Povedlo se!
Přátelé, dokázali jsme to! Je to skvělý úspěch, kterého jsme dosáhli. Nemůžeme opomenout také to, že s obrovskou pomocí od ostatních států a lidí, kteří prokázali svou solidaritu a člověk si už nemůže stěžovat na to, že se z naší společnosti vytrácí víra v dobro.
Dnes jsme na počest všech dobrovolníků, obyvatel, mecenášů, států naplánovali Znovuotevření města, na který se všichni na prefektuře těšíme, hlavně zbylí radní, kteří poslední roky pracovali tvrdě na tom, abychom se mohli vrátit domů. Do našeho milovaného Gold Pitu.
Nezapomeňme na pokoru k přírodě, na lásku ke svému domovu a bližním. Věnujme dnes minutu ticha za lidi, kteří podlehli během záplav před 4 lety. Měli jsme štěstí a někteří neměli takové, aby se dožili dneška. Byli by jistě hrdí na to, že jsme po tolika letech diktatury vylízali zpět a ani po zničujících záplavách to nevzdali.
Jistě víte, že se za týden budou konat volby a musím oznámit něco, o čem jsem dlouho přemýšlel. Už nebudu kandidovat znovu na místo prefekta a tak jsou to poslední dny, které strávím v tomto, ne moc pohodlném, křesle. Díky moc za příležitost Gold Pite, bylo mi ctí s Vámi spolupracovat. Mé plány jsou následující, odpočívat, nabírat síly a opět se věnovat přátelům z Tajného spolku, psát sloupky do Deníku. Naplňuje mě to více, než práce prefekta, kvůli které jsem ztratil mnoho, čeho jsem si v životě vážil. Doufám, že to oni chápou, proč jsem obětoval pro toto město život. Snad historie časem uzná, že jsem nebyl tak negativní postavou, jak se mě ostatní snažili vykreslit. Škoda, že už tu není Joe Kindle s námi, aby mi opět oponoval na tento názor.
Díky za všechno, Gold Pite.
Váš
Henry