pyšné rodiče. Brzy však pochopila, že ona není z takového těsta. Nedokáže přesně říct, co bylo spouštěcím mechanismem její zoufale silné potřeby dokázat ostatním, v čele s jejími rodiči, že ona je perfektně schopná vést úspěšný život i bez konstantního zabezpečení. Nesnášela ten syndrom šňůrek na celém svém těle, za které bylo ustavičně taháno, jak se zrovna hodilo. Odštípnutí jejich okovů šlo ruku v ruce s vylézáním z ulity uzavřenosti. Na ty první měsíce zřejmě nikdy nezapomene. Bylo to pro ni jako vstoupit do úplně jiné dimenze, kde byly možnosti doslova nekonečné. Díky tomu skončilo na jejím kontě hned několik husarských kousků. Jednou věčnou připomínkou je vytetované Libertas na její šíji. Když se k ní v prvním roce na univerzitě dostalo, že není možné, aby kdy měla sourozence, který by sdílel její původ, stálo ji to mnoho probdělých nocí pochybování. Přestože už měla dávno nalajnovanou cestu svého života na několik let dopředu, vzpomínky a svědomí ji hodně dlouho držely na nepříjemném bodu pochyb. Cítila až směšně silnou potřebu vrátit se a být pro ně takovou dcerou, jakou si vždy přáli. Nakonec ale zvítězila racionalita a Meredith i s těžkým srdcem následovala svůj sen, ne ten jejich. Dnes už s rodinou udržuje jen sporadický kontakt. Přesto o nich nemluví jinak, než v dobrém. Vedle vybraných způsobů se od nich naučila tolik, že by bylo krajně nevhodné špinit někoho tak důležitého, jako jsou ti, díky kterým přišla na svět.