Přezdívka: Abatishe
Jméno: Abatishe Aylesworth
Věk: 19
Zaměstnání: Čerstvě ukončila studium a nyní si vydělává jako mechanička
Vzhled: Postava Abatishe je drobnější, ovšem vypracované postavy. V její práci je to dost potřeba, jinak by mohla dělat tak akorát na záhoně. Měří asi 175 cm a váží 60-65 kg. Na první pohled člověka upoutají její zelenohnědé zářivé oči, které málem doslova lákají k poznání nové osoby. K tomu napomáhá zvýraznění černými linkami a řasenkou. Má dlouhé světlé až skoro bílé, vlnité vlasy. Jsou sestříhané od ramen až dolů po celé své délce. Na hlavě nosí často nějaký šátek jako čelenku, převážně černý s bílými lebkami, nebo naopak. Její tvář má jemné ženské rysy. Nos kulatý, trochu delší, její rty jsou jemně růžové plné a ani nijak velké, nebo malé přesně akorát. Ramena štíhlejší, boky se tvarují do ženských křivek. Její ruce nejsou příliš dokonalé, jsou trochu zjizvené kvůli její práci, ale i přesto, že není zrovna dvakrát čistá, baví ji to. Často ji můžete zahlédnout v nějakém černém tílku s bílými nápisy, nebo volném pánském tričku, černé džíny, nebo kraťsy, je takový klučičí typ. Černé tenisky nebo kanady, vysoké šněrovací boty atd. Na rukou černé tlusté, kožené náramky. Na pravé ruce se občas objeví hodinky, ale většinou si je zapomene. Další zvláštností piercing v pupíku a tetování na zádech. Piercing je jen malí stříbrný kroužek a na zádech má zobrazená andělská křídla symbolizující její nespoutanou divokost a touhu po svobodě. Za krkem lze zahlédnou pár tmavých pih, které se nikde jako na rukách nebo na nohách už nevyskytují. Do společnosti moc nechodí, takže velmi těžko by ji někdo mohl zahlédnout v nějakých společenských šatech. Některé holky nad ní mohou dokonce opovrhovat, protože mezi normální dívky nezapadá už zprvu svým stylem, ovšem Abatishe to nijak neznervozňuje. Jmenuje se Abatishe ale někdy jí říkají jen Abe.
Charakteristika: Abatishe je takový průměrný člověk, dá se říci. Není ani nijak uzavřená ani extra divoká, ale když chce a je s velmi dobrými přáteli, umí se skvěle bavit. Má trochu problémy se seznamováním, k novým lidem se moc nemá a může se na první pohled zdát jako nedostupná a bez zájmu, ale ve skutečnosti, když člověk u ní protrhne tu bariéru, je dokonce ukecaná. Její dobré stránky je nespoutanost, nebojí se lidí, nebojí se nikoho ve světě, kde zrovna žije a je odhodlaná pro nové věci. Ráda tancuje a miluje hudbu, další koníček je oprava všeho, co je kovové a hýbe se, tedy mechanička, adrenalin a hlavně zvířata – převážně psi. Bez svého psího přítele se nehne ani na krok. Co dál můžeme jmenovat je vztah k zdejšímu světu, má to tu ráda, stalo se to jejím domovem, ale přesto by ráda něco víc. Stále doufá, že toto není jediné místo, kde žijí lidé a dá se i nějak cestovat.
Špatné stránky: Nenávidí uzavřenost tohoto světa, některé chvíle se může zdát jako arogantní nána, ale to většinou ve chvílích, kdy nemá náladu, nedaří se jí, nebo ji zrovna někdo pěkně štve. V těchto chvílích je náladová a nepříjemná. Občas dokáže být i agresivní, ale to v krajních případech, kdy ztrácí nad sebou kontrolu v přítomnosti nepříjemného člověka.
Historie: Abatishe se narodila 22.4.2072 v tátově dílně. Její matka pospíchala za otcem aby ji odvezl k doktorovi ale už to nestihla. Možná proto má takovou lásku v povolání mechaničky, protože se do něj přímo narodila. Původ jejího jména je neznámý, původ otce i matky také, její krev je zřejmě anglická, ale nikdo si tím není jist. Otec ji její celkové dětství, původ a vše okolo tajil, tvrdí ji, že ji chrání, ovšem sama nerozumí tomu proč. Dnes to nijak neřeší, zvykla si na svého otce tajnůstkáře Její matka ji opustila asi dva týdny po narození. Nikdo neví kde je, kam šla, proč odešla. Je do dneška pohřešovaná, vyrůstala s otcem, který ji všemu učil po svém a možná proto je z ní takový klučičí typ. Abatishe to nijak nevadí, z části je flegmatik, nevadí ji nějaké narážky na její osobu se sebou je spokojená a tím to hasne. Od mala všude šmejdila a proto jí do dnes zůstala vlastnost dobrodruha, ale díky určitým lidem zde se musí krotit. Ve dvanácti letech utekla z domova a schovala se u své babičky. Když jí otec našel, přišli zároveň otázky na matku o které jí vůbec nic neřekl, pohádala se s ním ještě víc a do svých patnácti let žila proto u babičky. Potom, co zemřela a její přání bylo se udobřit s otcem se tedy k němu vrátila a omluvila se. Její studium bylo trochu zanedbáváno. Místo toho se věnovala práci doma, ale nelze říci, že je hloupá, právě naopak je vnímavá, chytrá, ovšem nebavilo jí to a vše uměla od otce, dbal na její vzdělání, v tomhle byl přísný. Potom, co konečně vyšla ze školy, neuvažovala samozřejmě o ničem jiném než o právi, žádná jiná univerzita, lepší práce, společnost, svatba vůbec a nebo rodina. Věnuje se do teď tomu, co má nejraději a nehodlá s tím jen tak přestat i kdyby se jí to někdo snažil rozmluvit.
Zajímavost: Touží se naučit některé z bojových umění, ale nikdy k tomu neměla možnost ani přístup.