Přezdívka: Chris
Jméno: Christopher Philip Brooks
Věk: 26
Zaměstnání: Patolog
Vzhled: Christopher se může oproti ostatním chlubit svou výškou, díky které leckdy převyšuje většinu mužů o hlavu, někdy i víc. Jeho tělo se zdá být štíhlé a atleticky založené. Z toho lze usuzovat, že jeho předností je spíš rychlost, mrštnost a pružnost než hrubá síla a výdrž. I tak ale můžete na jeho těle pozorovat pevně vyrýsované svaly, vlivem jeho posilování. Pozvolna se dostáváme k obličeji, kde vás na první pohled upoutají bezesporu oči, které mají kaštanově hnědou barvu. Při hlubším prozkoumání zjistíte, že barva se pomalu přelévá do zelené barvy. Dále se na jeho obličeji nachází dlouhý, ale úzký nos, nevýrazné rty a středně velké uši. Vlasy mají uhlově černou barvu a dosahují délky přibližně pod uši. Nikdy o svůj vzhled moc nedbal, a proto jeho účes často připomíná vrabčí hnízdo.
Obléká se téměř do všeho možného. Prostě si vezme to co mu zrovna přijde pod ruku(krom dámského oblečení samozřejmě!). Ale aby jsme jeho výběr upřesnili, řekněme, že každý den se obléká do černých kalhot a černého/šedého/hnědého trika. Když je v práci přehodí si vždy přes to všechno bílý plášť.
Charakteristika: Chris vám hned na první pohled může připadat jako temperamentní muž, který si jde za svým i přes mrtvoly. A vskutku to tak je. Ke všemu se snaží přistupovat s optimismem, ačkoli rád využívá ironii. Vysoké ego nijak neskrývá. Své názory si neumí nechat pro sebe, ani se o to nesnaží. Většinou říká čistou pravdu, a když už lže, tak to má podstatný význam. Christopher je muž činů; pro něho dvakrát měř, jednou řež nic moc neznamená. Je velmi netrpělivý, a jestli něco nesnese, tak to jsou nerozhodní lidé. On sám je velmi rozhodný, do všeho se vrhá po hlavě, a pak teprve řeší. Těžko snese vyšší autoritu, nesnáší ten podřadný pocit, když se musí podřídit příkazům jiných. Ale přejde to ve většině případů s chladnou tváří. Raději. Vyjadřování jeho emocí se mění podle situace; mezi přáteli je otevřený, za vážné situace mlčky poslouchá. Hádat se umí, a věřte, že v prosazování své je sakra dobrý. Když ho popadne hněv a on jej nechá působit, stává se poměrně mocným nepřítelem už jen ze stránky rozhovoru; úšklebky, posměšné poznámky a naschvály u něho nejsou vyjímečné. Často používá ironii, sarkasmus i černý humor. Je tak trochu sadista, moc si s utrpením jiných hlavu neláme. S ostatními jedná trochu drze, ale nesvěří se vám jen tak; musí vám předtím sakra věřit. Naivní rozhodně není. Hluboce nesnáší falešný a nerozhodný lidi. Má rád upřímnost, jakoukoli faleš odsuzuje. Taktéž dbá na první dojem, podle kterého trochu povrchně soudí lidi.
Historie: Chris se narodil do rodiny lékařů. Otec, Leon, je chirurgem a matka, Alexandra, dětským pediatrem. Stejně jako od jeho o dva roky starší sestry, Olivie, se i od Christophera očekávalo, že se jednou přihlásí na medicínu, takže už od mala na něj kladli spoustu nároků. Nikdy neměl moc kamarádů, ale ne že by mu to nějak vadilo. Vždycky si vystačil se svou sestrou nebo knihami. Ovšem už na základce bylo poznat kdo je tam ten nadanější. Olivia nenosila domů samé jedničky jako její malý bratříček, a protože nevypadalo, že by se to Olivia rozhodla změnit, rodiče svou pozornost přenesli na Christophera a začali do něj vkládat veškerou důvěru. Základní školu ukončil s nejlepším prospěchem, a podle očekávání svých rodičů se vydal na medicínu, na rozdíl od své sestry, která se rozhodla přihlásit na pedagogickou školu. Střední pro něj nebyla skoro žádná zátěž, učení mu totiž šlo dost dobře takže školu vyšel jako jeden z nejlepších studentů. Na střední si taky našel několik dobrých kamarádů, kteří s ním pokračovali i dále. Na vysoké už to byl docela záhul, zvlášť kvůli kamarádům, kteří do něj často hučeli ať jde s nimi na nějakou párty. Nakonec i vysokou ukončil s velice dobrým vysvědčením. Rodiče na něj byli nesmírně pyšní. Jeho sestra mezitím také dokončila studium a stala se učitelkou ve školce. Chris tedy začal pracovat v nemocnici jako doktor. Když došlo k jeho první veliké operaci, byl celý natěšený. Jenže nikdo netušil, že se operace zvrtne a pacient málem na sále zemřel. Christopher byl z toho velice zničený, a přesto, že pacient přežil se rozhodl dělat něco, kde mu nemůže žádný pacient zahynout. I když rodiče protestovali, Chris se stal nakonec patologem.